Porce pestrých životních osudů může snadno oslovit i ty, kteří zmiňované interprety vůbec neposlouchají. Skrývá v sobě zvláštní paradox – na jedné straně zavádí mezi lidi a do míst, která v dnešním technokratickém a uspěchaném světě působí až nepatřičně svými hodnotami, jimiž se vrací ke kořenům i předky prověřeným a občas zapomínaným pravdám a zkušenostem. Na straně druhé pak nabízí praktickou ukázku výhod a pozitivních dopadů globalizace. V době, kdy slovo „multikulturní“ získává od některých spoluobčanů nálepku nadávky a čehosi odpudivého, rozhodně povzbudivé čtení.
Jak píše v předmluvě autor Jiří Moravčík, vedle Petra Dorůžky snad nejfundovanější osoba, která se tématem u nás zabývá, pojem world music neoznačuje konkrétní a jasně definovatelný hudební žánr, ale je jakýmsi souhrnným označením pro projevy mnoha kultur, jejich prolínání a vzájemné ovlivňování. Demonstruje to právě na profilech šestnácti víceméně náhodně vybraných interpretů. Jasně jimi dokumentuje, že šíře vlivů či vyjadřovacích prostředků je na tomto poli prakticky neomezená.
Sahara i ledový sever Skutečnost, proč je kniha velmi čtivá a zdařile se vyhýbá schematičnosti, pramení právě z faktu, že nejde o suchopárnou encyklopedii umělců, ale v prvé řadě o jejich životní příběhy. Takové, které postrádají černobílé vidění i automatické šťastné konce. Výběr je navíc pojatý pestře tak, že zachycuje interprety z nejrůznějších lokalit světa.
Záměrně tak čtenář přeskakuje z horké Sahary za tradicemi japonských Ainů, zabíjejících i dnes rituálně medvědy, a odtud zas například k magickým obřadům severských šamanů či vysvětlení, jaký je rozdíl mezi pojmy Sámiland a Laponsko, označujícími stejné území. Životní historky každého, o kom je zde řeč, by navíc s přehledem vydaly na scénář celovečerního filmu.
Všichni, koho si autor pro svou knihu vybral, jsou bez ohledu na popularitu mimo komunitu word music nadšenců skutečnými osobnostmi. To, že kromě pro běžné posluchače neznámých jmen tu figurují i ti, jejichž význam na světové hudební scéně je neoddiskutovatelný (namátkou Mari Boine, Portugalka Maríza či afričtí Tinariwen), je už jen pouhým bonusem.
Životní story jednotlivých hudebníků jsou vylíčeny plasticky, proložené úryvky rozhovorů i neuvěřitelným kvantem informací. Splňují tak do puntíku to, co se nejspíš od podobných knih primárně očekává – že čtenáře navnadí, a ten se začne pídit po nahrávkách.
HODNOCENÍ LN ****
Jiří Moravčík: Když píseň tluče křídly do oken
Galén, Praha 2009, 190 s.
***
Literatura
Svět v barvách Vedle barvitého vylíčení životních osudů – ve kterých šlo často o život, a připomínají tak historky mnohých disidentů, i autentických rozhovorů, prozrazujících autorovo nadšení a osobní zaujetí tématem – text skvěle doplňují mimořádné fotografie Yvetty Stránské a Ivana Prokopa.
