Pro většinu z nás je tuberkulóza věcí z dávné nehygienické minulosti lidstva. Není to úplně pravda, jak opakovaně připomínají epidemiologové. Bez preventivních protiopatření by se tato nemoc mohla stát běžnou i dnes. Zvláště proto, že její původce postupně získává odolnost vůči některým antibiotikům.
Jak se ale nyní ukazuje, návrat TBC mezi evropskou populaci by byl doslova návratem do doby kamenné. Tato nemoc totiž postihovala už předky moderního člověka, druh Homo erectus, jak dokládá objev fosílie z Turecka popsaný v časopise American Journal of Physical Anthropology.
Nelehké soužití člověka se souchotinami trvá tedy patrně už nejméně 450 tisíc let. Zatím přitom odborníci vycházeli z toho, že nejstarší známé případy tuberkulózy byly některé nálezy egyptských a peruánských mumií, které jsou staré jenom několik tisíc let. O prodloužení historie tuberkulózy se postarala práce mezinárodního archeologického týmu kolem Johna Kappelmana z University of Texas v Austinu, který pracoval na nálezu z východního Turecka.
K jeho objevu přitom došlo pouhou náhodou.
Kameníci ve městě Denizli v Anatolii při rozřezávání vápencového bloku s překvapením zjistili, že odhalili v kameni kus lidské lebky.
Když kámen začali zkoumat odborníci, zjistili, že mohou hovořit o štěstí, že se kosti vůbec podařilo objevit. V celém bloku byly pouhé čtyři úlomky jediné lebky. Ale v tomto případě je důležitější kvalita nálezu než kvantita.
Lebka patrně patřila mladému samci Homo erectus (nebo možná jeho poddruhu Homo heidelbergensis, což je patrně přímý předek neandertálce). Důležité ovšem je, že tento samec to neměl v životě lehké: na kosterních pozůstatcích se našly charakteristické stopy po nákaze bakterií Leptomeningitis tuberculosa. Jí způsobovaná forma tuberkulózy napadá mozkové pleny pacienta.
Nález tak zdůrazňuje problémy, se kterými se první generace poutníků z Afriky patrně musela vyrovnat. Tuberkulózou jsou totiž i v současné době nejvíce postiženi příslušníci etnik s tmavou pletí, kteří přišli do mírného pásu z tropického klimatu. Zdá se, že lidem s tmavší kůžím, žijícím v mírném pásu, se v těle vytváří méně vitaminu D, což poněkud zhoršuje výkonnost jejich imunitního systému.
Je velmi pravděpodobné, že Homo erectus (potažmo H. heidelbergensis) měl tmavou kůži. Podle současných poznatků byl prvním druhem lidské vývojové linie, který se vydal mimo Afriku. Tuberkulóza tedy mohla být jedním z faktorů omezujících jeho šíření na sever.
Nález je zajímavý i z hlediska evoluční historie lidstva: Turecko je logickou spojnicí mezi kolébkou lidstva v Africe a Evropou. Ale z této oblasti přitom máme jenom velmi málo nálezů. Cenný je tedy každý nový objev, který pomůže ilustrovat postup předků člověka do nových oblastí.
Kappelman doufá, že se jeho týmu podaří doplnit nové díly skládanky. Ale archeologové pracující na místě nálezu tuberkulózního jedince to nebudou mít jednoduché: „V jednom z kvádrů, který jsme nemohli prozkoumat, byla kost,“ řekl časopisu Science. „Někdo má zřejmě to štěstí, že má ve svém obložení zachované pozůstatky jednoho Homo erectus.“ Teď už je jenom najít.
