Filip Tittl: (6.10.2016 15:32) Město na jižní moravě.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:32) Ahoj Jane, děkuji. Navrhuji příští středu 12. večer ;-)

Filip Tittl: (6.10.2016 15:31) Dobrý den, již jsem též odpovídal na podobný dotaz, nebudu tedy opakovat již řečené argumenty a použiji příklad. Praha něco podobného udělala v 80tých letech, když postavila pro průjezdnou železniční dopravu nové nádraží v Holešovicích. Idea byla, že právě dálkové vlaky nebudou muset zajíždět do centra. Dnes po více než dvaceti letech všechny dálkové vlaky zajíždí do centra na Hlavní nádraží, holešovice téměř úplně ztratily svůj význam. A přitom se jedná o místo obsloužené linkou metra s intervalem ve špičce menším než 2 minuty, tedy naprosto excelentně. Přesto se nakonec vyhlobily dva dlouhé tunely pod vítkovem, aby byl možné přivést vlaky od severu na hlavní nádraží. Dálková doprava potřebuje dobrou dostupnost úplně stejně, ajko ta příměstská, nemluvě o přestupních vazbách. Dvě nádraží bych tedy určitě nedoporučil.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:25) Dobrý den, jak už jsem odpovídal výše: jsou vhodné pro dobré zavedení VRT do železničního uzlu. Realizovatelné určitě jsou - vizu řada Evrospkých měst nebo tunely pod Vítkovem v Preza a v Ejpovicích u Plzně (ten se teď zrovna staví). Co s týče financování, tak jeden kilometr vysokorychlostní trati obecně stojí zhruba stejně jako jeden kilometr dálnice (je užší, ale zase má více mostů a tunelů). Takže nerealistické to určitě není.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:21) Dobrý den, návrh se samozřejmě snažíme diskutovat s kolegy architekty. Kancelář architekta města Brna dokonce zorganizovala k tomuto debatu, pak jsme ještě seděli dlouho neformálně. Bylo to příjemné, byť samozřejmě názory na řadu věcí se mohou lišit. Ale obecně jsem byl až překvapen z převažujících pozitivních reakcí, za které i tímto děkuji. Z hlediska parku jsme se snažili o vyvážeý přístup. Tedy vytvořit parkovou plochu, kterou město potřebuje především jako spojnici centra a řeky, ale zároveň nezvětšovat jeho plochu víc, než ne nutné a též ekonomicky realistické. I proto jsme nakonec zvolili podobu "linárního parku".

Filip Tittl: (6.10.2016 15:16) Dobrý den, přesná čísla k dispozici nejsou. Obecně lze říct, že varianta "Petrov" je o něco dražší na výstavbu (investičně), varianta "Řeka" zas o něco dražší provozně (musíte provozovat tramvaje a dlaší dopravu, kterou k nádraží přivážite cestující). Z dostupných projketů a podladů zle ale dovodit, že rozdíl v ceně nebude zásadní.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:13) Dobrý den, vaše otázka je na sérii vědeckých konferencí :-). Tka jen letem světem: z pohledu trcohu z venku vnímám Brno jako jedno z českých měst s největším potenciálem. Dost velké, aby nabídlo vyšší vybavenost a zároveň dost malé, aby nabídlo konfort relativní blízkosti krajiny za městem. Navíc kousek od Vídně, která roste a s image města inovace. Jestli to ale nutně musí znamenat významný nárůst počtu obyvatel, to bych si tvrdit netrofal. bude to spíš záviset na obecnýhc trendech, jak o tom hovoříte. Každopádně dnes města obyvatele spíše ztrácejí, takže udržovat stav je docela úspěch.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:08) Budova Malé Ameriky zůstává zachvána podél západní strany kolejiště. Doporučujeme kulturíní a společenské využití, třba i v lehce alternativní formě. Historický most využíváme jako přístup pro cyklisty k nádraží od jihu.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:05) Dobrý den, obávám se, že úplněně nerozumím otázce. Přeci jen nejsem z Brna....

Filip Tittl: (6.10.2016 15:04) Dobrý den, popisujete to poměrně přesně. Argument s rizikem ztráty cestujících v příměstské dopravě (a tedy nádůstu dojiíždějícíéch autem) je jedn z těch, které hovoří proti přesunu nádraží.

Filip Tittl: (6.10.2016 15:02) S politiky mám různé zkušenosti, jako profesionál se pohybuji v řadě měst. Znám řadu těch, kteří vizím naslouchají, i ty kteří je ignorují. Asi chápete, že nemohu jmenovat. Ale ani těch prvních, co naslouchájí není málo. A myslím, že jich přibývá. Takže bych to viděl do budoucna pozitivně. Každopádně vypsat na složitý úkol urbanistickou soutěž je dobrý krok, jak vize získat. V tom je třeba Brno určitě pochválit.

Filip Tittl: (6.10.2016 14:56) Ano, nákladní průtah se musí v jižní části "zvednout" kvůli křížení s přerovskou tratí, následně zklesá do téměř stejné nivelity se stávajícím kolejištěm. V návrhu jsme se snažili ukázat, jak se i taková stavba dá integovat do městské struktury. Vyžaduje to spolupráci urbanistů a dopravních inženýrů a správnou volbu řešení navazjících domů.

Filip Tittl: (6.10.2016 14:54) Dobrý den, ano, výhody nádraží v centru popisujete správně. Chápu, že vyznat se v tom není jednoduché. Ono to hodně souvisí s historií a postupným vývojem, kdy se "odsun" nádraží dlouhodobě plánoval a řada profesionálůs tím spojila svou kariéru. Já sám se po zkušenostich s urbanistickýjm řešením centra Brna přikláním k řešní pod Petrovem. Přesto rozumím argumentům, proč se celá generace urbanistů a dopravních inženýrů ve své době snažila nádraží odsunout k řece. Technické řešení pod Petrovem se jevilo jako náročné a železnice byla dlouho vnímána jako něco rušivého. Myslím ale, že mezi tím se situace proměnila a máme k dispozici mnohem podrobnější představu budoucího rozvoje železnice jako příměstské i dálkové dopravy.

Filip Tittl: (6.10.2016 14:45) Dobrý den, ocenil bych asi práci s městskou strukturou, tedy snahu o srozumitelné město s obytnými vnitrobloky.

Filip Tittl: (6.10.2016 14:43) Dobrý den, tunely (repektive pod Brnem jeden) jsou ve variantě Petrov pouze k přivedení vysokorychlostí tratě. čistě teoreticky by být potřeba nemusely, ale to by znamenalo úvraťové připojení vlaků Praha - Vídeň přes Brno. Takže já bych tunely ve výhledovém řešení doporučil a i proto jsou součástí prověřejní toho řešení. Ve srovnání s jinými Evropskými městy se nejdná o nic megalomanského, jak jsem psal již v některé z předchozích otázek. Takové tuenyl se staví leckde. Berte to tak, že stavba vysokorychlostní tratě z Prahy do Brna znamená tak jako tak mnoho desítek kilometrů tunelů, které se budou muset postavit. Jeden tunel v Brně už to "nevytrhne". Ve variantě nádraží u řeky je zase složité vedení trati podél dálnice D1 u Brna.