Historická a přelomová. Taková adjektiva zaznívají k cestě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana do Řecka. První návštěvě tureckého prezidenta v helénské zemi od roku 1952. Dvoudenní cesta, kterou zahajuje ve čtvrtek, by si ale zasloužila ještě přinejmenším jedno: mimořádně výbušná. A to jak ve světle odvěké animozity obou zemí, tak událostí teprve nedávného data.
Po loňském zmařeném puči míří Erdogan do Řecka kromě jiného urgovat za vydání zběhlých tureckých vojáků a údajných stoupenců hnutí klerika Fethullaha Gülena, jehož Ankara viní ze zosnování převratu. Figuruje mezi nimi i osmičlenná skupina, která uprchla z Turecka ve vrtulníku a v Řecku požádala o azyl.
Turecké úřady žádaly o vydání mužů, řecká justice to ale odmítla a letos v lednu dostali azyl. Ankara v reakci na to hrozila protiopatřeními, a dokonce vypovězením bilaterální migrační dohody.
Chce podpořit místní muslimy
Ve stínu jednání o energetice a rozsáhlých infrastrukturních projektech, které Erdogana čekají, to ale není jediné citlivé téma na programu. Jako i při jiných svých cestách se nyní chystá turecký prezident navštívit a podpořit místní muslimskou menšinu. Do asi 50tisícového Komotiní na severovýchodě země, ležícího vzdušnou čarou asi sto kilometrů od hranic evropské části Turecka, zavítá Erdogan zítra v závěru své návštěvy v Řecku.
Má se za to, že v celém Řecku se k islámu hlásí asi půl milionu lidí. Dlouhodobě tato menšina naráží na ostrý odpor krajně pravicového Zlatého úsvitu a dalších podobně laděných hnutí. S uprchlickou vlnou, která se přes Řecko převalila v létě 2015, se kromě muslimů, kteří jsou reminiscencí na více než 500letou nadvládu Osmanské říše nad Balkánem, terčem hněvu pravicových radikálů stali také migranti z Blízkého východu.
Právě bouřlivá minulost sahající k někdejší osmanské nadvládě jitří vztahy mezi Ankarou a Aténami dodnes. Erdogan už sice Řecko dvakrát navštívil v letech 2004 a 2010 jako premiér, v prezidentském úřadu se tam ale nevydal žádný z jeho předchůdců za posledních 65 let. Napětí ve vztazích obou zemí dlouhodobě působí také rozepře o námořní a vzdušné hranice. V roce 1996 se kvůli sporu o neobydlené ostrovy v Egejském moři dokonce Řecko s Tureckem, obě spojenecké země NATO, ocitly na pokraji konfliktu. Na pravidelné bázi se obě strany navzájem dráždí demonstrativními přelety letectva. Vrcholu dosáhly z turecké strany tyto manévry podle řeckého ministerstva zahraničí letos v květnu. Tehdy podle něj Turecko narušilo řecký vzdušný prostor za jediný den 141krát.
Chystali na Erdogana útok?
Historickou návštěvu tureckého prezidenta v Řecku provází mimořádná opatření. Minulý týden zatkla policie v Aténách devět lidí podezřelých z napojení na tureckou Revoluční lidově osvobozeneckou stranu, u nichž našla i materiál pro přípravu bomb. Tato krajně levicová, militantní skupina měla v minulosti na svědomí četné útoky, zejména na představitele tureckého státu, při nichž zahynuly desítky lidí. Za teroristickou organizaci ji považují Ankara i Evropská unie a USA. Toto úterý řecká policie rovněž zatkla před tureckou ambasádou v Aténách 56 kyperských Řeků, kteří se tam dostali do potyček při protestu proti chystané návštěvě.
Do Řecka přijíždí turecký prezident jednat poté, co v červenci zkrachovaly rozhovory o sjednocení etnicky rozděleného Kypru. Dvounárodnostní ostrov, jenž byl dějištěm krvavých střetů mezi řeckou a tureckou komunitou od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1960, tak zůstává rozdělen hranicí monitorovanou OSN.
O dalším vývoji kolem Kypru už před Erdoganovým příjezdem telefonicky hovořil řecký prezident Prokopis Pavlopulos s kyperským protějškem Nikosem Anastasiadisem a čeká se, že tématem jednání bude i ve čtvrtek a v pátek. S tureckým prezidentem bude hovořit také o trojici infrastrukturních projektů. Vysokorychlostní železnice má do budoucna spojit Istanbul a Soluň. S tureckým Izmirem ho má pak propojit nová lodní linie. A mezi pohraničním řeckým a tureckým městy Kipoi a Ipsala má vyrůst nový most.
