Se svými pocity z bleskové návštěvy Prahy se stihl svěřit i Prvnímu kanálu ruské televize, jehož petrohradskou filiálku vede jako obchodní ředitel, a pobavil se i s Pražany: „Rád sem jezdím, krásné město, ne, na pivo to nestihnu, zítra už musím být v Bratislavě...“
Jak mi sdělil organizátor celé akce Oleg Soloduchin, náměstek ředitele Ruského centra, čeká na Slovensku na něj prý sám pan Čárnogurský. Rozhovor LN poskytnul pan Starikov těsně před přednáškou, na které představil některé ze svých mnoha historických a politologických knih.
LN: Vaše stati se často týkají nutnosti udržet Rusko v kategorii supervelmocí. Proč vlastně vaše země potřebuje takový status? Není lepší žít v menším státě, kde ale věci fungují, jak mají, lidé žijí v relativním dostatku a bez ambicí být mocnou a velikánskou děržavou?
Tak si pojďme společně představit, že se píše 14. březen 1939 a zítra německá armáda zlikviduje Československo jako stát. A teď si tu vaši tezi zopakujeme: jak prima je žít v malém státečku, který může každý kdykoliv zachvátit a zničit.
LN: Možná jsme malí, ale už nikoliv osamocení. Například jsme členy NATO, které je garancí naší bezpečnosti...
Měli byste si uvědomit, že mezinárodní politika je dáma dost nestálá. Dnes NATO existuje, zítra nebude...
VYPÍSKANÝ STARIKOV: |
Není třeba nám vyčítat, že jsme velcí. To, že je někdo velký, neznamená, že musí za každou cenu utiskovat malé. Ruský národ vznikal jako společenství, do kterého se neustále zapojovaly jiné, menší národy. Důležité je vědět, že nikdy nebyl žádný malý nárůdek námi zničen, nezmizel a neztratil svou svébytnost. Nerozplynul se uvnitř ruské civilizace. Když hovoříme o ruské supervelmoci, tak to není supervelmoc, která by sestávala pouze z etnických Slovanů. Patří tam i obyvatelé Kavkazu, střední Asie... V rámci ruské civilizace je možné se cítit Čečencem, ale také občanem velké země. Někdy je výhodné být malým národem a zároveň součástí velké země, nemyslíte?
Existuje tady ale i jiná civilizace, která likviduje národy, stírá různost mezi národnostmi, zbavuje je suverenity, historie a kultury.
Reflections on 2015. Nikolai Starikov https://t.co/CJmPg9coAN
— WowWow (@wowscasino) 25. Leden 2016
LN: Když hovoříte o ruské supervelmoci, máte na mysli existenci státu v dnešních hranicích?
Používám dva termíny – ruská civilizace a Ruská federace. Ruská civilizace je něco mnohem širšího, než Ruská federace...
LN: Třeba něco, co vypadá jako bývalý Sovětský svaz?
Proč ne. Já jsem žil v SSSR a nemám k němu žádné výhrady. Pro mne to bylo šťastné dětství. Možnost svobodně dýchat a svobodně chodit, fungovalo vzdělání, zdravotnictví a mohl jsem být hrdý na to, že jsem se narodil v té zemi. I Rusko je dnes zase superděržavou. A když nám někdo navrhuje, abychom se tohoto statutu vzdali, je to jako bychom se měli vzdát sami sebe. Jak by mohla největší země na světě mít malý vliv? Tak je pro nás nepřípustné. A zmenšovat se nehodláme.
‚Vraťte Ukrajině Krym!‘ Zadlužení Rusové si zoufají, protestují před bankami |
LN: Skoro to zní tak, jakoby za SSSR bylo lidem lépe, než dnes?
Něco bylo lepší, a něco bylo tehdy nutné změnit nebo opravit. Jenže Gorbačov zahájil změny ne proto, aby něco zlepšil, ale aby to zničil. Zato v Číně začali měnit řadu věcí, aby vylepšili systém. A výsledky vidíme – jak dopadlo to, co se nazývalo gorbačovskou perestrojkou a kde jsou Číňani.
