130 let

Nejdelší jeskyně narosla o stovky metrů. | foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Solný rekordman povyrostl

Věda
  •   9:35
Praha - Nejméně šest a půl kilometru měří podle českých speleologů jeskyně v Íránu.
Nejdelší solné jeskyni světa přibudou patrně další stovky metrů. Čeští speleologové ji objevili v jižním Íránu v roce 1999 a letos se jim podařilo prokázat její propojení s jeskynním systémem Velký ponor. Průtok vody ale ukazuje, že je propojena ještě s dalším bočním jeskynním systémem. Na včerejší tiskové konferenci o výsledcích letošní expedice Namak (sůl) to řekl její organizátor Michal Filippi.

Účastníci expedice přicestovali z Teheránu do Prahy minulý týden. Vyhodnocení výsledků ukázalo, že se jim letos podařilo „prodloužit“ jeskyni Tří naháčů v solném pni Namakdan na ostrově Kešm v Perském zálivu o dalších 1390 metrů. Loňských 5190 metrů jeskynního komplexu letos narostlo na 6580. Český objev tak o 895 metrů přesahuje délku jeskyně Malham v Izraeli, která dosud drží v pořadí solných jeskyní primát. Objev zbývá ještě zapsat do světových tabulek.

Expedice letos ještě mapovala a dokumentovala jeskyně v solných pních Džahání a Hormoz. Peň je obří sloup ze soli, vysoký stovky metrů, o průměru i deset kilometrů. Sloup je vytlačený na povrch z hlubin země, kde se sůl před půl miliardou let usazovala. Protože sůl obsahuje velké procento příměsí, vzniká na povrchu krasových pohoří po vyplavení soli vrstva, ve které se daří rostlinstvu. V dešťových jezírkách tam speleologové objevili i pulce. Džahání ani Hormoz ale nejsou tak rozsáhlé komplexy jako jeskynní systém Tří naháčů.

Objev pomůže krasu do seznamu UNESCO

Čeští speleologové rovněž odebírali vzorky pro geologické datování z jeskynních i povrchových usazenin nebo holocenní mořské řasy. Získané údaje pomohou podle Filippiho zpřesnit znalosti o geologickém vývoji jihoíránského solného krasu a solných pňů. Solný kras v jižním Íránu je světovým unikátem. To si uvědomují podle českých jeskyňářů i Íránci a na ostrově proto už založili muzeum, vyhlásili Geopark a usilují o jeho zapsání do seznamu památek UNESCO. České objevy by tomu měly napomoci. Čeští speleologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd, byli letos v Íránu již posedmé. Na jaře 1998 připravili první expedici a od té doby tam jezdí pravidelně. Spolupracují rovněž s íránskými kolegy z univerzity v Šírázu.
Autor: ČTK