Každý druhý Čech má přebytečná kila. Epidemie obezity mezi dětmi naznačuje, že bude hůř. A podobně jsou na tom obyvatelé dalších zemí.
Nadváha zvyšuje riziko vzniku cukrovky, artrózy, infarktu, rakoviny nebo třeba neplodnosti. Dokazuje to řada vědeckých výzkumů. Jak navíc vyplývá z nejnovějších experimentů, mohou mít přebytečná kila vliv také na intelekt. Britský fyziolog Andrew Murray zjistil, že vysoce kalorická strava snižuje schopnost řešit logické úlohy. Propad se navíc dostavil velmi rychle po nasazení tučných soust.
Z Everestu zpátky do laboratoře Andrew Murray se zabývá hlavně tím, jak jednotlivé tělní buňky přeměňují přicházející živiny na energii. Část potravy si mnohdy ukládají na horší časy a člověk tloustne. Murray však neprovádí jen klasické laboratorní experimenty. Lidský metabolismus sledoval i ve velmi extrémních podmínkách, v základním táboře Mount Everestu v nadmořské výšce 5300 metrů.
Nyní se ale s kolegy z univerzity v britském Oxfordu vrátil k práci v laboratoři. Výsledky na první pohled nudného experimentu jsou nejspíše zajímavější než poznatky nasbírané během expedice do Himálaje. Vědci zkoumali, jak 42 potkanů reaguje na změnu jídelníčku. Zpočátku jim dávali standardní krmivo obsahující 7,5 procenta tuku. To podle Murraye odpovídá dietě, při které by člověk „chroustal“ po většinu dne pouze müsli.
Fyzickou zdatnost hlodavců pak vědci měřili na šlapacím mlýnku – zjišťovali, kolik uběhnou v určitém časovém limitu. Mentální schopnosti prověřovali při hledání cesty v bludišti.
Po „zahřívacích“ testech badatelé rozdělili skupinu potkanů na dvě části. Polovinu krmili jako dosud, druhé půlce řádně přilepšili – potkanům podávali vysoce kalorickou stravu, zhruba 55 procent energie bylo uloženo v tucích. To se podobá velmi nezdravému lidskému jídelníčku. Již pátý den po změně stravování uběhli potkani na tučné dietě o třicet procent kratší vzdálenost než zvířata, jejichž strava se nezměnila. Po devíti dnech se propadla fyzická výkonnost sledovaných živočichů dokonce o polovinu. Kromě toho začali hlodavci chybovat při průchodu bludištěm, což je podle autorů studie důkaz o zhoršení jejich kognitivních schopností, tedy přesnosti a rychlosti myšlenkových procesů. Po devíti dnech klesl počet správných rozhodnutí učiněných při průchodu bludištěm z šesti na zhruba pět, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise FASEB.
„Dosavadní výsledky jsou ohromující,“ říká profesor Kieran Clarke, šéf Murraye na Oxfordu, v tiskové zprávě univerzity, kterou minulý týden zveřejnil server ScienceDaily.
Experimenty podle něj ukazují, že strava s vysokým obsahem tuků může během krátké doby výrazně ovlivnit genovou expresi, tedy proces, během kterého je informace uložená v genu převedena na buněčnou strukturu nebo určitou funkci.
Pro pacienty i pro sportovce Studii s potkany prováděl Andrew Murray na univerzitě v Oxfordu, nyní se přesunul do britské Cambridge. Začíná tam připravovat obdobné pokusy, ovšem s lidmi. Jeho nové výsledky by měly usnadnit sestavování jídelníčku pro trénující sportovce. Mimo to nejspíše také pomohou vybrat dietu pro lidi postižené nadváhou, tak aby nedocházelo k poklesu jejich kognitivních schopností. Odborníky sestavený jídelníček může posloužit také jako prevence proti demenci v pozdějším věku.
Murrayův tým nejvíce překvapila rychlost, s jako se začaly kognitivní schopnosti zhoršovat. O škodlivosti vysoce kalorické stravy odborníci nepochybovali, domnívali se však, že se negativní důsledky tučné diety projeví až po delší době.
Ostatně dřívější studie francouzských vědců již na negativní vliv obezity na lidský mozek poukázala. Tým Maxima Cournota z univerzitní nemocnice v Toulouse začal v roce 1996 sledovat 2223 lidí ve věku 32 až 62 let. Zaznamenal údaje o jejich zdravotním stavu i hmotnosti a sérií testů pak prověřil kognitivní schopnosti.
Vědci zjistili, že vyšší BMI (tedy ukazatel, jímž se měří přebytečná kila, více viz grafika) znamená v případě stejného věku, vzdělání a dalších charakteristik v průměru mírně nižší kognitivní schopnosti. Po pěti letech Cournot s kolegy měření zopakoval. Zjistil, že se myšlenkové procesy u lidí s nadbytečnými kilogramy výrazně zhoršily.
V testu vybavování si série slov došlo k propadu až zhruba o 37 procent. Jak uvedl časopis Neurology, u jedinců s normální váhou badatelé výraznější změnu nezaznamenali. Hormony a zanesené cévy „V poslední době se objevují studie, které naznačují, že obezita může mít vliv na kognitivní schopnosti,“ říká profesor Martin Haluzík ze III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze. A jak přebytečná kila na mozek vlastně působí? Podle českého obezitologa může hrát roli necitlivost na inzulin. Tento hormon v mozku za normálních okolností zjednodušeně řečeno snižuje příjem potravy. „Když se člověk nají, vyplaví se mu do krve inzulin a část se ho dostane také do mozku, kde mimo jiné sníží chuť k jídlu,“ vysvětluje profesor Haluzík. Pokud ale dotyčný trpí necitlivostí na inzulin, která se pojí s obezitou a vede například k -cukrovce druhého typu, pocit hladu neklesá. „Inzulinová rezistence je navíc spojená se zvýšeným rizikem degenerace mozkových buněk a možností vzniku Alzheimerovy choroby,“ upozorňuje na další, méně probádané důsledky Martin Haluzík.
Existuje více mechanismů, kterými může nadváha působit na mozek. „Obezita je obecně známá jako rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob. Způsobuje zanášení cév, tedy i artérií v mozku,“ nabízí další vysvětlení Maxime Cournot. S tím souhlasí i profesor Haluzík: „Nadváha zvyšuje riziko kornatění tepen. Různé orgány včetně mozku se proto hůře prokrvují.“
***
Tučná sousta ohlupují
Přejídání se a následná nadváha nepoškozují jen zdraví, ale mohou také „zabrzdit“ mozek.
Nové výzkumy Andrewa Murraye z univerzity v britské Cambridgi ukazují, že pojídání kaloricky vydatné stravy zhoršuje paměť a snižuje schopnost řešit logické úlohy. Testy sice probíhaly u potkanů, ale podobné výsledky získaly další týmy i při experimentech s lidmi. Murray navíc zjistil, že ke zhoršení dochází nečekaně rychle - už po několika dnech.
Koncem 20. století se v rozvinutých, ale i v rozvojových zemích prudce zvýšil počet lidí s nadváhou, Světová zdravotnická organizace tak začala hovořit o epidemii obezity Na celém světě trpí nadváhou zhruba miliarda lidí, 300 milionů je obézních Problémy s váhou mají dvě třetiny obyvatel USA ve věku nad 20 let V Česku trápí přebytečná kila celou polovinu dospělých, zhruba 35 procent lidí spadá do kategorie nadváha, 17 procent je obézních Zdroj: WHO, Česká obezitologická společnost
