Přesunout, či nepřesunout nádraží v Brně? Zeptejte se architekta Tittla
PRÁVĚ MŮŽETE POKLÁDAT SVÉ OTÁZKY
Už o víkendu mají Brňané hlasovat o poloze nádraží v referendu. Jak se na celou věc dívá architekt Filip Tittl, autor vítězného projektu mezinárodní urbanistické soutěže Budoucnost centra Brna, jejíž součástí bylo i řešení nádraží? Ptejte se, čtenářům serveru Lidovky.cz začne odpovídat ve čtvrtek ve 13 hodin.
položených otázek: 49
| jak se správně ptát | Aktualizovat
- Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
- Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
- Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
- Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
- Podepište se.
- Neopakujte dotazy, které už položili jiní.
Zodpovězené otázky
OTÁZKA (6.10.2016 10:20)
Petr Valenta
Váš návrh se zdá propracovaný, to se musí ocenit. Ale na městu je nový územní plán, pokud se zvolí tato varianta. S Vašimi zkušenostmi, kolik času zabere jen příprava? Jak bude dostupná část za nádražím při jeho mohutné přestavbě a rozšiřování k Uhelné?
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:35)
Dobré odpoledne, díky. Co se týče územního plánu, pravděpodobně by stačilo udělat jeho změnu. Realisticky se bavíme o nižších jednotkách let. Podle zákoných lhůt se to dá teoreticky stihnout i za rok, rok a půl, ale to samozřejmě znamená raychlou součinnost všech zainteresovaných stran.
Co se týče dostupnost části města za nádražím, tak v našem řešení jsme ve směru od centra zvolili velkotrysou pasáž, která slouží jak pro přístup k nástupištím nádraží, tak pro pohodlný průchod na jih.
OTÁZKA (6.10.2016 10:14)
Jana
Dobrý den, můžete prosím popsat výhody Vašeho návrhu v oblasti dnešního Jižního centra? Jak jste si poradili s faktem, že se jedná o záplavovou oblast? Jak pracujete se samotným prostorem Jižního centra?
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:29)
Dobrý den, děkuji za otázku.
pro obšírnější výklad vás odkážu na web soutěže Budoucnost centra Brna, kde jsou zveřejněny podrobné materiály k našemu projektu (i záznamy z prezentací).
Stručně k jednotlivým tématům: oblast na jih od nádraží řešíme jako 5 městských lokalit s různým charakterem, každou jak pro bydlení, tak pro vznik nových pracovních příležitostí. Mezi nimi pak íť parků, které proojují centrum města s řekou Svratkou a dále pok podél ní ven do otevřené krajiny. Otázku povodní řešíme pomocí městského nábřeží řeky směrem od města a na jižní straně vytváříme speciální biotop tzv. lužního parku. Představuje prostor pro přirozený rozliv řeky a zároveň zajímavou rekreační příležitost pro obyvatele města.
OTÁZKA (6.10.2016 10:08)
Magda
Dobry den. Bude na tu modernizaci podle vaseho navrhu mesto vubec mit finance? Jak dlouho odhadujete, ze se bude stavet? Bude mit nova nadrazni budova fotovoltaicke panely na strese? :) Diky!
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:25)
Dobrý den,
financovat modernizaci nádraží (investičně) nebude město, ale Správa železniční dopravní cesty, tedy zjednodušeně řečeno stát (pravděpodobně navíc s přispěním z fondů EU). Co se ale týká města Brna, je financování navazující infrastruktury, tedy ulic, tramvajových tratí apod. A nejen jejich stavba, ale i provoz a údržba. I to je důležité vážit při výběru varianty nádraží.
OTÁZKA (6.10.2016 10:05)
Karel Novák
Dobrý den, proč o přesunu hl. nádraží mají rozhodovat Brňané?
