Krajský soud: Cisterciácké opatství má právo žádat o restituci

Českobudějovický krajský soud se zabýval žalobou, v níž se vyšebrodské opatství domáhalo verdiktu, kdo je vlastníkem pozemků, které před lety koupil od pozemkového úřadu Zdeněk Aleš. Ten ve sporu vystupuje jako jeden z žalovaných, druhým je pak Státní pozemkový úřad (SPÚ). Cisterciáci jsou přesvědčeni, že stát v minulosti převedl více než 50hektarové pozemky na Alše protiprávně a že jsou tedy stále majetkem státu. Kdyby soud tento názor přijal, cisterciáci by mohli o pozemky žádat v církevních restitucích.

Soud řešil i druhou rovinu sporu – zda má opatství nárok na vrácení majetku, či nikoli. Kraj v půli září zrušil předchozí rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově, který nárok cisterciáků odmítl, a vrátil jej k novému řízení. Opatství, jak tvrdí českobudějovický soud, je „nadáno restituovatelným právem“ a v dalším řízení se má okresní soud zabývat prokázáním majetkové křivdy. Řešit má i otázku protiprávního převedení pozemků na třetí osobu. Na původně církevní majetek se totiž vztahoval blokační paragraf ze zákona o půdě – zamezoval jeho prodeji.

Vydání majetku

Až dosud se soudy, včetně Ústavního, stavěly k nárokům cisterciáků zamítavě. Argumentovaly, že majetek jim byl zabaven za druhé světové války a po jejím skončení se znovu vlastníky nestali. Co tedy vedlo Krajský soud v Českých Budějovicích k verdiktu z poloviny září? „V rozhodnutí odvolací soud označil postup soudu prvního stupně za nerespektující novou úpravu nároků církevních organizací nově přijatým zákonem (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi – pozn. red.),“ uvedl pro LN advokát Tomáš Holas, který cisterciácké opatství zastupuje.

Již dříve se za opatství postavil Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj. Ten loni ve správním řízení vydal rozhodnutí, že na základě prostudování dobových listin souhlasí s argumentací cisterciáků. Ti tvrdí, že se po druhé světové válce opět stali vlastníky nacisty zabaveného majetku. Majetková křivda se tak stala až po 25. únoru 1948 a cisterciácké opatství může žádat o majetek na základě zákona o církevních restitucích.

Státní pozemkový úřad již cisterciáckému opatství vydal většinu požadovaného majetku. Jde o 262 hektarů zemědělské půdy, více než 3300 hektarů lesní půdy a 77 hektarů ostatní půdy na území okresů České Budějovice a Český Krumlov. Před Okresním soudem v Českém Krumlově byl Státní pozemkový úřad zastoupen jiným státním subjektem – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). U odvolacího soudu v Českých Budějovicích už jej ale nahradil advokát Adam Rakovský, s nímž, jak tvrdí pozemkový úřad, se mu spolupráce v minulosti osvědčila.

Argumenty pozemkového úřadu

„Dohoda o zastupování byla ukončena na žádost Státního pozemkového úřadu bez bližšího odůvodnění,“ potvrdil LN mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka. A dodal: „Uvedené ukončení dohody o zastupování je zcela výjimečné.“ Pozemkový úřad poukazuje, že podle zákona o církevních restitucích má pravomoc vést správní řízení, jehož výsledkem má být rozhodnutí o vydání či nevydání majetku. Je také přesvědčen, že majetkový úřad u soudu nezohlednil výsledek předchozích správních řízení a rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj.

Ten zastává názor, že cisterciácké opatství má nárok na vrácení majetku dle zákona o církevních restitucích. „Důvodná obava, že ÚZSVM bude nadále postupovat proti názoru krajského pozemkového úřadu, který však má v dané věci jako jediný ve správním řízení kompetenci rozhodnout o restituci, nás vedla k vypovězení dohody o zastupování,“ zdůvodnil Hynek Jordán, mluvčí Státního pozemkového úřadu.

Majetkový úřad se brání, že při soudním řízení ctil rozhodnutí soudů, včetně Ústavního. „Zdůrazňujeme, že je rozdíl mezi kompetencemi při soudním a správním řízením. Tento spor je civilním soudním řízením a v něm ÚZSVM hájil v souladu se zákonem zájmy státu a doposud byl vždy úspěšný,“ připomněl Ležatka.

Majetkový úřad řešil celkem 59 žalob, které podalo Cisterciácké opatství Vyšší Brod. Dnes zbyly čtyři žaloby, šest jich pak řeší pozemkový úřad. Zbývajících 49 vzali cisterciáci zpět. „Žaloby byly podány z opatrnosti před promlčením nároků, při následných mimosoudních jednáních s většinou účastníků došlo k dohodám,“ vysvětluje advokát Holas.