Sorry, ale toto je zcestný pohled,
který uráží naprostou většinu policistů. Ti se snaží realizovat určité bezpečnostní úkoly, a jednou se to daří za vlády tzv. pravice lépe, jindy hůře, a stejně je tomu s tzv. levicí. Ty koincidence jsou docela náhodné, policista kariérně roste, a těžko si vybere okamžik, kdy se na něj začnou "lepit" politici, a už vůbec nemůže ovlivnit, jací politici se tam nahoře právě v ten okamžik z vůle lidu "vysráželi". Slušný policista na určité výzvy ke kontaktu prostě nemůže nereagovat, ostatně politici jsou taktéž občany, a třeba zrovna chtějí ulevit svému hříšnému svědomí, kdoví - a od toho tu policie je. Obratný policista se nenechá zatáhnout do jejich her, ale pak budí tuplované podezření ze své "prefíkanosti", protože co asi umně skrývá, když v kontaktu s politiky prokazatelně byl - a nijak se to navenek neprojevilo?!? Je to asi bastard prohnaný, soudí ti, co přemýšlejí nikoliv rovně, ale hned za jeden až několik rohů současně.Tvrdím, že je naprosto nepodložené kontakty policistů s politiky vykládat apriori a pouze jako "jejich zájem o vysoká místa". V této podobě to je předsudek. Jinak řečeno, kdyby autor připustil i jiné výklady, mohla by tato možnost být pojednána mezi jinými jako jedna z platných alternativ. Ale takto - bez variant - je to předsudek.Další okolností, kterou je třeba brát v úvahu, je leckdy až zoufalá neorientovanost politiků v bezpečnostní problematice, kdy se často stávají hříčkou v rukách svých poradců (jejichž pozadí je často velmi temné). Proto vysocí policisté často a právem kultivují své vztahy s politiky, aby jim bylo dopřáno sluchu, když jde o důležitá rozhodnutí zákonodárná či exekutivní. Například policisté budující s enthusiasmem Finanční policii, která by v případě své funkčnosti mohla republiku posunout blíže k civilizaci, vidí neradi, když politici (ať již z blbosti, nebo jsouce navedeni) ničí takové dílo. Separovaně od této skutečnosti pak mohou vypadat jejich vztahy s politiky podezřele ....