Toto nádraží slouží rovněž evropským a vnitrostátním návštěvníkům Brna. Mnoho Brňanů přitom dává přednost individuální dopravě. Navíc většina z nich bydlí mimo centrum, takže pravděpodobně využívá časové jízdenky integrované dopravy nebo některou z dalších brněnských žel. stanic a zastávek, které návštěvník Brna zpravidla ani nezná. Např. po příjezdu vlakem do Prahy lze pokračovat dále městskou nebo příměstskou dopravou, ale po výstupu z vlaku lze rovněž se octnout přímo v centru (hl. nebo Masarykovo nádraží) na rozdíl od období, kdy z důvodu výluk dálkové vlaky byly směřovány do Prahy Holešovic. Neměli by Brňané, co by obyvatele 2. největšího a nejen celostátně významného města tedy v referendu, když už se bude konat, brát jako větší přínos a prestiž mít hl. nádraží z jeho historický cennou výpravní budovou (samozřejmě po důkladné modernizaci) dát přednost mít hl. nádraží v centru města než zájmům podnikatelů, kteří nakonec také mohou podnikat v jiném místě než na pozemcích dnešního hl. nádraží? Myslím si, že nádraží by mělo být reprezentační bránou každého většího města a přitom poloha dnešního hl. nádraží v symbolickém místě u vstupu do historické části Města tomu vyhovuje.
Děkuji za odpověď
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:21)
Dobrý den,
otázka proč mohou rozhodovat jen Brňané je spíš na autory zákona o referendu, než na urbanistu.
Každopádně s Vámi souhlasím v tom, že nádraží je důležitá a reprezentativní brána do města a rozhodování o něm je jednou z klíčovýhc otázek v plánování města. Ve stávající poloze patřičnou prominenci má, pokud by se mělo odsunout, znamenalo by to takové místo nově vybudovat, což je samozřejmě nelehký úkol.
OTÁZKA (6.10.2016 10:03)
Roman Jenta
Dobrý den,
můžete mi prosím říct, které odpovědi mám v referendu označit, pokud chci, aby nádraží zůstalo v centru (pod Petrovem) a bylo co nejdřív?
Druhý dotaz
Bez ohledu na výsledek referenda, za jak dlouho tipujete, že bude nádraží hotové?
Děkuji za odpovědi.
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:16)
Dobrý den,
ad 1. dotaz: pokud se nepletu, tak polohu nádraží řeší první otázka. Ptá se, zda chcete modernizovat nádraží v centru, tedy pod Petrovem. Tedy zde odpovídáte Ano.
ad 2. otaz: samotná výstavba je v řádu jednotek let, obdobně před tím i projektová příprava (to se týká obou variant).
OTÁZKA (6.10.2016 8:46)
Aleš Kříž
Od známých často slýchám argument, že nádraží v centru není technicky možné, ale na internetu nacházím rozporuplné informace. Přijde správné mít nádraží v centru, ale jsem z toho trochu zmatený. Jak to tedy je? Děkuji za odpověď.
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:11)
Dobrý den, mohu vás uklidnit. Nádraží v centru je technicky plně realizovatlené. Obecně existují dvě prověřené varianty - odsunutá (oficiálně označovaná jako "řeka") a v centru (označovaná jako "Petrov"). Obě jsou technicky i kolejově připravené, funkční a technciky realizovatelné. Na tom existuje celkem široká odborná shoda.
OTÁZKA (6.10.2016 8:20)
Dan Dumbrovský
Pane architekte, vy si vážně dokážete představit obří tunel pod petrovem ze kterého budou ústit VRT? Podle mě je to nereálné a není šance takovou věc ufinancovat. Neslyšel jsem, že by někde něco takového bylo.
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:09)
Dobré odpoledne, zcela upřímně - ano dokážu, právě proto (jak píšete vy), že se dívám, jak to dělají jide v Evropě. On totiž ten tunel pod Petrovem není nijak obří, je to normální železniční tunel ve městě. A těch sou po Evropě desítky. Když pominu veká města, jako Vídeň, Berlín nebo Londýn, která asi nejsou s Brnem úplně srovnatelná, tka z menších měst lze jmenovat například následující: Lille, Anverpy, švédské Malmö, Rotterdam (tam je ten tunel dokonce pod řekou), nebo z nám bližších měst třeba německé Lipsko. Zvlášť Malmö nebo Antwerpy jsou dobrý příklad, neboť motivace byla podobná jako teď v Brně - tedy přivést rychlý vlak na nádraží bez úvrati (lajcky řečeno, aby mohl z jedné strany přijet a na drouhou odjet) a přitom zachopvat výhodnou polohu nádraží v centru,
Mimochodem, v Praze se před ani ne deseti lety postavily pod Vítkovem takové tunely dokonce dva vele sebe. U Ejpovic před Plzní se dnes staví podobně dlouhý tunel s návrhovou rychlostí na 200 km/h.
Tedy když to shrnu nic nečekaného, ai neufinancovatelného. Ale plně rozumím tomu, že se to někomu může zdát nové a tudíž má přirozenou nedůvěru - to je normální. Zde je úloha odborníků, aby uměli srozumitelně odpovídat a situaci vysvětlit.
OTÁZKA (6.10.2016 8:16)
DOmiNIka83
Zajímalo by mě jedno: když bude nádraží v centru, jak to bude s vysokorychlostními vlaky? Prý Budou Brno objíždět kvůli příliš zahnutým kolejištím. Děkuji za odpověď
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:00)
Určitě Brno objíždět nebudou. Jednak proto, že vysokorychlostní vlak sice potřebuje veliké poloměry oblouků když jede plnou rychlostí mezi městy, ale když staví ve městě, tak se chová velice podobně jako každý jiný vlak. A za druhé, spojení Praha Brno je potenciálně nejvytíženější na budoucí české vysokorychlostní síti. Takže si neumím představit, že by vlaky v Brně nestavěly. Toho bych se určitě neobával.
OTÁZKA (5.10.2016 20:20)
Jiří Kopuletý
Dobrý den, proč je zakázáno prosazovat jediné správné řešení - dvě nádraží, tzn. dnešní "starou rolu" lehce zmodernizovat a ponechat ji jen jako regionální "městské" nádraží pro osobáky z Jm regionu navážející študáky a dělnickou třídu do štatlu a zároveň za Zvonařkou postavit nové moderní mezinárodní nádraží - ovšem v podstatně úspornější verzi 8-10 kolejí - pro rychlíky, expresy a jednou i VRT ? Stačilo by pak obě nádraží propojit jednoduchou, levnou a provozně velmi spolehlivou nadzemní kyvadlovkou (jednokolejnou visutou dráhou bez řidiče s automatickým provozem sem-tam) a bylo by na 100 let po problému. JEDNÍM NÁDRAŽÍM PROSTĚ NELZE 400 TISÍCOVÉ MĚSTO (S UBYTOVANÝMI ŠTUDÁKY A PRACUJÍCÍMI 500 TISÍC) DOPRAVNĚ OBSLOUŽIT !! Pro regionální dopravu by stará rola bohatě stačila a dělňasům nebo študákům z lontu by nevadilo, že do každý den do hokny či školy jezdí přes odkladiště somráků a feťáků, jsou na to už zvyklí. Ale slušňákům z ciziny, neznalým brněnských poměrů se musí chtít zvracet, když v na tomhle nádraží vylezou z vlaku. Celá rola i s přilehlým okolím je sice Balkán (a vždycky bude, protože celé území na okraji historického jádra prostě nelze totálně přestavět !), ale ve své regionální funkci by novému modernímu nádraží za Zvonařkou značně kapacitně pomohla, takže to by se mohlo postavit výrazně menší (= levnější) než v dnešním záměru a přitom na úrovni 21. století, což u přestavby staré roly prostě nejde. A odsunout nádraží o 200 m pod Petrov JE TA NEJVĚTŠÍ ZHOVADILOST, JAKÁ SE ZA POSLEDNÍCH 25 LET V BRNĚ URODILA. 