V roce 1845 vyslalo britské královské námořnictvo lodě HMS Erebus a HMS Terror pod velením zkušených mořeplavců na expedici, jejímž cílem bylo nalezení takzvané Severozápadní cesty, tedy trasy, která by spojovala Atlantický a Tichý oceán a umožňovala od severu obeplout americký kontinent. Ani jedno z plavidel se nikdy nemělo vrátit domů. Nikdo už nespatřil je, ani jejich posádku.
Hlad dohnal námořníky až ke kanibalismu
Takzvaná Franklinova expedice představuje jednu z největších námořních záhad a dodnes zůstává do značné míry osud celé výpravy nevyjasněný. I když po obou lodích a ztracených námořnících pátrala celá řada expedic, při nichž zemřelo více lidí, než bylo na palubě obou původních plavidel, plachetnice Erebus a Terror vybavené parním pohonem, respektive jejich vraky se podařilo vypátrat až v letech 2014 a 2016. Ani tyto objevy však nevnesly příliš světla do celé záhady.
Dodnes není přesně jasné, co se s posádkou stalo. Jisté je, že lodě zůstaly uvězněny v ledovém příkrovu u Ostrova krále Viléma a odtud už se nedokázaly vysvobodit. Námořníci tu strávili minimálně dvě zimy, protože výprava disponovala zásobami jídla na tři roky.
Tragédie ale nadále zůstává záhadou. Neexistují pořádné písemné záznamy a to málo, co se podařilo objevit, je velice zmatené. Spekuluje se o tom, že posádku zdecimovaly nemoci, otrava olovem, kruté mrazy, nedostatek jídla nebo kombinace těchto faktorů. Kosterní pozůstatky odhalily, že se námořníci uchýlili dokonce ke kanibalismu.
Americký spisovatel Dan Simmons, jenž se proslavil vědeckofantastickým cyklem Kantos Hyperionu, v roce 2007 publikoval román The Terror, který se snaží překlenout propast mezi fakty a fikcí a odpovědět na otázku, co se s námořníky stalo. Do celého příběhu navíc přimíchává nadpřirozené síly a eskymácký folklór. Kniha vyšla i v češtině a dočkala se nadšeného přijetí. Její televizní adaptace má zatím, zdá se, všechny předpoklady, aby na její úspěch navázala.
Jedí u jednoho stolu, ale nejsou na jedné lodi
The Terror, který u nás vysílá v češtině kabelová stanice AMC, je znepokojivá a mrazivá podívaná. Nejen proto, že nás zavede do zemí věčného ledu. Výpravná série se může pochlubit parametry celovečerního filmu a totéž platí o obsazení. Hlavní hvězdou desetidílného řady je britský herec Ciarán Hinds, kterého můžete znát z filmů Mnichov, Dluh, Žena v černém nebo seriálu Řím od HBO. V něm si zahrál i Tobias Menzies, další výrazná postava Terroru.
Oba hrají důstojníky, kteří sice, jak sám Ridley Scott upozorňuje, sdílí s posádkou stejnou jídelnu, ale mezi veliteli a mužstvem jinak zeje obrovská propast. Hned od počátku je jasné, že řadoví námořníci nejsou průběhem výpravy nadšení a napětí každým okamžikem roste. Kromě umrznutí a vyhladovění se tak nad oběma loděmi vznáší i hrozba vzpoury jako další z možných příčin neobjasněných událostí.
Právě společenský rozměr a sociální rozdíly budou zjevně hrát důležitou roli v psychologii celého příběhu, který rozhodně není typickou hororovou podívanou, a navzdory inuitskému mysticismu se snaží víceméně realisticky dovodit a zobrazit, co vedlo ke zkáze expedice. Dramatické události sledujeme zejména z perspektivy velitele celé výpravy, ale neméně zajímavý je pohled obyčejných námořníků.
Pro milovníky historie i hororu
I když je seriál jaksepatří upovídaný, díky skvělým hereckým výkonům se divák nenudí. Slovní bitva na poradě důstojníků, kteří se neshodnou v tom, zda pokračovat dál, anebo se vrátit, totiž není o nic méně napínavá, než boj o život s neznámým „přízrakem“ v ledové pustině. Jde ale současně o skvělou sondu do každodenního života na palubě lodi, kde má vše svůj řád a od jeho porušení už je jen krůček k anarchii. Jak důležitá je atmosféra a nálada posádky, zdůrazní třeba okamžik, kdy je třeba mužstvu oznámit špatné zprávy. Důležitější než obsah sdělení je forma, kterou důstojníci zvolí.
Psychologie jednotlivých postav, vztahy mezi nimi a hierarchie této malé plovoucí kolonie je skutečnou devizou seriálu spíš než prozaická otázka, jak to celé dopadne. Naléhává atmosféra ledového divadla stojí a padá s hereckými výkony, o které se scénář opírá. Bez prvotřídního obsazení by nepochybně mnohé výroky působily směšně, ale to není případ Terroru.
Naneštěstí v českém dabingu zůstanete ochuzeni o leccos z tohoto kouzla. Fanoušci si stěžují na obsazení i nekonzistentní terminologii překladu.
Ani to nic ale nemění na skutečnosti, že jde o mimořádně přitažlivý projekt. Své si v něm najdou milovníci historie i hororu. Pokud si další epizody udrží laťku, kterou nastavily první dva díly, nepochybně se bude o Terroru mluvit ještě dlouho a uslyšíme o něm i v souvislosti s oceněními pro nejlepší televizní projekty letošního roku.
