Vláda dusí agresivní daňové plánování nadnárodních skupin

Ušetřit na dani z příjmu například díky vytvoření dceřiné firmy v cizině nebo přestěhovat části podniku do zahraničí. Takové finty některých podnikatelů už nebudou v budoucnu stejně snadné jako dosud. Ministerstvo financí navrhlo změny zákonů, které mají zamezit takzvané agresivní daňové optimalizaci velkými nadnárodními společnostmi, jako je Google nebo Amazon.Česko tím zavádí do své legislativy evropskou Směrnici proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD). Návrhy ve středu 13. června schválila vláda a na řadě je parlament.

Daňový přínos těchto opatření lze ale obtížně odhadovat. Ministerstvo uvádí částku maximálně 200 milionů korun ročně. „Navrhovaná opatření jsou součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Ochuzení daňových příjmů

Novely, jejichž cílem je alespoň omezit finty, kterými se zejména velké nadnárodní firmy snaží co nejvíc snížit platbu daně z příjmu, by měly začít platit od příštího a následujícího roku. Znamená to například přísnější daňová pravidla při účelovém zakládání dceřiných firem v levnějších zemích, při přesunu majetku stejného vlastníka za hranice nebo třeba omezení zdanění úroků, půjček a jiných takzvaných „výpůjčních výdajů“.

Současné praktiky firem nelze kvalifikovat jako daňové podvody. Evropská směrnice ATAD, kterou nyní Česko – většinou v nejmírnější verzi – aplikuje do svých zákonů, je o boji s agresivním daňovým plánováním nebo také s tím, že nadnárodní společnosti účelově využívají rozdílných daňových zákonů a sazeb v různých zemích. Třeba když si hlásí nadměrně velké náklady na půjčky, při zakládaní dceřiných firem v daňových rájích, aby nemusely danit v domovské zemi, nebo když přesunou svůj majetek do státu s nižší daní, než je v zemi, kde společnost sídlí.

„V současnosti v důsledku takového přemístění daňová povinnost nevznikala. Nově ji zavádíme, čímž toto jednání bude postrádat ekonomický smysl,“ popisuje ministryně financí Schillerová jedno z opatření. Směrnice EU, již Česko tímto způsobem zavádí do svých zákonů, se snaží omezit praktiky, které ve velké míře ochuzují daňové příjmy řady členských států Evropské unie. Tuzemská státní pokladna ale agresivní daňovou optimalizací nadnárodních koncernů zřejmě nestrádá tolik jako třeba v Německu nebo ve Velké Británii.

Přilepšení do rozpočtu

Nasvědčuje tomu i souhrnný dopad zavedení regulace ze směrnice ATAD do českého právního řádu a do zdejších veřejných rozpočtů. Ministerstvo odhaduje, že zpřísněním daňových pravidel podle alespoň minimálních podmínek EU si rozpočet přilepší o částku do 200 milionů korun. Podle některých odborníků na daňové právo proto nemají navržená opatření pro Česko natolik zásadní význam. Alespoň ne takový, jaký by odpovídal celé přípravě změn daňových zákonů, stovkám stran analýz, důvodových zpráv a zapojení a strávenému času desítek úředníků.

„Tato evropská směrnice není pro nás tolik důležitá. Pravda, jsme povinni ji implementovat, ale mnohá pravidla proti zneužití daňového práva už Česká republika má a fungují tu. Směrnice je těžký, složitý a velmi technický předpis, který musíme do naší legislativy přijmout, ale který neodpovídá úplně našim potřebám,“ uvedla prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.

Jak tento systém opatření ve skutečnosti zafunguje, nikdo neví. Bude především záležet na tom, jak se s ním vypořádají velké koncerny nebo do jaké míry se budou o to víc snažit optimalizovat daně třeba do zemí mimo EU. Je také otázka, jak se k novelám daňových zákonů postaví poslanci a senátoři. A zda změny projdou v podobě navržené ministerstvem. Už teď je jisté, že mají kritiky. Vládou schválený daňový balíček totiž obsahuje řadu novel dalších zákonů. Přináší třeba změny v elektronické evidenci tržeb a mimo jiné mění některé části zákona o dani z přidané hodnoty.

Například zástupci veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, se už nechali slyšet, že úprava zákona o DPH je připraví ročně dohromady až o půl miliardy korun. Vládou schválený návrh totiž ruší kvůli neslučitelnosti s právem EU loni zavedené opatření, podle kterého obě veřejnoprávní instituce mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice.