Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Rakousko chce po vzoru Austrálie držet migranty za hranicemi EU

Svět

  20:51
PRAHA - Po bruselském plánu finančních investic v rozvojových zemích, jež mají zabránit přílivu migrantů do Evropy, přišlo v pátek Rakousko s vlastním plánem zadržování přistěhovalců po australském vzoru v oblastech za hranicemi Evropské unie. Humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezitím oznámila, že přestává přijímat příspěvky od EU a jejích členských států.

Většina uprchlíků v Řecku chce pokračovat dále do Evropy. foto:  František Vlček, MAFRA

Činí to kvůli jejich snaze bránit uprchlíkům ve vstupu na své území a také kvůli dopadům migrační dohody s Ankarou o vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka. Řecko pak informovalo, že chce v příštích týdnech ještě zrychlit deportaci uprchlíků do Turecka.

Rakouský akční plán

Lékaři bez hranic odmítli peníze EU. Kvůli dohodě s Tureckem o uprchlících

Rakouští ministři zahraničí, vnitra a obrany vypracovali společný „akční plán“, na jehož základě by migranti, kteří se bez povolení dostanou na území EU, měli být převezeni do záchytných táborů ve třetích zemích. Podobný systém funguje v Austrálii a je terčem kritiky mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Migranti by podle plánu už nemohli jako dosud po připlutí na ostrovy ve Středomoří či po příchodu na evropskou pevninu pokračovat v cestě dál do nitra kontinentu. Evropská unie by je totiž převezla do třetích států, na jejichž území by vznikla „azylová a migrační centra“. Vzniknout by centra mohla například v severní Africe.

Odmítané příspěvky

MSF, kteří nadále nechtějí příspěvky od unijních zemí, svůj krok zdůvodnili potřebou „vyslat signál proti nedůstojnému zacházení (s uprchlíky) a proti sílící snaze EU udržet trpící lidi mimo evropskou pevninu“. Organizace chce ale dál pracovat v Řecku a poblíž turecko-syrské hranice, projekty ovšem hodlá financovat z jiných zdrojů, zejména od soukromých dárců. MSF loni získali od EU a jejích členských států 46 milionů eur (1,25 miliardy korun), což pokrylo zhruba osm procent jejich celkového rozpočtu.

Plán na urychlení vyhošťování uprchlíků z Řecka do Turecka oznámil řecký ministr pro migraci Jannis Muzalas. „Byl by to neúspěch, kdyby v příštím měsíci a půl z ostrovů neodjeli ti, kterým to bude uloženo,“ řekl ministr. Mělo by jít o více než polovinu z 8400 uprchlíků, kteří jsou nyní na ostrovech.

Napětí na řeckých ostrovech

Mezi běženci na řeckých ostrovech panuje napětí. Ti, kteří jsou tam od března, protestovali začátkem června proti zdlouhavé azylové proceduře a zapálili stany. Nepokoje vypukly na ostrovech Chios, Samos a Lesbos a vyžádaly si zranění desítek lidí.

Většina uprchlíků v Řecku chce pokračovat dále do Evropy.
V celém Řecku čeká na šanci pokračovat v cestě 54 000 uprchlíků.

Německá Spolková rada dnes odložila jednání o zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska na seznam bezpečných zemí. Návrh, který by občanům těchto států výrazně snížil šanci na získání azylu v Německu, neměl zajištěnou podporu Zelených, která byla nutná pro jeho přijetí. Zástupci německých spolkových zemí by se měli návrhem znovu zabývat 8. července.

Hrozby socialistů

Vedení Strany evropských socialistů (PES) dva týdny před začátkem slovenského předsednictví v Evropské unii kritizovalo slovenského premiéra Roberta Fica za jeho výroky o islámu a uprchlících. Ficově straně Směr-SD také pohrozilo pozastavením členství v tomto uskupení evropských socialistických stran. Směr-SD vyjádření formace PES nekomentoval.

Do Říma dorazilo dalších devět syrských uprchlíků, včetně dvou křesťanů, pocházejících z tábora Kara Tepe na řeckém ostrově Lesbos, o jejichž přesun se zasloužil papež František. Papež navštívil ostrov letos 16. dubna a již tehdy s sebou přivezl do Říma tři rodiny syrských uprchlíků.

Autor: