Stejně jako dětství v lese a na loukách formovala její uměleckou duši i babička Růžičková. „Nebyla to má babička jako spíše paní na hlídání, ale na mou osobnost měla zásadní vliv,“ dodává dnes návrhářka, která díky české babičce mohla namísto pobíhání po tržnici chodit do lesa stavět lesní domky a číst dětské knížky.
 |
Vietnamští rodiče dceru v zasněném světě a uměleckých tendencích podporovali, stejně tak ale bylo podle nich třeba, aby se Anna poctivě věnovala matematice, češtině a dalším předmětům, které by jí v budoucnu pomohly k úspěšné kariéře. Volba střední školy tak byla vedena spíše sny rodičů než budoucí návrhářky.
Po maturitě se ale Anna rozhodla docházet na uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, později byla přijata ke studiu v Praze. „I když jsem se nakonec vydala cestou designu, rodiče mi drží palce. Občas mi ale říkají, že když to s módou nevyjde, tak se mohu vrátit na Moravu a dát se na podnikání,“ směje se nadějná designérka.
Náročná technika
Nejdříve absolvovala VOŠ oděvního návrhářství, následně VŠUP. Pod vedením Pavla Ivančice byla zvyklá zpracovávat zadaná témata rukodělnými technikami. „Zkoušela jsem například plstění suchou jehlou nebo drhání materiálů. S technikou žabičkování jsem začala experimentovat v posledním ročníku,“ říká Anna o postupu, který se nakonec stal dominantním prvkem její tvorby. Nepravidelné vlnky i načechraná látka byly naposledy velmi módní v 90. letech. Když Anna techniku oživila pro svou bakalářskou práci, ještě netušila, že se žabičkování stane opět trendem, kterému podlehnou módemani z celého světa.
Tradiční žabičkování je časově velmi náročné. Vyžaduje zručnost a složitou přípravu. „Naštěstí jsem si záhy ujasnila, že mým cílem není ukázat dovednost této řemeslné techniky, ale spíše přemýšlet nad tím, jak by se dala nějakým inovativním způsobem aktualizovat a uplatnit v současnosti. Nyní už žabičkuji na stroji, což je stále náročné na přípravu, ale již ne na realizaci,“ oddychuje si Anna.
Svůj přístup k módě a nadšení pro ruční techniky uplatnila i na Islandu, kam vyjela v rámci programu Erasmus. Na severském ostrově ji hostila umělecká škola Iceland Academy of Arts. „Během tvůrčího procesu se hodně dbalo na to, aby se jakákoliv myšlenka nebo nápad reflektovaly na papír pomocí ruky, a ne digitálně. To mě naplňovalo,“ pochvaluje si Anna. Experimentovalo se s textilem a zdůrazňovala se udržitelnost. Studenti na Islandu proto pracovali s lokálními materiály, a to i netextilního původu. Místní škola navíc spolupracuje s Červeným křížem, takže oděvy, které charitativní organizace nevyužije, poskytuje studentům a ti je dál použijí ve své tvorbě.
Nejdřív šaty, pak kabelky
Oděvy vytvořené podle Anniných skic jsou velmi ženské, zasněně romantické. Pruhy zdrchané látky aplikuje na topy, živůtky šatů i na ramínka. Díky žabičkování jsou svršky flexibilní a přizpůsobují se tvarům těla. Kultovními se ovšem staly její žabičkované kabelky. První prototyp Anna navrhla pro svou závěrečnou školní práci. Tehdy ale nebyla s technickým zpracováním doplňku stoprocentně spokojená. Až když ji po absolutoriu oslovil pražský showroom Jakoby & Friends a také brněnský Object Concept Store, dostala mladá návrhářka impulz, jak zažitou techniku žabičkování znovu uplatnit a komerčně ji využít.
Tvorbu Anny Tran lze sledovat a zároveň zakoupit přes instagramový profil @annatran.official. Její produkty je možné najít i v obchodech Jakoby&friends a Object Concept Store či na e-shopu www.mavlastedit.cz
Její jiná spolupráce ji loni v létě spojila s projektem Má vlast, pro nějž vytvořila speciální sérii nových produktů. Využila na nich znovu oblíbené žabičkování a kromě řady oblečení vznikly i populární kabelky: ve tvaru něžných váčků, béžové čtvercové pro minimalisty nebo v zelené kostce pro ty, jimž se líbí, když při pohybu povlávají kolem kabelky romantické šňůrky. Nosit je lze jednoduše v ruce, přehodit je ležérně přes rameno nebo je pohodlně přetáhnout přes tělo. Díky žabičkování se kabelka přizpůsobí.
Nyní Anna Tran pracuje na identitě své značky a spolu s Adélou Pachmanovou, studentkou Ateliéru tvorby písma a typografie z UMPRUM, připravuje vše, co k malé oděvní značce patří. A techniky žabičkování se prý jen tak nevzdá. „Stále ještě cítím, že z ní na nějakou dobu mohu čerpat.“
