No a potom jsem prý zvedl ruce a držel je nad hlavou. Když mě žena vzbudila, věděl jsem jen to, že se mi zdálo, jak hraju ragby. Ve snu jsem položil trojku a pak jsem jásal.“
Sny prožité naplno
Za Bradem Boevem přichází na kliniku Mayo v minnesotském Rochesteru spousty pacientů s nebezpečně živými sny. „Dostávám týdně hned několik e-mailů od lidí, které trápí podobné záchvaty a jsou z nich vyděšeni,“ řekl americký neurolog v rozhovoru pro vědecký časopis Nature.
Diagnóza „spáčů s divokými sny“ se skrývá za zkratkou RBD, kterou se v angličtině označuje REM sleep behaviour disorder. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako poruchu chování ve spánkové fázi provázené rychlým pohybem očí.
V této fázi spánku trávíme zhruba čtvrtinu noci a jsou to chvíle, kdy se nám zdají sny. Pod zavřenými víčky se nám při ní rychle pohybují oči, ale tělo není schopno nejmenšího pohybu. Zdravý člověk je během snů jakoby ochrnutý a nehrozí mu, že by ve snové honičce skutečně utíkal z postele.
Pacienti s RBD během snů vládu nad tělem neztrácejí a prožívají je opravdu naplno. Jejich pohyby jsou o to divočejší, že tíhnou ke snům o soubojích, rvačkách nebo pronásledováních. Zdá se, že se pacient dostává pohybem během snu do začarovaného kruhu. Informace o pohybech těla popohání mozek ještě k divočejším snům a na ty reaguje pacient o to živějšími pohyby.
Syndrom RBD je sám o sobě hodně nepříjemný. Někoho trápí divoké sny nejvýše jednou do roka. Někteří pacienti však upadají do nebezpečně živých snů i pětkrát za noc. Bohužel, v řadě případů bývá RBD předzvěstí ještě závažnějších potíží. Až příliš mnoho obětí této poruchy spánku postihne Parkinsonova choroba nebo jiné podobné degenerativní onemocnění mozku.
Souvislost bije do očí. Například v roce 2003 publikovali neurologové Carlos Schenck a Mark Mahowald z University of Minnesota ve vědeckém časopisu Sleep studii, ve které sledovali osudy 26 pacientů s RBD. Osmnáct jich onemocnělo Parkinsonovu chorobou či příbuzným onemocněním.
V průměru uběhlo mezi nástupem divokých snů a objevením prvních příznaků Parkinsonovy nemoci 13 let. Rozdíly mezi jednotlivými pacienty však byly velké. U některých se dostavila Parkinsonova choroba již za tři roky, u jiných po 30 letech.
Předehra Parkinsonovy choroby
Onemocnění mozku u pacientů s divokými sny sdílejí jeden společný znak. V nervové tkáni se při nich hromadí shluky bílkoviny zvané alfa-synuklein a vytvářejí tzv. Lewyho tělíska. Základy spojitosti RBD a Parkinsonovy choroby ale zůstávaly záhadou. Kontrolu nad tělem během spánku přebírá tzv. mozkový kmen, jenž má za úkol převádět informace z těla do vyšších center mozku.
Divoké sny jsou výsledkem poruch v mozkovém kmeni. Parkinsonova choroba vzniká v důsledku zániku neuronů v centru zvaném substantia nigra a to leží mimo mozkový kmen. Nervové buňky v této části mozku produkují dopamin. Tento hormon přenáší signály v mozku a je důležitý například pro udržení koordinace pohybu. Lidé s Parkinsonovou chorobou postrádají v substantia nigra až 80 procent buněk vyrábějících dopamin. Od potíží jim mohou ulevit léky, které zvyšují hladiny dopaminu v mozku.
| Celý článek si přečtěte ve víkendovém vydání deníku |