1) pod Petrovem není místo na celé nové nádraží , 2) kvůli prostorové stísněnosti zde nelze zřídit velký dopravní uzel MHD včetně parkování pro osobní auta, 3) tak obrovské staveniště po dobu cca 5-6 let si v tomto dopravně vysoce exponovaném prostoru vůbec nelze představit a 4) nádraží zde nelze prakticky nijak únosně napojit na VRT (zamýšlené několikakilometrové tunely pod Petrovem a centrem města jsou čirou fantasmagorií).... [tato otázka byla zkrácena]
Filip Tittl:
(6.10.2016 14:00)
Dobrý den, asi vás zklamu, ale systém dvou nádraží nepovažuji v Brně za šťastné řešení. Ztratil by se tím snadný přestup mezi dálkovou a místní dopravou. Je třeba nezapomenout, že nádraží není jen pro Brňáky, ale i pro cestující z regionu, kteří přijedou příměstským vlakem a dále pak pokračují dálkovým spojem. Navíc z hlediska typu spojů se rozdíl mezi dálkovou a místní dopravou trochu stírá. U větších aglomerací jako Brno funguje každodenní dojížďka i rychlíky, nejen příměstskými osobními vlaky. Každopádně bych nedoporučoval ve městě stavět visutou kyvadlovou rychlodráhu. To je řešení pro velkoměsta jako je Shanghai nebo Tokio.
Každopádně bych vás ale chtěl uklidnit, čtyřistatisícové město se dá plnohodnotně obloužit jedním hlavním nádražím (pro příměstskou dopravu vhodně doplněným nácestnými zastávkami), je to v Evropě zcela běžné. Ani velikost nádraží v obou variantách není nějak mimo evropský standard. A ani staveniště bych se nebál - že jsem v Rotterdamu v době kdy přestavovali hlavní nádraží podobně vedle centra jako v Brně a bylo to zvládnutelné i pro uživatele a cestující.
Zároveň si myslím, že i blízko centra (tedy "ve stávající poloze" nebo "pod Petrovem", to je v principu totéž) lze nádraží upravit do podoby moderního přestupního uzlu. To mohu žíc s čistým svědomím, neboť jsme si to vyzkoušeli v rámci zpracování návrhu pro urbanistickou soutěž Budoucnost centra Brna. Upřímně řečeno, jako jednu z největších výhod přestavby nádraří pod Petrovem vidím právě příležitost zvelebit i jeho nejbližší okolí.
Každopádně díky za dotaz - na dlouhou otázku dlouhá odpověď :-)
OTÁZKA (6.10.2016 8:12)
Kamil C.Brnák
Dobrý den, zajímalo by mě jestli kladný výsledek referenda povede k tomu, že dojde jen k opravě starého nádraží. Pokud ano, proč Brno vůbec referendum vyhlašovalo?
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:56)
Dobrý den,
tento názor jsem ve veřejném prostoru též zaznamenal. Nevím moc kde se vzal, ale i my sami v kanceláři jsme se jím zabývali a dělali jsme si kvůli tomu podorbný rozbor otázky v referendu. Na základě něho nám ale vyplynulo, že do rámce stanoveného referendem se pohodlně vejde modernizace nádraží dle jedné z oficiálních variant, která se jmenuje "Petrov". Tedy určitě bych se nebál toho, že by referendum znamenalo pouze opravu nádraží bez modernizace.
OTÁZKA (6.10.2016 7:06)
Laco Kajaba
Krásny dobrý den, tož jak, bude už po víkendu jasno aneb opět se bude jen a jen kecat ?
