2. května 2018 18:44 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Právní stát jako podmínka k získání dotací. Spravedlivé, říká Jourová, Francie a Polsko jsou proti

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Eurokomisařka Věra Jourová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eurokomisařka Věra Jourová. | foto: Michal Šula, MAFRA

BRUSEL Za spravedlivý a vyvážený pokládá evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová středeční návrh Evropské komise (EK), která chce do budoucna podmínit přístup k unijním penězům dodržováním zásad právního státu v členských zemích EU. Komise ve středu příslušné nařízení představila společně s návrhem budoucího dlouhodobého rozpočtu bloku po roce 2020.

Navržený mechanismus má být podle komise ochranou peněz z unijního rozpočtu před finančními riziky, která by mohly způsobit právě nedostatky při dodržování zásad právního státu. Návrh, o němž nyní budou jednat členské státy EU, již ostře kritizovalo Polsko. S ním komise o kvalitě právního státu v zemi vede dlouhodobý spor, především kvůli tamní soudní reformě. Kvalitu právního státu ovšem Brusel opakovaně kritizuje také v případě Maďarska.

„Považuji to za důležitý krok kupředu,“ řekla ve středu novinářům Jourová. Daňoví poplatníci v zemích, které na rozdíl od Česka do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj dostávají, totiž podle ní podobnou věc hlasitě vyžadují.

„Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat,“ podotkla česká komisařka.

Změní se přístup k financím z EU

Hlavní body rozpočtu

1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč) na platy, v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta hrubého národního důchodu společenství.

25 miliard eur, které mají sloužit jako technická pomoc zemím přijímajícím euro.

Pětiprocentní pokles dotačních prostředků (původně se očekával pokles o deset procent).

Snížení dotací pro zemědělce, fondy se mají více zaměřit na podporu regionů zasažených strukturálními problémy a země s větším počtem migrantů.

Řešení, které ve středu komise představila, se netýká jen budoucí politiky soudržnosti, tedy v Česku známých „fondů EU“, ale obecně veškerého přístupu k evropským penězům. Podle Jourové je procedura nastavená tak, že se případné zastavení unijních financí nedotkne třeba studentů vyjíždějících na nově rozpočtově posilovaný program Erasmus+ či farmářů nebo obcí.

Komise ve středu přišla s návrhem, který má zajistit „řádné finanční řízení“. Týkat se má situací vážného porušení právního státu, které by - pokud nebude řešeno - mohlo mít dopad na celou unii. Komise zároveň připomíná, že vzájemná důvěra v soudní systémy členských zemí je pro spolupráci unijních států klíčová.

Česko má problémy s čerpánim dotací

 Česko podle premiéra v demisi Andreje Babiše bude usilovat o to, aby mohlo v budoucnu přidělené peníze využít víc podle svých potřeb. V určených programech má totiž potíže s čerpáním. „Máme problém, že na co nám určili peníze, tak nečerpáme 11 miliard z různých programů. Přitom to chceme čerpat na zdravotnictví a školy, kde máme převis. Tak si musíme vyžádat souhlas. To chceme v budoucnu, aby nám peníze přidělili podle našeho přání a našich představ,“ popsal Babiš. Jednat by se o tom mohlo v květnu v Bulharsku na Evropské radě.

Podle Babiše Česko bude chtít také vědět, na co se přesně peníze na bezpečnost Evropy využijí. Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Bruselu při představení návrhu evropského rozpočtu zmínil například výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Další prioritou jsou podle Oettingera investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

Návrh rozpočtu se už má své odpůrce, Francii vadí omezení peněz na zemědělství

Dlouhodobý návrh rozpočtu Evropské unie je podle francouzského ministerstva zemědělství nepřijatelný. Francie se údajně postaví na odpor proti jakémukoli omezení přímých příjmů farmářů. Navrhované pětiprocentní krácení výdajů na zemědělskou politiku ve středečním rozpočtovém plánu EU na léta 2021 až 2027 je podle francouzského ministra neprozíravé.

„Pro Stéphanea Traverta, ministra zemědělství a potravinářství, je tak drastické, masivní a zaslepené krácení prostě nepředstavitelné,“ uvedlo francouzské ministerstvo ve středečním prohlášení.

Evropská komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 mimo jiné omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie. Naopak posílit plánuje financování priorit, jako je lepší správa hranic.

Francie je zdaleka největším příjemcem v rámci společné evropské zemědělské politiky (CAP) EU.

Německo je připraveno platit více

Podle německé vlády poskytuje návrh unijního rozpočtu dobrý základ pro zahájení jednání o budoucnosti přerozdělování peněz v Evropské unii. Ve společném prohlášení to uvedli němečtí ministři zahraničí Heiko Maas a financí Olaf Scholz (oba ze Sociálnědemokratické strany Německa, SPD). Německý příspěvek do společného unijního rozpočtu má podle návrhu od roku 2021 vzrůst každoročně v průměru až o deset miliard eur (téměř 256 miliard korun), připustili ministři.

Šéfové resortů zahraničí a financí poznamenali, že návrh by „výrazně zvýšil“ finanční zátěž spočívající na Německu. „Jsme ochotni plnit své závazky ohledně posilování Evropské unie, ale to také vyžaduje spravedlivé rozdělení zátěže na všechny členské státy,“ prohlásila dvojice ministrů.

ČTK
  • 28Diskuse