Podle italského deníku La Stampa Bruniová využila svého vánočního pobytu v Brazílii k tomu, aby se u tamního prezidenta přimluvila proti vydání svého krajana Battistiho do rukou spravedlnosti.
Bruniová se však proti podobným tvrzením, která se rozšířila i v dalších médiích, včera ohradila v rozhovoru pro italskou televizní stanici RAI.
„Opravdu nevím, jak si někdo může myslet, že manželka prezidenta může o takové věci mluvit s prezidentem jiného státu,“ neskrývala Bruniová své překvapení.
„Nikdy bych se k něčemu podobnému neodvážila, protože to není moje ideologie, nikdy jsem se nepokoušela bránit Cesareho Battistu,“ citoval Bruniovou deník Le Figaro.
Jenže první dáma není ze sympatizování s levicovými radikály obviněna poprvé. Když Francie odmítla loni vydat bývalou členku Rudých brigád Marinu Petrellu, byla to právě Bruniová, kdo jí šel do nemocnice sdělit tu radostnou zprávu.
Battisti, který spáchal čtyři vraždy, uprchl v 80. letech z italského vězení. Později získal politický azyl ve Francii. Tehdejší prezident François Mitterrand totiž v roce 1985 slíbil ochranu všem italským levicovým extremistům, kteří se zřeknou násilí. V Paříži pak pokojně vedl rodinný život do doby, než se k moci dostala pravice. Utekl do Brazílie, kde byl v roce 2007 nalezen s pomocí francouzské policie. Loni získal v Brazílii status politického uprchlíka.
