1. února 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Prodej vepřína v Letech byl protiústavní, říká stížnost. Xenofobie, reaguje exministr

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 124Diskuse
Vepřín v Letech u Písku, kde dříve stál koncentrační a pracovní tábor. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vepřín v Letech u Písku, kde dříve stál koncentrační a pracovní tábor. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

LETY/PRAHA Byla to jedna z nejsledovanějších vládních transakcí posledních let. Příběh odkupu vepřína v Letech na Písecku má před sebou další kapitolu, zabývat se jím bude Ústavní soud. Právě nejvyšší soudní instance v zemi přijala stížnost proti schválení převodu areálu na stát. Bývalý ministr kultury Daniel Herman má za to, že odpor proti odkoupení vepřína je projevem xenofobie. Na místě stával koncentrační tábor pro Romy.

Stížnost přijal Ústavní soud v druhé půli ledna. Podání míří proti usnesení, jímž tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky odkoupení areálu loni v srpnu schválil. Autor podnětu žádá, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Kabinetu návrh na odkoupení předložilo ministerstvo kultury v čele s Danielem Hermanem, pod nějž celá agenda letenského vepřína spadala.

„Ústavní soud vyřizuje stížnosti proti vládním usnesení zřídka, taková podání by se dala spočítat na prstech obou rukou,“ sdělila k tomu serveru Lidovky.cz mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Soud by se měl s podnětem vypořádat v průběhu tohoto roku. Průměrná délka vyřízení stížností je zhruba deset měsíců.

Podle respektovaného ústavního právníka Jana Kysely bude mimořádné složité před strážci nejvyššího zákona země prokázat, že odkoupení vepřína mohlo kohokoliv zkrátit na ústavních právech. „V tomto případě asi nemohlo být zasaženo do ústavních práv nikoho. Moc si nedokážu představit, jak by takové podání mohlo být úspěšné,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz.

‚Jsou to lidé z xenofobních kruhů‘

Bývalý ministr kultury Daniel Herman po podání stížnosti zůstává klidný. Očekává, že soud ji shodí ze stolu. Podle jeho přesvědčení tehdejší kabinet a především jeho bývalý resort postupoval při transakci maximálně zodpovědně. „Že se to některým nelíbí, víme od samého počátku. Jsou to lidé z xenofobních kruhů, kteří popírají existenci tohoto romského koncentračního tábora,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz.

Právě vyrovnat se s nedůstojným dědictvím místa bylo hlavním smyslem obchodu. Vepřín zčásti stojí na půdě bývalého koncentračního tábora. Během druhé světové války sloužil k internaci lidí, které čekal přesun do vyhlazovacích táborů. Areál sdružoval především Romy, v otřesných podmínkách jich tam zahynulo nejméně tři sta. Řada aktivistů roky vznášela námitky, že provozovat na takovém místě vepřín je hrubě necitlivé vůči památce obětí.

Památník u vepřína v Letech u Písku.
Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne. Částku v pondělí nezveřejnil na dotaz ani stát.

„Veřejný zájem spočívá v zajištění důstojného pietního přístupu k obětem a uchování odkazu holocaustu. Existence velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku je z morálního hlediska pro vládu ČR nepřijatelná. Vláda si je vědoma dluhu, který má česká společnost vůči českým a moravským Romům, kteří byli zločinnou nacistickou mašinérií téměř vyhlazeni,“ stojí ve usnesení, jímž Sobotkova vláda odkup stvrdila.

Druhou stranou kontraktu je firma AGPI, která areál vlastní. Stát ji za převzetí vepřína vyplatí přesně 450 814 796 korun. Firma dohodu s vládou posvětila na zasedání valné hromady začátkem loňského prosince. Jenže ne všichni představitelé společnosti s odprodejem souzní, menšinovému akcionáři Petru Vrbovi se transakce nezamlouvá. Na rozhodnutí valné hromady proto podal 18. ledna žalobu.

Žalobu podal i menšinový akcionář

„Domáháme se jí, aby soud vyslovil neplatnost usnesení, kterým byl schválen převod nemovitých a movitých věcí, které mají tvořit provoz Lety,“ sdělil serveru Lidovky.cz právní zástupce Vrby Jan Válek. Vrba se prý obává, že peníze vyplacené za velkovýkrmnu firma nevyužije hospodárně. Žalobu podal i na červencové rozhodnutí valné hromady, jíž AGPI odsouhlasila záměr prodeje. Obě podání zatím Krajský soud v Českých Budějovicích nevyřídil.

Koncentrační tábor

Tábor v Letech vznikl rozhodnutím protektorátní vlády Aloise Eliáše v roce 1940, původně sloužil jako pracovní tábor pro vězně. Na základě rozhodnutí nacistů postavit „Cikány“ na úroveň Židů pak protektorátní vláda změnila tábor v létě 1942 na cikánský.
Jeho smyslem poté bylo sdružovat lidi určené k deportaci do vyhlazovacích táborů. Tímto způsobem prošlo lety 1309 Romů, 327 z nich v otřesných podmínkách tábora zemřelo. V srpnu 1943 byl tábor uzavřený. V 50. letech pak jeho místě nechal komunistický režim vybudovat velkovýkrmnu vepřů

Letenský areál včetně vepřína je zatím stále v majetku firmy, smlouva vstoupí v účinnost 15. února. Do pěti dní se pak má velkovýkrmna úředně vložit do katastru nemovitostí na stát. Jakmile se tak stane, firma AGPI následně areál předá do jeho správy. O místo bude pečovat Muzeum romské kultury, jehož starostí bude nechat na místě zřídit odpovídající památník.

„Předání znamená, že bude vše vyklizené včetně vepřů. Zatím to vypadá na konec března,“ sdělila serveru Lidovky.cz ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Aktuálně čítá vepřín zhruba 3 tisíce prasat, které do konce února zamíří na jatka. Až stát areál převezme, pošle AGPI zmíněných 450 milionů korun. Sanace místa, odstranění závodu a vybudování památníku by mělo vyjít na dalších zhruba 100 milionů. Zmíněná ústavní stížnost ani podané žaloby zatím nemají na uvedené plány vliv.

  • 124Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky