Neděle 8. prosince 2024, svátek má Květoslava
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Víte, proč zíváte? Zeptali jsme se za vás vědců

Věda

  6:39
Zívání pozorujeme od ryb až k savcům. U lidského plodu nastupuje od 3. měsíce, po narození se postupně přenáší hlavně na večer a ráno, tak jak se vytvářejí rytmy spánku a bdění. Proč vlastně zíváme? Na otázku odpověděl profesor fyziologie a farmakologie František Vyskočil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Zívání (ilustrační foto)

Zívání (ilustrační foto) foto: Shutterstock

O jeho významu soupeří dvě fyziologické teorie: 1. zvýšení okysličení krve a mozkových struktur, 2. rychlé ochlazení krve a zabránění přehřátí mozku. Podle posledních prací převládá názor, že jde o reflex určený k lepšímu ochlazování mozku, který pak lépe pracuje i usíná.

Ovce a jiní hojně ochlupení savci ochlazují mozek krví z nosu, který funguje jako výměník. U laboratorních potkanů vědci měřili voperovanými čidly teplotu mozku. Když se začala mozková kůra přehřívat o několik desetin stupňů C, asi do tří minut začali potkani zívat, což vedlo k okamžitému výraznému poklesu teploty mozkové kůry.

Někdy se při zívání protáhli, někdy se jenom protahovali. Všechny akce snížily teplotu mozku k normě. U člověka při zívání a těsně po něm vzroste tepová frekvence a krátce i objem vdechovaného vzduchu, ale ten rychle poklesne až pod střední hodnotu. To ukazuje na přípravu ke spánku a ráno může být zívání projevem uklidnění před různými akcemi. Následný pokles dechu také hovoří proti teorii nutnosti rychlého okysličení.

Je znám případ dvou žen, které pořád zívaly, neměly chorobnou spavost (narkolepsii), ale trpěly poruchami termoregulace. Měly pocity přehřívání a často je trápila lehce zvýšená teplota těla. Po umělém ochlazení zívat přestaly. Mozek se „přehřívá“ také u depresivních pacientů, kteří častěji zívají a antidepresiva jejich zívání potlačují. Stejně tak je známo snížené zívání u chorobné aktivity (manie), která je často provázena vzrušeným dýcháním.

Ale i hypotéza o zvýšení kyslíkového zásobení má podporu v některých pozorováních. Například nedokrevnost mozkového kmene při mozkové ischemii zívání zvyšuje a pozorný lékař může zabránit nečekanému mozkovému infarktu, když pojme včas toto podezření a provede další vyšetření.

PSALI JSME:

Papoušci při pokusech zívali, když byl vzduch chladnější, a mohl jim tedy ochladit mozek.
Nakažlivost zívání ukazuje na psychosociální úlohu ve smečce nebo společnosti, ale je to zřejmě až druhotný význam. Zívání je nakažlivé u člověka, primátů a snad i psů. Je projevem vcítění, empatie, která nám často chybí v dnešním uspěchaném způsobu života. Při zívání, ale i při pořádném protažení jsou v mozku aktivována citová centra, např. amygdala nebo locus coeruleus (příjemné pocity) a nucleus paraventicularis mezimozku. Polovina lidí zívá do pěti minut potom, co vidí nebo slyší zvuky zívání. Zívají i nevidomí, když tyto zvuky slyší. Tím se jaksi mentálně přizpůsobujeme, připojujeme k psychickému stavu lidí (tlupy) okolo.

Proč je zívání nakažlivé, můžeme neurofyziologicky pochopit pomocí koncepce tzv. zrcadlových buněk. Tyto neurony v předním mozku registrují pohyby a zvuky okolí a „učí“ se je napodobovat. Učíme se tedy nějaké činnosti i pouhým pozorováním. Zrcadlové neurony mohou dát signál ke spuštění zívání, zvláště když bychom už měli trochu přehřátý mozek, řekněme po těžké šachové partii nebo písemce. Dokonce může být zívání signálem k milostným hrám, především když je provázeno ladným protažením ženy a je znamením toho, že nás partner možná zrovna nudí a je třeba změnit činnost.

Autor: