Ještě před nedávnem přes dva tisíce povinností, v průměru co týden legislativní změna, jednotné inkasní místo jen na papíru, daně komplikované a ubíjející množství kontrol. Buďme ale objektivní, režim výdajových paušálů je dobrý nástroj, vztah se státem se postupně digitalizuje a v posledních pěti letech se snížil počet povinností o více než třetinu. Dobrá zpráva je i to, že jsme dostali rodinné podnikání do prioritních oblastí zájmu vlády. Je to ale stále málo, podnikatelé jsou právem nervózní a logicky se to projevuje i v jejich vztahu ke státu. Máme-li být spravedliví, ani oni nejsou vzorem v plnění daňových a jiných povinností a zvýšený tlak na disciplínu berou jako osobní útok. Tím spíše, když vidí, že z naší země ještě donedávna odcházely desítky miliard skrze velké korporace a systém investičních pobídek zde ještě před měsícem podporoval kdekoho, jen ne malé firmy.
Stáří tuzemských živnostníků: s penzí pod deset tisíc, mnohé čeká chudoba |
Sečteno podtrženo, pinkfloydovská zeď mezi státem a živnostníkem je vysoká a chceme-li ji začít rozebírat, musíme začít od začátku. Získáním důvěry. Malým totiž primárně nejde o pár procent daní, ani o dotace či nějakou mimořádnou podporu. Méně je více a pokud budou vidět, že si stát uvědomuje, že zde zabezpečují obslužnost obcí a regionů, že jsou nositeli původních produktů, lokálních výrobků a že jejich role není jen ekonomická, ale i sociální, pak zde máme mimořádný potenciál, který lze využít. Je třeba vidět i to, že nejnižší míra nezaměstnanosti, která nás dnes katapultovala do elitní ekonomické skupiny Evropy, je částečně v důsledku toho, že zde přesně 1,011 milionu živnostníků nestojí na úřadu práce, ale snaží se uživit drobným podnikáním. A dobré zprávy jsou jak to, že jich máme na počet obyvatel nejvíce v Evropě, tak že jejich počet za posledních pět let opět roste.
Společně s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou jsme představili v těchto dnech živnostenský balíček. Všechny dokumenty a informace dáváme dle slibu na jedno místo, snižujeme počet statistických výkazů, konkretizujeme podporu rodinných firem, vytváříme nástroje pro všechny změny jen ve dvou dnech v roce, zjednodušujeme stavební řízení, kompenzujeme firmám to, co má dělat stát, odvody a daně slučujeme do jedné paušální platby a postupně budeme eliminovat i daňové výjimky. Hlavně ale chceme změnit komunikaci. S pokorou a respektem jezdíme po regionech, setkáváme se se stovkami malých firem a desítkami cechů, asociací, komor či svazů. Nepoučujeme, nepoužíváme akademické floskule a nebrečíme, kdo komu vzal politický program. To je totiž to poslední, co podnikatele zajímá.
HUDEMA: Bitva o živnostníky. EET je teď politickou otázkou |
Podstatná nejsou slova u sněmovního pultíku, ani počty příznivců či odpůrců na sociálních sítích, ale to, jak se změny v praxi zavedou. Máme po mnoha letech šanci vytvořit moderní prostředí, založené na elektronizaci, paušálních odvodech, individuální správě vztahu podnikatele s úřady a digitální nabídce povinností vůči státu. Jedině tak totiž můžeme důsledně eliminovat papírování, kontroly a chybovost v dokumentech nebo daňových odvodech.