LN: Nespočívá podle vás současný rozpor mezi Evropou a euroasijským Ruskem i v pojetí toho, co nazýváte tradičními hodnotami?
Ano. Rusko je specifická civilizace, která si dokázala z obou kultur na obou kontinentech vzít to lepší. Existuje podstatný rozdíl v mentalitě naší a vaší, který je spojen s tím, že jsme v minulosti učinili volbu směrem k pravoslaví. K ortodoxní církvi. Rusko je největší pravoslavný stát světa. A toto náboženství je jedním z hlavních určujících momentů rozvoje naší země. To, že jsme různí, není ale důvod k nepřátelství.
Сказки на Би-Би-Си. Николай Стариков о происходящем в России и мире https://t.co/NASuEuaXXY pic.twitter.com/Exnq66PqbJ
— Nikolay Starikov (@nstarikov) 31. Leden 2016
LN: Přesto teď zrovna „přátelskými“ vztahy Ruska se západním společenstvím nazvat nelze...
My k Evropě nepřátelství nechováme. Ovšem Evropa je ponoukaná Spojenými státy. Sama to nechce, protože si je vědoma toho, jak jí to je ke škodě. Přesto si hraje na mravokárce a vyčiňuje nám z pozice mravního arbitra. I když jistě chápete, že vaše mravokárné poučky my poslouchat nebudeme. Protože tyto poučky a výtky se týkají záležitostí pro nás doslova osudových. Naopak Evropy se to vlastně nijak moc netýká.
Šikana jej dohnala k sebevraždě. Za odsouzení anexe Krymu pykal do posledního okamžiku |
LN: Co máte na mysli?
Třeba otázku Krymu. Vlastně vše, co se dělo na Ukrajině. Můžete mi vysvětlit, jak se to týká osobně občanů Prahy? To, co se tam děje? Copak se někdo v Praze, někdo, kdo je zdravý na duchu, obává, že sem k vám teď vjedou sovětské, nebo ruské tanky?
LN: Možná nejde jen o tanky. I když na východní Ukrajině už jsou....
Tak Pražané, kteří se bojí našich tanků, by si měli promluvit se svým psychoanalytikem. A požádat ho, aby jim předepsal něco na uklidnění. Sama tvrdíte, že jste v bloku NATO v bezpečí. Skutečně to dnes je největší vojenská formace na světě. Jejím členem je největší armáda světa, USA - země s největším vojenským rozpočtem. Někdo bude s touhle silou bojovat tanky?
LN: Měla jsem na mysli spíš ohrožení pravidel, na nichž je v Evropě od 2. světové války založeno mírové soužití. Pokud někdo ta pravidla poruší, je to nebezpečnější precedent než tanky...
Tak si promluvíme o pravidlech. Dobře, existují mezinárodní normy, které nelze porušovat. Prima. Ale k základním pravidlům patří i dodržování ústavy není-liž pravda? A když Ukrajinci uskutečnili státní převrat, bezpochyby porušili ústavu Ukrajiny. Já jsem ale neslyšel jediný výrok západního politika, který by zněl: My s vámi nebudeme jednat, protože jste porušili vlastní ústavu. Vraťte se do situace před státním převratem a pak můžeme řešit vaši krizi. V tomto případě najednou Západ ignoruje porušování pravidel. Kdo tedy začal? Západ. A teď už nemá cenu o nějakých normách mluvit, ne? To, co se dnes děje ve světě je přímým důsledkem porušování mezinárodního práva Spojenými státy americkými. Někde se snaží likvidovat legitimní moc, jako v Sýrii, a jinde zase podpořili státní převrat, jako na Ukrajině. Výsledek je jednoznačný. Mezinárodní právo je zničeno.
Výmysly ruské propagandy. Reportáž o zlých uprchlících vyjde na 500 eur |
LN: Nejsou ale některá tvrzení, která pak vedou k těmto závěrům a která často zní z ruských sdělovacích prostředků, poněkud zkreslená? Například zprávy šířené i vaším kanálem o znásilnění ruské dívky Lízy žijící v Německu uprchlíky z východu...
