Podle španělských médií policie po útoku stále pátrá po dvaadvacetiletém Maročanovi Younesovi Abouyaaquoubovi, kterého považuje za řidiče, jenž ve čtvrtek najel do lidí na barcelonské třídě La Rambla. Ředitel katalánské policie nepotvrdil, kdo byl řidičem bílé dodávky. Muž po kterém policisté pátrají podle něj mohl prchnout i do Francie, se kterou Katalánsko hraničí. Několik razií policisté v neděli provedli ve městech Ripoll, kde už dříve zadrželi několik podezřelých, a v Manlleu.
V Ripollu působil také imám Abdelbaki Es Satty, který údajně zbytek teroristické buňky zradikalizoval. Podle španělských médií by mohl být Es Satty jedním z obětí středečního výbuchu ve městě Alcanar.
Podle španělského tisku byl Es Satty v minulosti vězněn za obchodování s drogami a ve vězení se seznámil s Rachidem Aglifem zvaným Králík, který dostal 18letý trest za účast na útocích na vlaky, při nichž v roce 2004 zemřelo v Madridu přes 190 lidí. Belgické město Vilvoorde, odkud odjelo mnoho muslimů bojovat do Sýrie, v neděli potvrdilo, že tam loni Es Satty několik měsíců pobýval a ucházel se o práci imáma v mešitě.
Teroristická buňka v jednom z domů v Alcanaru zřejmě připravovala bomby, došlo ale k nehodě a při výbuchu přišla o materiál a i o několik členů. Policie uvedla, že v troskách identifikovala těla dvou lidí. Jednoho těžce zraněného podezřelého v Alcanaru zadržela již dříve. Před spácháním čtvrtečního útoku v Barceloně policie nedávala explozi do souvislosti s terorismem, považovala ji za důsledek úniku plynu.
Katalánský ministr vnitra Joaquim Forn v neděli uvedl, že dvanáctičlennou teroristickou buňku se podařilo zneškodnit. Kromě čtyř zadržených osob a dvou, kteří zahynuli při výbuchu v Alcanaru, policie v pátek zastřelila pět radikálů při atentátu ve městě Cambrils.
Objevují se ale stále nové informace. V neděli večer například policie oznámila, že se snaží zjistit, zda muž nalezený mrtvý uvnitř dodávky, která ve čtvrtek najela na okraji Barcelony na policejní hlídku, je další obětí útoků. Policisté na dodávku stříleli, ale mrtvého našli na zadním sedadle bez známky postřelení.
Zneškodnění buňky už v sobotu ohlásil španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido, katalánské úřady mu tehdy ještě protiřečily. Zoido v sobotu rovněž řekl, že se vláda rozhodla zachovat stupeň ohrožení terorismem na čtvrtém, tedy druhém nejvyšším stupni. Bezprostřední nebezpečí dalšího útoku nehrozí, řekl ministr. Přesto Madrid posílí bezpečnostní opatření, především na místech oblíbených turisty. Vyhlášení pátého stupně by vládě umožnilo povolat na pomoc armádu.
V barcelonské katedrále Sagrada Familia se v neděli uskutečnila mše za oběti atentátů. Zúčastnil se jí král Felipe VI. s manželkou, španělský premiér Mariano Rajoy, předseda katalánské vlády Carles Puigdemont i starostky Barcelony Ada Colauová a Cambrilsu Camí Mendozová. Nedokončená katedrála architekta Antoniho Gaudího je výrazným symbolem města.
Podle některých médií se měla původně stát právě katedrála terčem teroristického útoku, na jehož přípravu podle policie radikálové shromáždili v domě v Alcanaru až 120 propanbutanových láhví. V troskách domu policie našla také stopy trhaviny triaceton triperoxid (TATP), kterou použili teroristé i při atentátech v Paříži v roce 2015, v Bruselu loni v březnu a letos v Manchesteru. Po výbuchu domu v Alcanaru se radikálové rozhodli pro záložní plán a útočili pomocí aut.
Teroristické útoky v Barceloně a ve městě Cambrils si vyžádaly 14 obětí. Přes 120 dalších osob z 35 zemí světa utrpělo zranění, více než pět desítek jich je stále v nemocnici, z toho dvanáct v kritickém stavu. Mrtvé kromě Španělska potvrdily Itálie, USA, Kanada, Belgie a Portugalsko.
Do soboty bylo identifikováno sedm mrtvých, v neděli další tři. Je mezi nimi sedmiletý Julian Cadman, který měl australské a britské občanství. Jeho matka byla při útoku v Barceloně těžce raněna, otec chlapce přijel identifikovat z Austrálie.
K oběma atentátům se prostřednictvím agentury Amak přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Italský ministr zahraničí Angelino Alfano vyzval ke zlepšení spolupráce mezi tajnými službami v Evropě a severní Africe. Itálie kvůli útokům posiluje bezpečnostní opatření kolem významných uměleckých sbírek a pěších zón.
