Čtvrtek 1. prosince 2022, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Design

Vypletený design. Manželé Antošovi oživují československou designovou klasiku

Minimalistický nábytek značky BUDU Anny a Adama Antošových, který jste si mohli prohlédnout i na pražském Designbloku, hojně využívá ratanový výplet. Stojí za ním paní Věra, která celý život pracovala v TONu a dnes je jedna z mála v tuzemsku, kdo tento materiál dokáže vyrobit. foto: Barbora Lundgren

Manželé Anna (27) a Adam (26) Antošovi se v době lockdownu rozhodli, že začnou vyrábět dřevěný nábytek, který jim samotným na českém trhu chyběl. A přišli s minimalistickou značkou BUDU. „Vyrábíme hlavně to, co sami doma potřebujeme,“ říká sympatický pár, jemuž v posledních měsících narůstají objednávky exponenciálně.
  5:00

Výškového rozdílu mladého vinohradského páru si nejde nevšimnout. Sympatická Anna (vystudovaná politoložka, která se dnes kromě vlastního byznysu pohybuje ve světě knih) vypadá vedle svého manžela nesmírně křehce. Klame ale tělem. Je energická, výřečná a v odpovědích často svého dvoumetrového a v konverzaci méně nápadného partnera předstihne. „My jsme hrozně ukecaní, co?“ říká, když se v útulné pražské kavárně dívá na hodiny, zatímco se její muž snaží pod stolem chytnou jejich malého pejska.

Sympatický manželský pár, který se dal dohromady díky práci v jedné z letenských kaváren, je nově také rodičovské duo. Společně kromě rodiny ale budují i svou značkou BUDU. Ta má v nabídce minimalistický nábytek z masivu, který má šmrnc a nápad, ale zároveň se nebojí přiznat inspiraci československou designovou klasikou. Jedním z hlavních komponentů je totiž ratanový výplet, který jsme v našich končinách zvyklí vídat zejména na židlích a křeslech značky TON.

„Začalo to celé vcelku vtipně,“ vypráví mi Adam Antoš, jak v malé vysočanské dílně, kterou nedávno vyměnili za prostornější výrobnu v Suchdole, začali se ženou s tvorbou vyplétaných komod, jednoduchých poliček nebo překrásných postelí s vkusným ratanovým čelem. A má pravdu. K vlastnímu podnikání se vyučený truhlář, který si v minulosti vyzkoušel práci v klasické truhlářské firmě, ale také studium tibetanistiky, dostal tak, že se na svatbě kamaráda, kde měl za úkol suplovat taxikáře a převážet hosty mezi lokacemi, zapovídal s jedním pasažérem. Nakonec z toho vzešla první samostatná zakázka.

V té době navíc pár narazil na paní Věru, která stojí za zmiňovaným výpletem. „To také byla dost velká náhoda,“ navazuje na manžela Anna Antošová. „Chtěl jsem nám do bytu koupit židle s ratanem a narazil na supervýhodnou nabídku. Židle byly ve skvělém stavu. Ukázalo se, že je prodává syn paní Věry, která celý život pracovala pro TON. Vyplétat jako ona umí málokdo. Řekl bych, že v Česku jsou podobní lidé asi dva. Říkala nám, že to dělaly i její babička a maminka. A také že vesnice Bystřice pod Hostýnem – rodná vesnice TON –, ze které pochází, to uměla celá. Dnes už je to spíše rarita,“ říká Adam Antoš k tomu, jak přišli na precizně vyrobený materiál, který se stal jedním z poznávacích znamení jejich nábytkářského brandu. Podle manželů prý oslovuje spíše ženy.

„Chlapům to většinou připomíná nábytek jejich babiček,“ směje se Adam Antoš s tím, že ženy jsou dle jejich několikaměsíční zkušenosti ty, které nakonec o koupi nábytku rozhodují.

