Reakce na pár slov nejvyššího katolíka (která mimochodem pronesl v letadle, coby dovysvětlení svého kázání) o nás vypovídá možná více, než by nám bylo milé.
Všechny české listy přinesly tuto zprávu na své titulní stránce: Papež kritizoval ateismus Čechů (MF Dnes); Papež chce posílit víru proti světskosti, a to i v Česku (Právo); Nebuďme jako Češi, řekl papež (HN); Bezbožníci! Pokáral papež Čechy (LN). Interesuhodná je tato věc: Když římský biskup mluvil o „hrozbě světskosti“ (Není zvykem říkat sekularizace?), jmenoval tři země, jež jí čelí: Francii, Česko a Španělsko. Jen jedna z nich ta banální slova pojala unisono jako problém: Česká republika.
Existoval přitom úplně jiný, radostnější výklad: „Konečně jsme v něčem stejně vyspělí jako Francie!“ Kdyby Češi a (někteří) Moravané přijali tuto optimistickou interpretaci, mohlo by naše pozemské plahočení dostat další hlubinnou dimenzi: Bůh je v této zemi mrtev, můžeme se věnovat požírání hlemýžďů, vymýšlení voňavek a dumání nad tím, jak prodat nepříliš kvalitní víno za nesmyslně velké peníze. V tom posledním Francouzům mimochodem konkurujeme skvěle. Svatomartinské víno předehnalo Beaujolais Nouveau o celý týden, kvalitou není o nic horší a mnohé vinotéky je nabízejí za cenu, za níž se dá koupit lahodný moravský predikát.
Velké koalice ve městech jsou ztělesněním zla, klientelismu, „kmotrovství“ a všeho špatného, nad čím slušný člověk ohrnuje pysk. Možná. Možná taky ne.
Ideové soupeření je klíčové ve volbách parlamentních, v komunálkách se partajní programy hodnotově příliš neliší. Velká koalice vůbec nemusí být nemravná.
TOP 09 dělá vše pro to, aby maximalizovala svůj zisk na úkor ODS. Netřeba se pohoršovat, tak se dělá politika, ačkoli shoda na nezbytných reformách se i proto značně komplikuje.
V Praze jí teď ODS jen vrací úder. Proč bychom se měli pohoršovat, že nechce nechat topku vyrůst, nechce se s ní dělit o městské prebendy a zejména nechce mít ze Zdeňka Tůmy milovaného primátora? Kdo se diví, plete si politiku s Talentmanií.
Ovíkendu nedoběhl newyorský maraton nejrychlejší vytrvalec planety Etiopan Haile Gebrselassie. Krátce poté ohlásil konec kariéry.
Haile je absolutní zjev. Vítězil na středních i dlouhých tratích, na dráze, na silnici v přespolním běhu, od patnáctistovky po maraton. Má dvě olympijská zlata, osm stejných medailí z mistrovství světa, za život vybojoval šestadvacet světových rekordů... Mimochodem, před třemi lety viděla jeho světák i Ostrava: zaběhl nejdelší hodinovku: 21,285 metrů.
Haile Gebrselassie se pro dlouhé tratě rozhodl relativně pozdě, až ve svých třiatřiceti letech. Tedy v době, kdy rychlost nezadržitelně klesá. Přesto dokázal několikrát zlomit rekord na půlce i celém maratonu – naposledy před dvěma lety v Berlíně (2:03:59). Znalci říkají: Kdyby byl střední tratě opustil o dva tři roky dříve, kdo ví, zda by se nedostupná hranice dvou hodin neotřásla...
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ, redaktor LN
