V praxi by to znamenalo, že pacient sice už nebude muset pro recept k lékaři, ovšem lékárník se ho bude vyptávat na jeho zdravotní stav. Podle odpovědí rozhodne, jestli mu lék prodá, nebo ne.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Lékárník může pacienty, u kterých by mohla být samoléčba nebezpečná, poslat k lékaři,“ říká prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Pro jednotlivé léky by odborníci sestavili soubor standardních otázek, které by lékárníci pokládali pacientům před vydáním léku. Mohou se ptát na to, jak dlouho už přípravek užívají, na příznaky nemoci a další.
Podobně to už od loňského listopadu funguje u takzvané pohotovostní antikoncepce - Postinoru 2 nebo Escapelleu. Tyto léky si musí žena kupovat osobně. Lékárník musí zjistit, jestli jí už bylo 16 let, jestli nebere tento přípravek častěji a jestli je pro ni použitelný po zdravotní stránce.
Lidé budou šetřit, uvidíme více vředů
„Obdobné soubory otázek se dají vytvořit i pro jiné přípravky,“ říká Chudoba. Lékárník při takové konzultaci může zjistit, že pacient má chronické zdravotní potíže, na jejichž léčbu zjevně samoléčba nestačí. Takového pacienta by lékárník poslal k lékaři a lék mu bez receptu nedal. Omezení prodeje může být různé, mimo jiné podle věku nebo množství balení, které lze najednou koupit.
Lékárnická komora se tak zařadila k některým lékařům specialistům, kteří také poukazovali na nebezpečí zcela volného prodeje vybraných léků. Třeba přípravků na pálení žáhy. „Když je pacient užívá dlouhodobě, může tím zamaskovat horší potíže, třeba žaludeční vředy,“ vysvětlil viceprezident lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Na recept, volně nebo s dotazníkem? (grafika)
Přesně toho se bojí také lékaři. „Myslím, že uvidíme více vředů a krvácení do zažívacího traktu, protože lidé na sobě budou šetřit,“ řekl před časem Radan Keil, místopředseda České gastroenterologické společnosti.
Podobně se vyjádřili i alergologové. Koupit si malé balení léků na alergii, když se člověk třeba na dovolené ocitne krátkodobě v nouzi, je možné už dnes. Ovšem dlouhodobé užívání léků proti alergii bez konzultace s lékařem může podle nich pacienty poškodit.
Hlavní motiv: ušetřit
Takové obavy rozhodně nesdílí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který už začal vybírat léky, které nebudou na recept. „Ústav při rozhodování vychází z pečlivého zvážení všech přínosů a rizik tak, aby byla zajištěna bezpečnost pacienta,“ ujišťuje Lucie Šustková z tiskového oddělení SÚKL. Pro zařazení léku do volného prodeje, prodeje s omezením nebo výdeje na recept jsou v zákoně pevná pravidla, která mají pacienty chránit. V některých skupinách léků navíc ústav jen sjednocuje přístup, kdy byl v podstatě stejný lék od jednoho výrobce na recept a od jiného volně prodejný pouze podle toho, o jaký způsob výdeje si farmaceutické firmy požádaly.
Jestli nakonec může být více léků místo na recept ve volném prodeji s omezením, jak navrhují lékárníci, nechtěla Šustková vůbec předvídat. „S návrhem lékárnické komory jsme zatím nebyli osloveni. Jakmile se tak stane, budeme s komorou o této problematice jednat,“ uvedla.
Lékárna - poplatky (ilustrační foto)
Plán na hromadný přesun většího množství „receptových“ léků do volného prodeje má souvislost s jiným opatřením. Od července totiž nebudou na léky, které jsou i ve volném prodeji, přispívat zdravotní pojišťovny. Dnes je takových léků zhruba 300, mohly by jich přibýt desítky. Zdravotní pojišťovny by ušetřily zhruba miliardu korun, pacienti by v souhrnu o tolik víc zaplatili. V současnosti vydávají pacienti za léky na recept přes sedm miliard korun ročně a za léky bez receptu přes osm miliard korun.
O výjimkách se bude ještě jednat. Je tedy možné, že při některých konkrétních diagnózách, kdy jsou tyto léky opravdu nutné, by úhrada od pojišťoven zůstala zachovaná. Výjimky mají navrhnout zdravotní pojišťovny, řídit se při tom mají veřejným zájmem.