Založení vlastní značky hrál kromě poptávky a jedné šťastné náhody do karet ještě třetí důvod: nemožnost najít na českém trhu kvalitní nadčasový nábytek. „Produkty vlastně vymýšlíme podle toho, co bychom my sami chtěli mít doma a co nám v nabídce jiných firem chybí,“ říká Anna Antošová, jež kromě pomoci s designem komunikuje se zákazníky a stará se o marketingovou stránku projektu. Ta si ostatně zaslouží pochvalu. Přehledný e-shop s několika jednoduchými produkty doplňují poutavé snímky fotografky Barbory Lundgren.

„Chceme být taková zlatá střední cesta, značka pro mladé lidi, jako jsme my dva,“ doplňuje Anna Antošová za oba. Střední cestou naráží na použití kvalitních materiálů, českého dřeva, ale i na rozumnou cenovou politiku.

Dánsko i Japonsko

Velkými zdroji inspirace jsou pro manželský pár severský design, ale i minimalismem proslulé Japonsko. „Je pravda, že do Japonska se teď hodně stáčíme. Vůbec mi to ale nevadí. Líbí se mi, jak precizně a dokonale tam řemeslně pracují,“ říká Anna Antošová. O finální nabídce nábytku zase rozhoduje jejich vlastní potřeba (značka BUDU nedávno uvedla dětskou postýlku) nebo impulsy od samotných zákazníků, na základě kterých pak zařazují dané kousky do e-shopu.

Minimalistický nábytek značky BUDU Anny a Adama Antošových, který jste si mohli prohlédnout i na pražském Designbloku, hojně využívá ratanový výplet. Stojí za ním paní Věra, která celý život pracovala v TONu a dnes je jedna z mála v tuzemsku, kdo výplety dokáže vyrobit.

Ona vlastní potřeba ale také nehraje vždy prim. Až po více než roce fungování vlastní značky manželé mění postel z nábytkářského řetězce za tu ze své výroby. „Kovářova kobyla chodí bosa,“ směje se ženská polovička nábytkářského dua. Postele jsou mimochodem aktuálně nejprodávanějším produktem mladého páru. „Objednávku na postel jsme měli až z Velké Británie,“ říkají mi Antošovi, kteří v posledním roce zaznamenali exponenciální nárůst objednávek. A to nejen z České republiky.

I proto se rozhodli přestěhovat do většího prostoru, který Adam Antoš sdílí s truhlářem Mojmírem Veselkou, jenž spolupracuje s českými jmény, jako jsou Jiří Krejčiřík nebo duo Herrmann & Coufal. Prostor funguje nejen jako výrobní studio s ateliérem, ale zároveň jako skladovací prostor k uskladnění nejžádanějších položek. Například poliček či dřevěných kuchyňských prkének.

Že ani jedna z tváří nové značky nevystudovala design nebo za sebou nemá školu s uměleckým zaměřením, nevnímá mladý pár jako zásadní nevýhodu. Naopak.

„Je skvělé, že máme u Adama truhlářské zázemí, kde můžeme vytvářet prototypy,“ vysvětluje mi Anna Antošová. „To nám dává nekonečnou míru možností a kreativity,“ doplňuje ji její partner. Tvořivý potenciál pár směruje zejména do rozvoje nových produktů. Postupuje však s rozumem. „Dříve se nábytek dědil. Chceme dělat nadčasové návrhy, trendům se snažíme nepodléhat. V tom vnímáme udržitelnost, která by se v nábytkářství mohla začít ještě trochu více řešit. V tom vidíme cíl našeho designu,“ uzavírá za oba Anna Antošová.

Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov
Ať se dětem lépe dýchá. Proč vyrazit do Dětské léčebny Cvikov

Respirační onemocnění postihne čas od času každé dítě. Někdy ale může i banální onemocnění vést k nepříjemným chronickým stavům. Blíží se podzim a...

Mohlo by vás zajímat