Pro originalitu někdy stačí málo: odhalit beton, natřít radiátory a umně smotat kabely. Architekt Jiří Zhoř dokázal díky těmto detailům vytvořit v brněnské pasáži bývalé Moravské zemské banky už druhý prostor ve stejném duchu, a přesto jiný: kadeřnictví Táni Kmenty.
S výjimkou vítězství v architektonické soutěži neexistuje pro architekta uspokojivější způsob získání zakázky, než když se na vás klient obrátí, protože ho oslovila některá z vašich předchozích realizací.
V tomto případě posloužil jako vějička showroom Denisy Nové (recenzi čtěte ZDE) vzdálený od kadeřnictví jen několik metrů. Majitelka kadeřnictví po jeho zhlédnutí zatoužila po něčem obdobném a za tímto účelem si pronajala prostor ve stejné budově, na druhé straně pasáže. Vystavila tím architekta nelehkému rozhodování, jak přistoupit k úkolu o čtyři roky později, pro jiného klienta, za jiným účelem, v takřka dvojnásobné velikosti, avšak ve stejném domě fantastických kvalit – původní Moravskou, dnes Komerční banku projektovali na konci 20. let minulého století legendární architekti Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner.
Překvapení při stavbě
Úvodní fáze byla podobná jako v sousedním projektu: bylo třeba odstranit zbytečné příčky, podhledy, za nimiž se skrývaly až dva metry volného prostoru, sejmout omítky různých barev, odstranit koberce, aby vynikla původní betonová podlaha, a vyměnit svislé žaluzie za závěsy. A pak vymyslet, jak do sedmdesáti metrů čtverečních efektivně umístit nový provoz kadeřnictví. To vše navíc proběhlo v šibeničním termínu čtyř měsíců od zadání úkolu.
Při rekonstrukcích nikdy nevíte, co přesně vás čeká, a vždy vás něco překvapí. Tak se zde při odstraňování zbytečných nánosů objevil dřevěný strop v jedné části obchodu nebo mimořádně subtilní rozměry stropních desek. Vše se však podařilo integrovat do jednoho celku, a to poměrně prostým nápadem – několikanásobným nástřikem v bílé barvě. Díky tomu, že beton a dřevo mají odlišnou savost, mají dnes trochu odlišnou barvu a interiér nepůsobí monochromně.
Architektovi Jiřímu Zhořovi nesmírně pomohla znalost prostředí, zkušenost z předchozího interiéru, vstříc mu vyšlo i vedení banky, jehož důvěru si získal právě kvalitou předchozí úpravy.
Tři výškové úrovně
Ulice v okolí banky se svažuje, proto je interiér přízemí tvořen kaskádovitými horizontálními plochami podlah. Jinými slovy, podlaha uvnitř se zařezává do terénu, takže je o několik desítek centimetrů níž než plocha pasáže. Pro novou podobu interiéru se stal určujícím nápad vytvořit v části kadeřnictví uměle vyvýšenou úroveň podlahy, jakési pódium, na němž se odehrává samotná tvorba účesů. Konstrukce pódia je tvořena černými ocelovými rámy (stejně jako veškeré další viditelné konstrukce), které jsou však kryty deskami z nerezových plechů.
Skrz toto pódium procházejí tři nejvýraznější objekty interiéru: čtyři metry vysoká zrcadla, která jsou ukotvena do betonových panelů a volně, bez fixního upevnění položena na původní úroveň podlahy. Může se to zdát překvapující, ale nově vložená úroveň podlahy pomohla interiér opticky zvětšit. Tomu napomáhají právě i zrcadla a mimořádné rozměry vložených prvků, ať už jde o ocelovo-betonovou recepci, stůl a police z historických dubových trámů, nebo ocelové konstrukce nesoucí barvy na vlasy.
Kromě vstupní úrovně, kde je podlaha tvořena hladkou betonovou stěrkou a vyvýšeným pódiem z nerezu, se uvnitř nachází ještě meziúroveň pro částečně oddělený mokrý provoz – mytí vlasů. Fakt, že tyto úrovně nejsou pravoúhlé a jejich hrany tak nejsou kolmé na vnější fasádu, dodává prostoru žádoucí dynamiku. Na výškovém zlomu mezi vstupní úrovní a pódiem se nachází sedací souprava ve tvaru písmene L pro čekající zákazníky. Zázemí kadeřnictví – toalety a kuchyňka – je rovněž odděleno ocelovou rámovou konstrukcí se dvěma posuvnými rozměrnými skly.
Reklamy netřeba
Vnitřní černobílošedý barevný podklad narušuje několik výrazných barev. Oranžové elektrické kabely k halogenům jsou umně spleteny do pozoruhodných prostorových kompozic, barevné jsou i velkoformátové reklamní fotografie a především všemožné vlasové přípravky a barvy. Ty nejsou schovány v uzavíratelných skříních – jejich potřeba je tak častá, že neustále otvírat a zavírat skříně by nebylo moc praktické –, ale naopak jsou zdůrazněny vystavením. Tvoří tak stále se měnící součást interiéru.
Přes odlišnost jednotlivých materiálů (hladký exaktní nerez a zrcadla, surově zpracované železo, výrazné struktury betonu a dřeva, designově tvarované lahve parfémů a šamponů) je vidět, že autor má vše jasně pod kontrolou a ví, čeho se snaží dosáhnout. Úspěšně se podařilo zakomponovat i původní prvky. Stačilo například bílé radiátory natřít na černo a zapustit pod novou úroveň podlahy, takže působí mnohem méně rušivě. Podobně byla ošetřena jednotka vzduchotechniky. Díky otevřenosti do okolí a jasné srozumitelnosti toho, co se uvnitř odehrává, si venkovní fasáda vystačí jen s minimalizovanou reklamou – dvěma horizontálními ocelovými profily s prořezaným jménem majitelky a rokem založení firmy.
FAKTAAutor: Jiří Zhoř www.muon.cz Investor: Táňa Kmenta, www.tana-kmenta.cz Projekt: 2012 Dokončení: 04/2012 |
Showroom Denisy Nové před pár lety v parteru banky zapůsobil jako zjevení. Jako neopakovatelná výjimka. Kadeřnictví se stalo potvrzením této výjimky a naznačilo, že by se mohlo jednat spíše o pravidlo. Procházíte pasáží a na obou stranách vidíte špičkové interiéry, které nesou stejný autorský rukopis. Přestože strategie odhalení původní nosné konstrukce banky je v obou případech dosti obdobná, nedá se říci, že by se jednalo o prosté opakování. Jiná funkce si vyžádala jiné prostorové řešení. V showroomu jsou hlavním exponátem šaty, v kadeřnictví to jsou lidé. Brno zkrátka získalo další nádherný interiér. S designem, který nekonkuruje funkci, ale velmi výrazně ji doplňuje.