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:52)
Krásný dobrý den i Vám. Stoprocentně jasno nebude, protože rozhodnutí musí udělat nejen město Brno, ale i investor nádraží a to je Správa železniční dopravní cesty a té to pak bude vzhledem k délce procedur ještě nějakou dobu trvat. Pokud se ale většina obyvatel vysloví pro jednu z variant, bude to jeden z klíčovýhc signálů pro finální rozhodnutí. Ze zkušeností z jiných projektů vím, že že EU při financování staveb velmi dbá na názory obyvatel v daném místě a Brněnské nádraží se bude jistě spolufinancovat ze strukturálních fondů.
OTÁZKA (5.10.2016 23:19)
Bořek Němec
Dobrý den,
vžijte se prosím do role, kdy by jste měl obhajovat jak řešení nádraží ve městě, či nádraží mimo město a provozu dvou nádraží naráz v nějakém režimu. Můžete prosím pro každý modus popsat argumenty pro čiště teoretický případ, že by jste jej měl obhajovat? Může nastat situace, kdy by vlastně každý ze tří zmiňovaných modů měl své výhody?
Děkuji a zdravím
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:48)
Dobrý den, pokusím se:
Nádraží v centru má výhodu v výborném napojení na městskou hromadnou dopravu v podobě tramvaje i těsný kontakt s historickým jádrem. Modernizace v této poloze znamená především kontinuitu urbanistického vývoje města a vyváženou dostunost z různých částí města.
Nádraží odsunuté ("u řeky") bude jednodušší pro projektanty a stavitele (čímž netvrdím že bude nutně významně levnější, ale zkrátka na zelené louce se projektuje a staví snáz). Zároveň je to nástroj, jak nastartovat rozvoj oblasti, kam by se přesunulo a zhodnotit území.
Konceptu dvou nádraží přiznám se příliš nerozumím, a těžko proto hledám argumenty, jak jsem psal již v předchozích odpovědích.
OTÁZKA (5.10.2016 22:15)
Brnak
Celkem je to jendo, kde to postavi, pokud bude nadrazni tender / nasledny projekt transparentvi a nebude se jednat o 3 x predrazeny projekt jak je tomu v CR od hadraku zcela bezne. Prumerny obcan - tj danovy poplatnik se obava nenasytnych chechtavych hyen, kterym jde o hlavne obohaceni. My Cesi /Moravaci to vlastne jinak ani neumime....
Nebat se a nekrast.
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:40)
Pokud se nepletu, tak součástí referenda je i druhá otázka, která má zavázat město k zadávání zakázek při přestavbě železničního uzlu pomocí otevřených návrhových soutěží. Tak jimůžete využít. Ale máte samozřejmě pravdu, že transparentní zadávání by měla být samozřejmost.
OTÁZKA (5.10.2016 19:41)
hybes
Kterym pravnickym osobam,a investorum vadi soucasna poloha nadrazi,kvuli ktere prichazeji o zisky,a tim mesto a stat prichazi o dane??Je nejaky vypocet vyssi prijmu po presunu nadrazi,oproti soucasnosti??
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:37)
Nejsem si zcela jist, zda přesně rozumím otázce, ale pokud jde o výši daní z nových budov při přesunu nádraží, určitě bude nižší než náklady na novou infrastrukturu, která musí sloužit celému městu. Co se týče celého města, tak nevidím důvod, proč by přesun nádraží měl zvýšit daňové příjmy. Takže zde bych asi klíč k odpovědi na otázku referenda nehledal.
OTÁZKA (5.10.2016 19:34)
Jakub B.
Praha si připomíná na hlavním nádraží sira Wintona, mělo by mít i Brno na nádraží nějaký památník? Jaký byste tam uvítal?
Filip Tittl:
(6.10.2016 13:12)
Dobrý den, tuto otázku bych asi nechal povolanějším znalcům historie Brněnského nádraží - příběhů, které se s ním pojí bude jistě celá řada. Každopádně lze připomenout rok 1839, kdy vznikla první železniční trať s provozem parostrojní železnice v českých zemích z Břeclavi právě do Brna.