Historie s dívkou je velmi temná a podivná, informace si navzájem odporují. Podle mne někdo velmi chytře organizuje proti nám provokaci. Mnoho mých čtenářů, Rusů žijících na různých místech Německa, dostává dopisy, kterými je kdosi zve na nepovolené mítinky na podporu vyšetření případu malé Lízy. Někdo se snažil vyprovokovat ruskojazyčné občany Německa, aby se účastnili nepovolených akcí a dostali se do konfliktu s nějakými marginálními skupinami, s uprchlíky, ale možná i do střetu s německou policií. To je někým organizovaná provokace. Není třeba se zabývat tímto jednotlivým podivným případem. Ale pokud se uprchlík dopustí takového kriminálního činu, musí být okamžitě vyhoštěn.
Top Russian Writer & Politician Explains Who Is Behind Europe's Refugee Crisis https://t.co/uU75zPe6iv @TRobinsonNewEra @TarekFatah
— Jihadi Kermit ☮ (@islamlie2) 28. Leden 2016
Je třeba řešit problém komplexně. Vždyť do Evropy přišel milión lidí bez dokumentů! To je příčina toho, co se stalo. Je třeba uzavřít hranice Evropy a trvat na dodržování původních evropských zákonů. Ten případ jedné konkrétní ruské dívky je jen důsledkem porušování něčeho, co v Evropě už dávno platilo. Musíme odstranit příčinu zla. Musíme zabránit tomu, aby stovky tisíc nám neznámých lidí chodily bez dokumentů po Evropě, protože jinak budou znásilnění pokračovat, přibudou loupežná přepadení, krádeže.
LN: Ale i miliony Rusů odešly a odcházejí do zahraničí. Možná ani neměli tak pádný důvod emigrovat, jako syrští uprchlíci. V Rusku se jim ale asi moc nelíbilo...
To je starý jev. Za Sovětského svazu byly skutečně reálné problémy s cestováním do zahraničí. A proto, když se otevřely hranice, někteří si mysleli, že venku jim bude lépe. Mnozí prozřeli a teď se vrací. Víte, jak to je s dětmi – když jim najednou dáte celý dort, přitom do té doby nikdy neviděly kousek sladkého, tak ten dort snědí celý. Přecpou se. Ale pak už se zase na ten dort nebudou moci ani podívat. U nás začíná právě tato fáze vztahu k dortům.
LN: Neobáváte se v takovém případě, že se vám vracejí lidé přece jen ovlivněni dekadentním Západem, který vy tak kritizujete?
Ale kdepak. Jakmile někdo žije delší dobu v Rusku, je jakoby očkován proti těm cizím vlivům. Naopak získá jakousi imunitu, díky které vždy vnímá naše hodnoty jako základní a přitažlivé. Jakmile se ocitnete v Rusku, ať chcete nebo ne, nasáknete ruským duchem. Lidé, kteří k nám přišli ze západní civilizace, stávají se v mnohém Rusy. Francouz se přestěhuje do Ruska a najedou začne mluvit rusky, zamiluje se do Puškina, přestane mu být zima, je připraven skočit do ledové vody... A také je ochoten stařenku převést přes silnici. Přátelit se a zvát si často přátele domů, jak se to v Rusku stále dělá. Což se na Západě nesluší. Pak zapomene na svou původní národnost.
‚V boji se zlem za námi stojí zákon.‘ Plné znění rozhovoru s Vladimirem Putinem |
LN: Myslíte si, že u nás si starých lidí neváží a nepřevádějí je přes silnici?
Dodržování tradic a konzervativních zvyků je bezesporu silnější v naší ruské společnosti. Nikoliv u nás na východě, ale u vás na západě došlo k rozmělnění základních hodnot. Bude-li dnes v Rusku muž veřejně líbat dívku, může dostat pár facek. Na Kavkaze je prostě zabijí, ale i v jiných místech Ruska je to riskantní - i v centru Moskvy. V naší kultuře je takové chování nevhodné, u vás to je běžné. Zkuste se k sobě tisknout někde v Saudské Arábii, tam vám hlavu uříznou. A nikdo jim neříká, že to je nedemokratické. Jsou prostě státy, které se drží svého konzervatismu, a jsou ty, které se bohužel vzdávají svých kořenů.
