T-rex by mohl lovit fotbalisty

Suverénním vítězem byl Compsognathus – masožravec velikosti kuřete. Podle výsledků studie, publikované v časopise Proceedings of the Royal Society, dosahoval rychlosti až 17,8 m/s (64,1 km/h). Pro srovnání, nejrychlejší dvounohé zvíře současnosti, pštros, vyvine rychlost 15,4 m/s (55,4km/h).

Jde o první studii založenou čistě na fosilních datech. Předchozí práce využívaly k odhadům rychlosti vyhynulých zvířat naše znalosti o zvířatech již žijících.

„Model je daleko méně zkreslený našimi dosavadními představami, jak by se tahle zvířata měla pohybovat. Nevypadají jako lidé ani jako pštrosi, takže se nemohli pohybovat jako oni, jak se dosud předpokládalo. Jsou to dinosauři, takže se pohybovali spíš jako dinosauři,“ řekl spoluautor studie Bill Sellers z univerzity v Manchesteru BBC.

Ikona populární kultury, Tyrannosaurus rex, běhal údajně rychlostí 8 m/s (28,8 km/h). Téměř navlas stejně jako profesionální fotbalista.

„Jedna z věcí, o které se lidé přou, je, proč vlastně potřebovali běhat tak rychle – co vlastně chtěli chytit?“ podotýká Bill Sellers. V současnosti s kolegy pracuje na modelu pohybu hadrosaura. O něm se předpokládá, že by mohl být jeho potenciální kořistí, protože byly nalezeny zkameněliny se stopami po tyranosauřích zubech na zádech. „Zjistili jsme, že se pohybovali opravdu rychle, což dává perfektní smysl – pokud jste rychlý predátor, musíte chytat rychlou kořist,“ tvrdí Bill Sellers.

Ačkoliv modelování probíhalo na počítači, který měl 256 procesorů, trvalo mu více než týden, než se naučil „běhat“ jako zvíře. Dostal data o svalové a kosterní struktuře dinosaurů a metodou pokusu a omylu se našel nejrychlejší možný způsob pohybu.

Aby si vědci ověřili přesnost svého odhadu, zadali počítači nejprve tělo sedmdesátikilového člověka se svalovou a kosterní strukturou profesionálního sportovce. Předpověď byla velmi přesná a odpovídala výsledkům, kterých dosahují fotbalisté z povolání – zhruba 7,9 metru za sekundu, což je o desetinu méně než u tyranosaura. Pak zadali anatomické charakteristiky pštrosa a pokračovali přidáváním dalších dvounohých masožravých dinosaurů.

V příštím výzkumu se chtějí zaměřit na modelování pohybu čtyřnohých zvířat, které je výpočetně daleko náročnější.