Rodinné firmy, kterých jsou v Česku odhadem řádově statisíce, se konečně dočkaly. 13. května vláda schválila v podobě nařízení definici, co to vlastně rodinný podnik či živnost je. „Vnímám to tak, že nás politici respektují a chtějí nás tu. Rovněž to posiluje sebevědomí lidí, kteří něco vybudovali. Spousta lidí teď řeší, co s firmou bude dál. Když vás takhle někdo uzná, máte samozřejmě větší motivaci snažit se předat ji další generaci a neprodat ji třeba zahraničnímu majiteli,“ řekl LN Libor Suchánek, který v roce 1993 založil firmu Sulko vyrábějící okna a dveře.
Splněné přání
Novinka takovým podnikům totiž výhledově otvírá cestu třeba k daňovým úlevám, snazšímu zaměstnávaní příbuzných i k dotačním výzvám právě na jejich podporu. „Budeme moci konečně statisticky sledovat, kolik takových firem v Česku máme a jaký je jejich vliv na ekonomiku. Druhou věcí je, že díky definici bude moci existovat nějaká forma jejich podpory,“ pochvaluje si ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který ještě jako šéf Asociace středních a malých podniků a živnostníků ČR (AMSP) právě tuto změnu dlouhodobě podporoval.
„Dnes se děje například to, že syn pomáhá ve firmě bez jakéhokoliv benefitu, najednou přijde kontrola z úřadu práce, a protože nemá smlouvu, dostane firma pokutu. To teď zmizí,“ slibuje Havlíček. „Samozřejmě že půjdou konečně i vypsat nějaké strukturální výzvy či programy. To se ale bavíme až o programovém období od roku 2020. Určitě půjdou udělat i nějaké výzvy účelové podpory pro tyto podniky z národních zdrojů,“ doplňuje ministr.
„Například ve Španělsku přišli s tím, že pokud podnikatel investuje do firmy z vlastních peněz a jde o rodinnou firmu, je stanovená nějaká úroková sazba, na základě které si lze snížit daně. Něco podobného například na základě reposazby bych chtěl zavést i u nás.“ |
„Nejde jen o finanční podporu. Bavíme se tu i o podpoře vzdělávání. Na Západě například existují na vysokých školách obory, které se vyloženě věnují rodinnému podnikání ve výuce. To, jestli na to budou vázány dotace, bude teď ale na diskusi s dalšími ministerskými resorty,“ říká Zdeněk Tomíček, nový šéf AMSP.
Havlíček by rovněž rád nabídl rodinným podnikatelům i nějakou možnost daňové úlevy. „Například ve Španělsku přišli s tím, že pokud podnikatel investuje do firmy z vlastních peněz a jde o rodinnou firmu, je stanovená nějaká úroková sazba, na základě které si lze snížit daně. Něco podobného například na základě reposazby bych chtěl zavést i u nás,“ plánuje Havlíček.
Zatímco definice už je, stále se neví, kdo přesně bude toto označení firmám poskytovat. „Je tam více variant. Jednou z možností je, že by to dělala AMSP, hospodářská komora a ještě jeden subjekt. Těch subjektů, které by to mohly udílet, může být nakonec ještě víc,“ říká Tomíček s tím, že osvědčení by mohly první rodinné podniky získat už od podzimu letošního roku. „Samozřejmě že ve chvíli, kdy to bude možné, budu okamžitě usilovat o získání statusu rodinný podnik,“ potvrzuje zájem Suchánek ze Sulka.
Každá druhá firma
Kolik přesně rodinných podniků v Česku je, říct nelze. Ostatně právě i proto, že dosud neexistovala žádná jejich definice. „Troufám si tvrdit, že je to více než padesát procent firem v Česku. Jednoznačně jde o statisíce subjektů,“ tvrdí Havlíček.
„Když teče do bot, rodinné firmě nezbývá nic jiného než se semknout a vydržet to. V normální firmě je přitom běžné, že zaměstnanci odejdou někam jinam.“ |
Podpora rodinných podniků je pochopitelná, lépe překonávají krize než běžné podniky. „Logicky, když teče do bot, rodinné firmě nezbývá nic jiného než se semknout a vydržet to. V normální firmě je přitom běžné, že zaměstnanci odejdou někam jinam,“ vysvětluje ministr. Definice ale není zákon. Výhledově se tak počítá s tím, že rodinné firmy by se měly dostat i do zákona. „Myslím, že by bylo dobré, kdyby to teď formou nařízení fungovalo dva až tři roky a pak se to dostalo do legislativy. Za tu dobu se totiž ukáže, co přesně to přináší a jestli je to nadefinováno dobře. Podle toho to pak lze upravit pro potřeby zákona,“ říká Tomíček.
Uvažuje se buď o zapracování do občanského zákoníku, nebo o vzniku nového právního předpisu. „Pokud by to bylo v občanském zákoníku, byla by situace v případě novelizací komplikovanější – právě kvůli robustnosti zákoníku. V samostatném zákonu by to bylo snazší,“ doplňuje Tomíček. Rodinné podnikání podporuje řada zemí v Evropě. Asi nejkomplexnější právní úprava rodinného podnikání je nyní zřejmě na Maltě; v Itálii je to přímo součástí občanského zákoníku. Vládním nařízením je pak rodinné podnikání upraveno například v Rumunsku. Tato podpora se nepochybně vyplácí – například podle starší studie Evropského hospodářského a sociálního výboru vytváří tyto podniky více než polovinu pracovních míst v ekonomice.
