Lidovky.cz: Ne všechny nadané děti v běžné škole trpí. Není škoda vyčleňovat je z různorodého kolektivu?
Existují nadané nebo šikovné děti, které to přežijí bez velkých problémů, to je pravda. Ale proč? Pochopí, že se po nich moc nechce, a to, co se chce, udělají snadno a dostanou se do podvýkonu. V horším případě jsou nadané děti v běžné třídě depresivní, v tom lepším to mají na háku, ale každopádně se utlumí, nerozvinou, jak by mohly. Je opravdu málo případů, kdy nadané dítě v běžné třídě funguje dobře, je podpořeno učitelem, který mu dává k dispozici individualizovaný materiál, a je zároveň extrovertní a v klidu tak, že si popovídá s kýmkoli. Jsou to jen velmi nízká procenta.
Lidovky.cz: Mezi odborníky na vzdělávání ale převládá názor, že rané dělení dětí podle charakteristik, jako je intelekt, není společensky prospěšné, oslabuje to vazby a porozumění mezi sociálními skupinami. Dokonce to podle nich neprospívá ani dětem samotným, včetně dětí nadaných. Ve většině vyspělých zemí se teď považuje za optimální, aby spolu ve škole byly různé děti až do patnácti let. Vy s tím nesouhlasíte?
Pro mě to není expertní, ale spíš ideologický názor. Levicové rovnostářství, které záměrně potlačuje rozdíly a běda, když někdo vyčnívá. Měli jsme to tady čtyřicet let a věřím, že na to spousta lidí slyší dodnes. Když se podíváte na sportovní třídy, třeba hokejové, tak tam jsou také žáci s určitými dispozicemi a je jim tam spolu dobře.
Proti tomu se nikdo nevymezuje. Hudebně nebo výtvarně zaměřená třída taky nikomu divná nepřijde. Ale když se udělá intelektově vybraná třída, tak je oheň na střeše. Já osobně jsem pro specializaci v rámci základního školství, ať už jde o sportovní, umělecké, nebo jinak profilované třídy. V běžné třídě bude výtvarně nadané dítě jen štvát ostatní tím, že si kreslí a nedělá to, co má. Ve třídě s ostatními podobnými mu najednou bude dobře, nebude za divného.
