Výstava je podle autorky ve fázi, kdy jsou exponáty shromážděné, projektová dokumentace je hotová a doprovodné texty k ní jsou zčásti napsané. Zbývá tak vybrat administrátora, jenž expozici o 20 tematických místnostech, 1 500 metrech čtverečních a stovkách exponátů fyzicky vybuduje. Ambicí výstavy je podrobně popsat posledních 800 let soužití Čechů a Němců na českém území. Předběžný termín jejího otevření je rok 2018, ale vyvstává otázka, kdo bude garantovat dokončení expozice a zda se termín nebude posouvat.
Výše zmíněné otazníky mohla rozptýlit správní rada, která zasedala v úterý. K zásadnímu posunu ale v celé záležitosti nedošlo, rada v podstatě jen schválila podobu inzerátu na hledání nového stálého ředitele Collegia. „Inzerát je připravený, správní rada ho odsouhlasila,“ sdělila serveru Lidovky.cz předsedkyně správní rady, historička a univerzitní pedagožka Kristina Kaiserová.
  |
Termín vydání inzerátu spadá do kompetence pověřeného ředitele, zveřejnit by se měl v průběhu příštího týdne. „Věříme, že na přelomu února a března by mohl být stálý ředitel vybrán,“ podotkl pověřený šéf Collegia, historik Tomáš Okurka.
Kdo výstavu postaví, stále není jasné
Nikam se však nepohnul výběr administrátora, jenž expozici zhotoví. Stále se pracuje na právním zajištění vypsání výběrového řízení. Společnost nicméně plánuje, že zhotovitele expozice začne hledat v lednu. „Během prvního pololetí příštího roku určitě budeme chtít mít administrátora zajištěného,“ ujistil pak Lidovky.cz Okurka.
Koncept tematické místnosti: další z politických místností.
Klíčovou otázkou ale zůstává, zda budování výstavy bude jako garant zastřešovat autorka konceptu celé výstavy, exředitelka Mouralová. Collegium ji před měsícem odvolalo z funkce mimo jiné kvůli tomu, že přípravě expozice nedává potřebnou energii. Mouralová oponovala, že Collegium postrádalo nutnou podporu od svých zakladatelů, čelilo politickým tlakům a že neměla dostatečné finanční zázemí pro práci svého týmu.
Každopádně správní rada, v níž zasedají představitelé státu, města Ústí nad Labem, ústecké univerzity a Společnosti pro dějiny Němců v Čechách, o další spolupráci s Mouralovou stojí. „Zájem máme, protože je pro nás důležitá kontinuita přípravy expozice, tedy aby to dokončil kolektiv autorů, který připravil koncepci výstavy,“ zdůraznil pověřený ředitel Okurka.
Dohoda není na stole
Jenže měsíc od jejího odvolání zůstávají obrysy spolupráce s Mouralovou mlhavé, konkrétní podobu dosud nezískaly. Kromě toho exředitelku dosud oficiálně nikdo o nic nepožádal. „Zatím neexistuje báze, na níž by bylo možné uzavřít dohodu o spolupráci,“ uvedla pro Lidovky.cz Mouralová.
Její další účast je přitom zásadní. Pokud by na realizaci expozice nakonec dohlížel někdo zvenčí, musel by se s projektem teprve seznámit, což by rychlosti výstavby a její finalizaci neprospělo. Podle pověřeného ředitele Okurky se dál počítá s rokem 2018 jako termínem otevření expozice. „My doufáme, že se to podaří. Ale samozřejmě mohou v průběhu budování expozice vzniknout komplikace, které třeba ani neumíme ovlivnit,“ upozornil.
Blanka Mouralová řídila Collegium Bohemicum od roku 2007.
Výstava je nejambicióznějším pokusem, jak zmapovat zhruba 800 let společné česko-německé historie. V podstatě jde o jediný takto komplexní pokus vzájemné vztahy přiblížit, proto výstava budí značnou pozornost i v Německu. Existuje tedy zájem na tom, aby se projekt zdárně dotáhl do konce. V opačném případě by Česko riskovalo trapas.
„Samozřejmě že by to byla ostuda. Mnoho německých politiků projekt podpořilo, čeští premiéři počínaje Jiřím Paroubkem a konče Petrem Nečasem o něm se svými partnery mluvili jako o konkrétním příspěvku pro česko-německé porozumění,“ řekl před časem bývalý ministr obrany Alexandr Vondra, který byl při rozhovorech o vzniku a základním konceptu projektu.
Koncept tematické místnosti: Brno.
Jen 40 milionů půjde na výstavbu
Ve hře je také 50 milionů, které na expozici uvolnilo ministerstvo kultury. Částka vyvolává v odborných kruzích menší pozdvižení, protože na poměry českého muzejnictví je mírně řečeno nadprůměrná. Mouralová ale ujišťuje, že se peníze bezezbytku využijí. „Z těch padesáti milionů je čtyřicet na samotnou výstavbu výstavy a zbytek je na administrativu, právní poradenství projektu, odborné služby, na transport exponátů, jejich restaurování, doprovodnou publikaci a stavební a technický dozor,“ vyjmenovala.
Čtyřicet milionů na výstavbu se pak rozpustí na samotný velkorysý inventář výstavy, audiovizuální doprovod expozice, její technologické zázemí a v neposlední řadě zajištění klimatizace kvůli nejcennějším exponátům. „Inventář expozice budou tvořit originální vestavby, které navodí, čeho se daná expozice tematicky týká. Některé místnosti tak budou mít podobu třeba biedermeierovských salonů,“ vysvětlila Mouralová.
