Pátek 7. října 2022, svátek má Justýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Mohou spolu rostliny komunikovat na dálku?

Věda

  6:40
Mohou spolu rostliny komunikovat na dálku? Jak se okolní stromy dozví, že jeden z nich okusuje například žirafa? Rostliny se opravdu dorozumívají na dálku a není to jen záležitost stromů, které okusuje žirafa. Na otázku odpověděla doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr., z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.

Žirafy jsou ušlechtilá zvířata foto: Alexandr Bílek

Varovné signály v podobě těkavých látek, z nichž nejlépe prozkoumaný je metyljasmonát, do vzduchu po poranění vysílá převážná většina rostlin - třeba i naše domácí jabloň, když její listy napadnou housenky běláska ovocného. Hned jak se vylíhnou a začnou okusovat první list, mechanické poranění a látky z housenčích slin v listu vyvolají obrannou reakci.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Její součástí je nejen vytváření např. fenolických látek (které činí list hůře stravitelným) a nabuzení imunity proti houbám a bakterím (které by mohly snadno do poraněného listu vstoupit), ale také produkce metyljasmonátu. Ten z listu uniká, sousední listy jej vnímají – a zařídí se podle toho spuštěním stejné reakce, takže než k nim housenka doputuje, jsou už na ni připraveny. Metyljasmonítový signál se vzduchem nese daleko a reagují na něj i rostliny jiných druhů. Dá se tedy říci, že velký kus háje či louky ví, že se někde v okolí pase kráva (popřípadě žirafa).

To, že poraněná rostlina velkoryse sdílí poplašný signál s kýmkoli včetně přímých ekologických konkurentů, pro některé evoluční biology může představovat teoretický problém. Proč se rostlina namáhá s vysíláním poplachu pro své okolí, když by pro ni bylo výhodnější používat signály jdoucí jejím tělem (jako třeba náš adrenalin), které nelze snadno „odposlouchávat“?

Housenka běláska ovocného

Možné vysvětlení je, že signál putující vzduchem není závislý na celistvosti těla (vysílá ho i čerstvě ulomená větev, kterou někdo na zemi okusuje), a navíc se například mezi dvěma sousedícími letorosty v koruně stromu přenáší na kratší vzdálenost a rychleji, než kdyby běžel přes kmen. Před sousedy poplach tajit netřeba: ono to s tím neustálým bojem o přežití v přírodě totiž zjevně není zas až tak horké.

Autor:

ANALÝZA: Co udělají USA, když Rusko použije atomovou bombu? Jsou tři možnosti

Premium Pořád se věští z koule, jestli Rusko použije na Ukrajině atomovku, kreslí se různé scénáře, ale vůbec se neví, co by...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Digitální závislost u dětí? Poradíme, jak je motivovat k pohybu
Digitální závislost u dětí? Poradíme, jak je motivovat k pohybu

V Česku proběhl rozsáhlý výzkum o digitální závislosti napříč populací. Jeho výsledky vás možná překvapí. Děti školou povinné totiž velkou část...