Emil Přikryl patří mezi nejvýznamnější české architekty. Od roku 1969 byl členem školky SIAL a po boku Karla Hubáčka pracoval v libereckém ateliéru až do roku 1990. Tehdy byl totiž jmenován profesorem Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze, kde s úspěchem působí dodnes. Jeho nejvýznamnější stavbou je Galerie Benedikta Rejta v Lounech a za pozornost stojí i vila pro režisérku Věru Chytilovou (této stavbě je věnováno významné místo v expozici architektury Národního technického muzea a odehrávaly se v ní podstatné dějové scény filmu Nevinnost).
Obchodní dům Uran navrhl Emil Přikryl v roce 1975, postaven byl však až podle upraveného návrhu z roku 1980. Návrh navazoval na blok starých domů na severní straně budovy. Než byl však projekt realizován, tyto domy byly zbourány.
"Podle prof. Rostislava Šváchy z AV ČR je obchodní dům Uran, a vedle stojící Kulturní dům od Jiřího Suchomela, významný i tím, že tyto objekty reagovaly na starší historickou zástavbu. Jenže 70. léta v Československu byla hodně o demolicích, a tak byla tato historická zástavba srovnána se zemí. Obě stavby tak zůstaly jako svědectví historického kontextu, který respektovaly. S jejich zánikem zmizí i celá historie místa. To co nedokázaly 70. léta, bude dokonáno. Dosti pochybuji o tom, že nová stavba na místě Uranu bude mít jakoukoliv souvislost s kontextem místa a města," zlobí se architekt Petr Lešek z ateliéru Projektil.
Neofunkcionalistická budova vyniká svou nápaditou symetrií i výraznými barevnými akcenty. Zejména v motivu kruhových oken lze spatřovat vliv otce postmodernismu Roberta Venturiho. V souladu s dobou vzniku byl použit hnědý keramický obklad fasád, jenž svěží stavbu obtěžkává stigmatem komunistické éry. Citlivá rekonstrukce této výjimečné budovy, jež dokumentuje úzký kontakt české architektury 80. let se zbytkem světa, by však jednoznačně byla vhodnějším řešením než její demolice.
"Tato stavba městu nikdy nepatřila a dnes je jejím majitelem (včetně pozemku) pražská společnost, která také požádala o její demolici. V tuto chvíli se celou záležitostí zabývá odvolací orgán, kterým je Krajský úřad Libereckého kraje, ke kterému se odvolal jeden z účastníků řízení. Město, jako samosprávný orgán, pak nemůže zasahovat do průběhu takového řízení a jakkoliv ovlivňovat rozhodnutí státní správy, která musí rozhodnout na základě platné legislativy," říká starostka České Lípy Hana Moudrá. V posledních dnech se na ní obrátilo mnoho architektů a ona veškerou korespondenci předala majiteli objektu. Ten by údajně chtěl na místě obchodního domu Uran vybudovat patrové garáže.
Naprostá tupost
"Obchodní domy by neměly být tou nejvýznamnější stavbou ve městě. Významnost přináleží městským institucím (radnice, školy, knihovny, soud atd.). Přesto je potřeba k nim přistupovat jako k architektuře, neboť spoluvytvářejí městský prostor a ovlivňují vnímání obyvatel. Dobrým příkladem je třeba rakouská síť Mpreis, nebo obchodní dům Billa v Litomyšli. A podobný je právě i obchodní dům Uran v České Lípě. Jeho demolice je problematická také z toho důvodu, že existuje velká pochybnost o tom, co na jeho místě vznikne. Díky obecnému přístupu v České republice se dá spíše očekávat naprostá tupost. Problém přitom není ve financích, ale v omezeném přístupu," rozčiluje se architekt Petr Lešek z ateliéru Projektil.
Povědomí veřejnosti o architektuře
Petra Leška trápí, že kvalitní architektuře stále chybí dostatečný zájem a diskuze. Většina lidí podle něj rozdíl mezi kvalitní a nekvalitní stavbou poznat nedokáže. "Existuje jisté povědomí o tom, že co je staré je pěkné a co je nové za nic nestojí. To ale není hodnocení kvalitativní. Navíc, když jde do tuhého, klidně se na místě pohřebiště z doby bronzové postaví velkosklad."
"Zdá se, že předchozí režim zanechal hlubokou ránu právě v minimální kultivovanosti. Proto existuje malé povědomí o tom, co je ve městech a životním prostředí obecně podstatné a inspirující," myslí si architekt. Uvědomuje si, že svůj díl viny nesou i sami architekti, kteří rezignovali na komunikaci s veřejností. "Jsem ale optimistou, neboť nové generace si budují již méně pokřivený vztah ke svému prostředí," uzavírá Petr Lešek.
