17. února 2018 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Kleopatra Petra Kolečka. Drusus, Servilus, nebo jiný pí..s

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jitka Čvančarová a Michal Malátný. Petr Kolečko: Kleopatra. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jitka Čvančarová a Michal Malátný. Petr Kolečko: Kleopatra. | foto: LA FABRIKA

PRAHA Novou hru Petra Kolečka Kleopatra nastudoval v LaFabrice Ondřej Pavelka s Jitkou Čvančarovou a Michalem Malátným. Tentokrát jde o činohru se zpěvy, ale kus postrádá ironický půvab někdejších Kolečkových textů; zdá se, že psaní pro televizi autora přivádí k plytkostem a prvoplánovému humoru.

Kolečko není v parafrázování klasických námětů žádný začátečník, vA Studiu Rubín takhle postupně uvedl několik hrdinek – Salome, Médeiu a Maryšu. Salome byla asi nejlepší, ale třeba už v Médeie se objevil problém, s nímž v podstatně horším rozlišení zápasí i Kleopatra. Autorovi se opět nedaří postavit do kontrastu historicky známé osudy Kleopatry, které jsou vzrušující, tragické a mají určitou velikost, se směšností, trivialitou a zjednodušováním dneška. Pouze na Kleopatru atributy dneška navěšuje, aniž by z toho cokoliv vyplývalo. Je to prostě sitcom z doby faraonů, v kterém se podle pravidel žánru vyrábí pokleslý humor. A také se hodně a křečovitě sprosťačí, Kleopatra mluví jako dlaždič, zvlášť si v tom libuje, hovoří-li o sexu, jelikož je samozřejmě obrovsky smyslná a lačná.

A pyramidy postavili ufouni

Kolečkova popově lascivní, přímočará a poněkud nymfomanská vládkyn ě považuje chlapy vesměs za podřadný druh. V Egyptě jsou prý sice pěkně opálení, ale zase chodí všichni v žabkách, takže splývají, taková hnědá skvrna v žabkách. Ani na ty pyramidy by se nezmohli, ty přece postavili ufouni. Hodně se tu mluví o alexandrijské knihovně a dojde i na chudáka Sinuheta. Kolečko prostě neváhá stláskat všechno, co mu přijde pod ruku, ale je to jen odlesk jeho bývalé vtipnosti a vynalézavosti.

Kleopatra nemá valného mínění ani o Římanech, vždyť je to nakonec jedno, „Drusus, Servilus, nebo jiný píčus,“ praví rozšafně. Litanie na neschopné muže jsou hlavní náplní jejích promluv, dále jí cuká pod okem, když se jí chlap líbí, a pořád se šminkuje. O půvabu a vnadnosti Jitky Čvančarové není pochyb, ale herečka nepředvádí o mnoho víc než sošné pózy, které má zpracované hned v úvodu, kdy opakovaně kyne davu a diváci jí učenlivě tleskají. Text jí plyne přes rty tak nějak kostrbatě, divák má pocit, jako by se do té monstrózní smyslnosti a velké srandy nutila.

Jitka Čvančarová a Michal Malátný. Petr Kolečko: Kleopatra.
Jitka Čvančarová a Michal Malátný. Petr Kolečko: Kleopatra.

Michal Malátný se rozpomněl na svou původní profesi herce a snad to ani neměl dělat, jeho výkon je hlavně důkazem, že zapomenout lze všechno, i dramatickou průpravu. A hlavně jevištní mluvu. Ovšem je to oblíbený popový zpěvák a divákům ke štěstí stačí, když se zjeví jako připitomělý Ptolemaios ve zlatých šortkách a zlaté bundičce. Ptolemaios mizí ze světa, ale Malátný se vrací coby vojensky řízný a mužný Caesar v maskáčích a s kytarou v pytli. Kleopatra s ním radostně opéká buřty na propan-butanu. On pak zabije medvědici pěstí, a ještě ji podojí, čímž si vládkyni navždy získá.

Že už těch konin bylo dost? Ale kdeže, ještě je tu Marcus Antonius v sáčku a s naprogramovanou bitvou u Aktia. Pak se ovšem sitcom mění v melodram s pomocí srdceryvného dueta a konec obstará jak známo had. Režie Ondřeje Pavelky jde ruku v ruce s místy infantilním humorem, Pompeiova uříznutá hlava jezdí na elektrickém autíčku, pořád se popíjejí plechovky piva, Kleopatra se aranžuje mezi nafukovací krokodýly, kamarádský had Jeníček je přetržen buranem Markem Antoniem a vzápětí uzdraven. K tomu jak v Matrixu po stěně na horizontu „tečou“ hieroglyfy a vepředu se tyčí podsvícená prosklená bedna (scéna Jaroslav Bönisch), kde se na závěr Kleopatra nechává přátelsky, leč smrtelně obtáčet hadem.

Autor i režisér určitě naplnili premisu dneška ubavit se k smrti. Ale co z to, že?

Petr Kolečko:
Kleopatra

Režie: Ondřej Pavelka

Hudba: Michal Malátný, Karel Heřman, Ondřej Škoch, Petr Kužvart

Koncept scénografie: Jaroslav Bönisch

Výprava: Adriana Trpkovič

La Fabrika Praha, premiéra 27. 1.

  • 0Diskuse


Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky