Mladá a krásná herečka Mira Sorvino v březnu roku 1996 trochu nevěřícně svírá sošku Oscara, kterou právě získala za svůj výkon ve snímku Mocná Afrodité. V obligátním proslovu děkuje režisérovi Woodymu Allenovi i Americké filmové akademii. Trochu překvapivě v děkovné řeči nezmíní producenta snímku Harveyho Weinsteina… Má k tomu dobrý důvod - je tomu jen pár měsíců, co se jí tento veleúspěšný hollywoodský magnát v torontském hotelu snažil masírovat záda a pak ji doslova honil po pokoji, když odmítla jeho sexuální návrhy.
Mira Sorvino dnes patří k několika desítkám žen, převážně hereček, které otevřeně vystoupily se svědectvími o sexuálním obtěžování, či dokonce znásilnění, kterého se měl v uplynulých dekádách Harvey Weinstein dopustit.
Příběh, který se před námi začíná odkrývat, má parametry hollywoodského trháku. Koho by nebavila story o mladíkovi z nižší střední třídy, který se prosadí mezi americkou filmovou smetánku, vyprodukuje řadu filmových hitů, aby se nakonec ukázalo, že byl údajně dlouhé dekády sexuálním predátorem, který zneužíval mladé herecké hvězdičky? Zvlášť když jde o příběh, v němž se točí stovky milionů dolarů a kromě hereckých hvězd se v něm pohybují i ti nejvýznamnější američtí politikové?
Proti proudu
Kdyby skutečně jednou o Harveym Weinsteinovi někdo natočil film, první záběry by se mohly odehrávat v newyorské čtvrti Queens, v klenotnickém krámku Maxe a Miriam Weinsteinových. Těm se v 50. letech v rozmezí pěti roků narodili dva synové: starší Harvey a mladší Bob. Oba byli stejně jako jejich otec nadšenými filmovými fanoušky a snili o tom, že se jednou stanou součástí hvězdného hollywoodského světa.
K filmu se nakonec dostali oklikou. Nejprve se stali úspěšnými hudebními promotéry. Vydělané peníze pak použili k založení filmového studia, které pojmenovali po svých rodičích - v roce 1979 vznikl Miramax. Rozhodli se, že půjdou proti proudu, a v letech, která se v Hollywoodu nesla ve znamení blockbusterů, vsadili na malé nezávislé filmy. Společnost měla v počátečních letech nějakých dvacet zaměstnanců (maminka Miriam dělala recepční) a na úspěch čekala dlouho.
K filmu se nakonec dostali oklikou. Nejprve se stali úspěšnými hudebními promotéry. Vydělané peníze pak použili k založení filmového studia, které pojmenovali po svých rodičích - v roce 1979 vznikl Miramax. |
Pak ale přišla léta 1989 a 1990, kdy studio vychrlilo tři veleúspěšné snímky: Moje levá noha režiséra Jima Sheridana, Bio ráj od Giuseppa Tornatoreho a Sex, lži a video Stevena Soderbergha. Nejenže tyto filmy dohromady posbíraly tři Oscary, navíc vydělaly Miramaxu desítky milionů dolarů a zcela změnily svět nezávislých filmů.
Již tehdy se ukázalo, jak velikášský dokáže Harvey Weinstein být. Aby získal práva na Sex, lži a video, nabídl tehdy zcela neznámému Soderberghovi milion dolarů a další více než dva miliony (na tu dobu neskutečná suma) investoval do televizních upoutávek na film. Aby se snímek z finančního hlediska začal vyplácet, musel utržit více než čtyři miliony dolarů - dost vysoká laťka pro malé konverzační drama. Kdyby neuspěl, Miramaxu hrozil bankrot. Weinsteinovi se ale povedl husarský kousek, film neskončil, jak bylo tehdy u nezávislých snímků běžné, v několika málo artových amerických kinech, ale šel do široké distribuce. Vysílal se ve více než pěti stech kinosálech a jen v USA utržil 24 milionů dolarů, celosvětově pak rovnou 55 milionů dolarů.
Záhy přichází další úspěch, film Hra na pláč, který jen ve Spojených státech utržil dokonce přes 62 milionů dolarů. V roce 1993 pak bratři Weinsteinové prodávají Miramax společnosti Disney za 80 milionů dolarů, ve společnosti ale zůstávají (s ročním platem 1,5 milionu dolarů) a dál produkují filmy. Během několika let vypustí do světa takové hity jako je Pulp Fiction, Dobrý Will Hunting nebo Zamilovaný Shakespeare.
Zručný marketér?
Posledně zmíněný snímek ukázal, jak zručným marketérem Harvey Weinstein je. Zamilovaný Shakespeare neměl mít v oscarovém klání proti oslavovanému snímku Stevena Spielberga Zachraňte vojína Ryana sebemenší šanci. Přesto to byl nakonec Harvey Weinstein, kdo mohl potěžkat Oscara za nejlepší film roku 1998. Akademiky se mu nakonec podařilo udolat usilovnou kampaní. Byl prvním producentem, který rozesílal kopie svých filmů každému z nich. Jako první začal pořádat all-inclusive projekce svých snímků v Aspenu a jako první zval akademiky na monstrózní hollywoodské večeře. Režiséry svých filmů, které měly šanci získat Oscara, posílal na několik měsíců dlouhé cesty, při nichž měli v tisku propagovat svůj snímek. Třeba režisér filmu Život je krásný Roberto Benigni se kvůli tomu musel přestěhovat do Los Angeles.
V roce 2005 oba bratři opouštějí Miramax a zakládají vlastní produkční studio The Weinstein Company. Během následujících dvanácti let produkují stovky filmů. Z Harveyho Weinsteina je v té době člověk, kterému leží Hollywood u nohou. A nejen Hollywood, Harvey byl oblíbencem řady demokratických jejich stranu ostatně ochotně a rád finančně podporoval, peníze poslal i Baracku Obamovi či Hillary Clinton. Jedno jeho slovo dokázalo nastartovat nebo pohřbít kariéru začínajícího herce či herečky. Weinstein toho rád zneužíval.
V roce 2005 oba bratři opouštějí Miramax a zakládají vlastní produkční studio The Weinstein Company. Během následujících dvanácti let produkují stovky filmů. Z Harveyho Weinsteina je v té době člověk, kterému leží Hollywood u nohou. |
Třeba i ve prospěch byznysu své manželky, módní návrhářky Georginy Chapman. Když si ji v roce 2007 vzal za ženu, začaly se náhle na červených kobercích na různých festivalech předvádět herečky od Sieny Miller přes Jennifer Lopez až po Anne Hathaway v modelech módní značky Marchesa. Její spolumajitelkou byla čirou náhodou právě Georgina Chapman. Svůj vliv ale bohužel uplatňoval Weinstein i jinak.
Jak se nyní ukazuje, během několika posledních dekád sexuálně obtěžoval, či prý dokonce znásilnil několik desítek žen. Na jeho chování si nyní stěžují takové hvězdy, jako jsou Gwyneth Paltrow, Angelina Jolie, Ashley Judd nebo Rosanna Arquette. Proč se tak děje až nyní, není zase tak těžké uhodnout. Weinsteinův vliv v Hollywoodu v posledních letech uvadal, loňský rok pak byl pro jeho společnost hotovou noční můrou.
Podíl The Weinstein Company na tržbách v amerických kinech činil pouhých 0,6 procenta a tržby dosáhly pouze 64 milionů dolarů. Jen pro srovnání: v letech 2012 až 2015 se podíl společnosti na tržbách amerických kin pohyboval v rozmezí dvou až 4,3 procenta, což při převodu na peníze představovalo tržby 222 až 492 milionů dolarů ročně. Co bylo ještě horší - nejvíce peněz loni společnosti přinesly filmy z dřívějších let, loňská produkce utržila pouhých patnáct milionů dolarů.
Trhák versus propadák
Jak se teprve nyní ukazuje, Weinsteinova reputace mašiny na peníze nebyla zcela opodstatněná. Je pravda, že produkoval několik skvělých hitů jako třeba zmíněný Sex, lži a video, Hra na pláč, Mladí muži za pultem nebo Fahrenheit 9/11, u nichž se vložená investice zmnohonásobila. Často se ale přehlíží, jak okázale utrácel za marketingové kampaně, jak nafouknuté byly rozpočty na produkci a jaké množství neúspěšných snímků jeho studio vypustilo do kin.
Z čísel se mýtus o Weinsteinově genialitě skutečně rozplývá. Průměrný poměr tržeb a nákladů byl podle Caina u všech amerických filmů promítaných pouze v USA 1,38 a u snímků, které šly do celosvětové distribuce, 2,77. |
Na každou Královu řeč či Dobrého Willa Huntinga připadlo množství dnes již zapomenutých a ztrátových filmů jako třeba komedie Máslo, western Pistolnice Jane nebo muzikál Nine. Jen ten posledně jmenovaný film prodělal podle serveru Box Office Mojo kolem 26 milionů dolarů. Jak propočetl novinář Rob Cain v časopisu Forbes, z hlediska finanční návratnosti byl Weinstein spíše podprůměrným producentem. Z veřejně dostupných dat o stovkách filmů, které The Weinstein Company za dvanáct let své existence vyprodukovala, spočítal Cain poměr mezi reportovanými tržbami v kinech a produkčními náklady. Není to samozřejmě ideální propočet, protože v něm nejsou zahrnuty náklady na marketing a zároveň dodatečné výnosy filmů, určitý hrubý pohled na finanční úspěšnost Harveyho Weinsteina to ale nabízí.
A z čísel se mýtus o Weinsteinově genialitě skutečně rozplývá. Průměrný poměr tržeb a nákladů byl podle Caina u všech amerických filmů promítaných pouze v USA 1,38 a u snímků, které šly do celosvětové distribuce, 2,77. V obou ohledech byla produkce Harveyho Weinsteipolitiků, na podprůměrná - jeho filmy promítané jen v amerických kinech dosáhly poměru tržeb a nákladů 1,12, ty, které šly do kin po celém světě, pak poměru 2,58. Není divu, že The Weinstein Company, oslabená navíc současnou aférou, ohlásila, že je ve finančních potížích a hledá kupce.
Weinsteinova kariéra v Hollywoodu je každopádně u konce. Americká Akademie filmového umění a věd, která uděluje Oscary, ho vyloučila ze svých řad, vyhozen byl i ze své společnosti The Weinstein Company. K Weinsteinově škodě si jej historie nebude pamatovat jako muže, který produkoval filmy, jež získaly 81 Oscarů a přes 300 nominací, ale jako starého chlípníka, který si na mladých herečkách vynucoval pohlavní styk.
Proti predátorům
Na závěr ještě jedna perlička. Jedním z novinářů, který svým článkem v magazínu The New Yorker pomohl odhalit nechutné Weinsteinovy praktiky, byl jistý Ronan Farrow. Devětadvacetiletý mladík tak završil své dlouholeté, osobními zážitky motivované tažení proti sexuálním predátorům v Hollywoodu.
Z čeho že plyne ona osobní motivace? Ronan je synem herečky Mii Farrow a režiséra Woodyho Allena a v minulosti několikrát podpořil tvrzení své sestry Dylan, že ji jejich otec zneužíval. Aféra v 90. letech nejen ukončila vztahy mezi otcem a synem, ale málem také ukončila kariéru slavného amerického režiséra. Pomocnou ruku tehdy Allenovi podal jistý Harvey Weinstein, s nímž režisér natočil úspěšný snímek Mocná Afrodité, za který jistá Mira Sorvino dostala Oscara. Jestli tohle všechno jednou někdo nenatočí, bude to vážně velká škoda…
