Největším problémem

Největším problémem demokracie v tomto (a v jakémkoli) státě jsou lidé. A to jak ti volení, tak ti volící. V jedné své knize uvádí Jan Werich povzdech jakéhosi starověkého čínského mudrce. "Máme sto volných vysokých úřednických míst, ale jen deset čestných a poctivých lidí. Zbytek musíme obsadit lidmi nečestnými a úplatnými. Deset procent, to byl ovšem ještě úspěch. To u nás je to s bídou 1 %. Je vidět, že podobné problémy měla a má každá lidská společnost, nezávisle na svém společenském zřízení. V každé době a na každém místě jsou tou nejlepší kvalifikací na společenský vzestup agresivita (byť často maskovaná líbivými řečmi), drzost, bezohlednost, nepoctivost a prolhanost. Demokracie jen nutí tyto lidí k podstatně větší míře přetvářky než ve společnostech autokratických. Demokracie tříbí umění manipulace s masami a nakonec stejně skončí diktaturou. V každé "demokracii" číhá zárodek totality. Pěkným příkladem takového přerodu jsou dějiny starověkého Říma, kde se tento proces realizoval patrně poprvé v dějinách (krize republiky, Sulla, 1. triumvirát , Caesar, 2. trumvirát, principát).