Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Věda

Zachování zbytků lesa dle vědců pomáhá biodiverzitě i zemědělcům

Podle Radima Hédla z Botanického ústavu Akademie věd je hlavní problém v tom, že lesy jsou v Česku pěstovány zemědělským způsobem. foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA - Zachovat zbytky původního lesa v blízkosti polí je výhodné. Pomáhá přirozeným nepřátelům polních škůdců a vede k vyšším lokálním výnosům. Přispívá tak zároveň biodiverzitě i zemědělství. Ukazují to výsledky výzkumu sójových polí nedaleko argentinské Córdoby, který provedl tým argentinských, amerických a českých vědců.
  6:28

Výzkum podle nich potvrzuje, že pokračovat v kácení původních lesů Chaco Serrano by byla chyba. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) Karla Mráčková. Odborníci z ČZU se na výzkumu podíleli. Počet druhů i celkové množství pro zemědělce užitečného hmyzu podle výzkumu rostly v sójových polích v blízkosti lesa a na polích obklopených většími plochami původních lesních porostů.

Na kůrovcovou kalamitu reagovaly Lesy ČR pomalu, tvrdí NKÚ

„Ostrůvky původního lesa poskytují hmyzu a dalším organismům zdroje, kterých se jim v okolní krajině nedostává. Jedinci zde naleznou životní prostor během období nepříznivých podmínek, jako je zima, či úkryt před negativními aspekty moderního zemědělství, jako je aplikace pesticidů,“ popsal šéf výzkumu Ezequiel González. Vědci v takových případech zaznamenali, že plocha listů okousaných například housenkami byla nižší. Hmotnost semen vyprodukovaných rostlinou sóji naopak narůstala.

„Výnos sóji - produkce na jednu rostlinu - byl blízko lesa, tedy v desetimetrové vzdálenosti, vyšší o 30 procent. Podobně lze očekávat i vliv podílu lesa v okolní krajině - lokální výnos je až o 50 procent vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ řekl ČTK spoluautor výzkumu Michal Knapp z Fakulty životního prostředí ČZU.

Chci, aby tu lesy zbyly i pro dceru, říká Ondřej Brož. V Beskydech kvůli suchu vytváří jedinečná opatření

Knapp uvedl, že tým využil data o společenstvech hmyzu, poškození rostlin býložravci a z přímého měření výnosu v kombinaci s moderními statistickými analýzami. Vědec také řekl že v případě desetimetrové vzdálenosti lesa výzkumníci zaznamenali o 65 procent vyšší početnost užitečných predátorů než při vzdálenosti stometrové.

„Množství lesa v okolní krajině mělo pozitivní vliv především na početnost parazitoidů. Pro parazitoidy škůdců z řádu motýli, nejedná se o denní motýly, byla jejich početnost až desetkrát vyšší v krajinách s velkým množstvím lesa ve srovnání s krajinami odlesněnými,“ popsal vědec. U parazitoidů škodlivých ploštic bylo pak podle Knappa v takových případech zaznamenáno množství až pětkrát vyšší.

Zastavte kácení

Knapp také poznamenal, že les trochu pomáhá i škůdcům, což vědci berou jako důkaz pozitivních dopadů na početnost a diverzitu hmyzu. Vědec však zdůraznil, že „celkové efekty jsou silnější“ především pro užitečný hmyz.

Studie je pokračováním dlouhodobého výzkumu, který dokazuje, že rozšiřovat ornou půdu na úkor původních lesů Chaco Serrano by pro Argentinu bylo dlouhodobě nevýhodné. „Pevně věříme, že náš výzkum pomůže zastavit další kácení zbytků původních lesů a naopak dodá argumenty pro podporu aktuálních snah o návrat původních druhů dřevin do argentinské zemědělské krajiny ve formě agrolesnictví či tvorby nových remízků,“ uzavřel González.

Studii bude počátkem září publikovat časopis Journal of Applied Ecology.

Autor: