Neděle 1. srpna 2021, svátek má Oskar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Spor o titul „Nejmenší ryba“

Věda

  9:51
PRAHA - Když před týdnem švýcarský biolog Maurice Kottelat oznámil objev nejmenší rybky a současně absolutně nejdrobnějšího obratlovce, zdálo se, že případný spor s dalšími kandidáty lze rozhodnout jednoduše pečlivým měřením. Jde totiž o desetiny milimetru.

Dosud známý nejmenší obratlovec na světě na lidském prstu. foto: MAURICE KOTTELATAFP

Nový rekordman, samička „kapříka“ druhu Paedocypris progenetica, měří v dospělosti 7,9 milimetru. Žije v zaplavených tropických lesech na ostrově Sumatra. Tento druh je pozoruhodný i tím, že nemá kompletní lebku. Z trůnu nejmenšího obratlovce sesadil rybku Trimmatom nanus, která je o celou desetinu milimetru větší.

Nyní se objevil další vyzyvatel. Je jím mořský ďas z filipínského moře. „Při čtení článku (o nejmenší rybce) mě překvapilo, že výzkumníci nezmínili druh Photocorynus spiniceps,“ řekl časopisu Nature objevitel tohoto tvora Ted Pietsch z Washingtonské univerzity v Seattlu. Sameček druhu Photocorynus spiniceps totiž dorůstá délky jen 6,2 milimetrů.

Osudná skvrna v životopise
Miniaturní mořský ďas by tedy mohl být vyhlášen za vítěze soutěže Miss/Mr. Mini. Nebýt problémů v „kádrových materiálech“. Miniaturní mořský ďas má v nejbližší „rodině“ člena, který se k nejmenší rybě vůbec nehodí. Samička je totiž až osmkrát větší. Nejde o poslední „přitěžující okolnost“.

Párek mořských ďasů tvoří doslova jedno tělo. Samička nosí svého drobného partnera na zádech. Jakmile se jednou spojí, sdílí spolu dokonce i krevní oběh. To je vzhledem k řídké populaci a nedostatku světla v hlubinách moří výhodné, pár se nikdy nemůže rozejít a ztratit možnost rozmnožování. Ozvaly se ale hlasy tvrdící, že sameček druhu Photocorynus spiniceps nemůže být považován za samostatného tvora.

Ted Pietsch svůj objev hájí. „Samostatný nebo ne, to pro mě nehraje roli. Je to obratlovec a sexuálně dospělý jedinec,“ argumentuje americký biolog.
Ralf Britz z londýnského přírodovědného muzea, který se na objevu kapříka ze Sumatry podílel, však připomíná, že sameček je ke své partnerce přirostlý čelistí, a nedá se proto přesně určit jeho skutečná délka.

Rozdíly ve velikosti mezi pohlavími jsou takřka pravidlem. U malých „kapříků“ je tím větším naopak sameček. Obvykle svou partnerku přeroste jen o desetinu milimetru, jen ve výjimečných případech může být o milimetr a půl delší. Pokud by rozhodoval aritmetický průměr velikostí samečka a samičky, neměli by mořští ďasi šanci.

Autoři: