Speciální fond by měl živnostníkům usnadnit bezhotovostní platby

Terminál za symbolickou cenu, nízké poplatky bankám. V Česku vzniká aliance, která bude spravovat speciální fond zaměřený na podporu bezhotovostních plateb řemeslníků a nejmenších podnikatelů. Češi by tak mohli mít víc možností, jak zaplatit kartou instalatérovi, truhláři, kominíkovi nebo automechanikovi i živnostníkům dalších profesí. Poplatky a pořizovací náklady bezhotovostního systému by měly být pro ně natolik výhodné, aby hotovost postupně vybírali od zákazníků jen v nezbytně nutných případech.

Cíl projektu, do kterého se kromě karetních společností (například MasterCard a Visa) a ministerstva průmyslu a obchodu zapojují také podnikatelské svazy sdružující malé obchodníky a podnikatele. Do fondu, k jehož založení Čechy inspiroval polský příklad z loňského roku, mají podle plánu přispívat nejen zapojené subjekty, ale případně i banky.

Vyhýbání se platbě kartou

Fungovat by fond mohl již od ledna příštího roku a financoval by pořízení terminálů pro nejmenší podnikatele, kteří by ho dostali zdarma nebo za sníženou pořizovací cenu. Měli by mít zároveň i slevu z poplatků za používání platebního terminálu, jenž se pohybuje zhruba v rozmezí 0,5 až 1,5 procenta z každé transakce. „Nejmenší podnikatelé jsou skupinou, ve které se bezhotovostní platby používají velmi málo. I v celé České republice je podíl úhrady kartou na všech platbách zhruba třetinový, v západní Evropě ale kolem 65 procent,“ vysvětluje Katarina Kakalíková ze společnosti MasterCard.

Přitom vydaných karet není u nás málo, ve třetím čtvrtletí loňska jich bylo 11,7 milionu. Bezhotovostní platby akceptuje 70,5 tisíce provozoven. Platit kartou (zejména bezkontaktní) je rozšířené hlavně v obchodech. Živnostníci se jim však z různých důvodů vyhýbají, nejen kvůli nákladům a poplatkům bankám, které se jim nevyplatí. V některých zemích se však bez terminálu neobejde žádný podnikatel. O tom ví své i opravář kotlů Jan Blecha, který dnes pracuje pro pražskou firmu Jikoterm. Před lety se ale stejným řemeslem živil v USA.

„Všichni tam platí kartou, nejčastěji kreditní, tedy na dluh. Bez karty tam neexistujete,“ popisuje Blecha. „Já na ni také nakupoval materiál a pravidlem je, že za ni neplatíte. Naopak, máte na každé nějaké výhody. Mně se za každý utracený dolar započítávala jedna míle vzdálenosti pro let letadlem. V podstatě jsem tam létal zadarmo,“ vzpomíná Blecha. I jemu dnes prý už většina zákazníků platí kartou. Tím také odpadá jinde v Česku stále ještě rozšířená otázka řemeslníka: Chcete to bez dokladu, nebo dráž s dokladem?

Státní marketing a reklama

V tom je možná hlavní důvod, proč se bezhotovostní platby zatím nešíří u malých podnikatelů tak jako třeba ve velkých obchodech. Bez dokladu a bez připočteného DPH zákazník ušetří a řemeslník může příjem utajit před berním úřadem. Omezení šedé ekonomiky je tedy dalším efektem, který by mohl vznikající fond a rostoucí počty plateb kartou přinést. „My tomu říkáme aktivní šedá ekonomika. To když se na nezaplacení daně dohodnou obě strany, podnikatel a jeho zákazník,“ uvedla Kakalíková ze společnosti Mastercard.

Kakalíková přitom argumentuje opět příkladem fondu, který od loňska pomáhá zavádět bezhotovostní platby u živnostníků v Polsku. „Má i takovou vzdělávací funkci. Podporuje výhody legální ekonomiky, a to i pro zákazníky. Nepřijdou o možnost pojištění nebo reklamace zakázky, stát má z daní více prostředků na financování škol a podobně,“ dodala Kakalíková. Podle předsedy Asociace malých a středních podnikatelů Karla Havlíčka je bezhotovostní platba jednoznačně trendem do budoucna.

„Švédové dnes uskutečňují prakticky všechny platby elektronicky a jejich model úlev a různých benefitů za platby kartou přijde i k nám,“ soudí Havlíček. Stát by se měl ale podle něj více zaměřit na marketing a reklamu tohoto způsobu platby, prezentovat výhody pro podnikatele i stát. K těm výhodám podle něj patří i úleva z EET. Na bezhotovostní platby se totiž povinná evidence účtenek nevztahuje.