Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Češi často radikálně zavrhují novoty a bojí se být sami sebou, ale lepší se to, říká český designér

Design

  5:00
S módou má bohaté zkušenosti, působil v Itálii, pracoval pro velké značky a kariéru odstartoval v Pietro Filipi. Věnuje se také ilustraci a produktovému designu. Nyní pracuje pro českou firmu Bagind. „Kožená galanterie a technologie její výroby je velmi specifickou oblastí, kterou se neustále učím a snažím se v ní zdokonalovat. Je to něco úplně jiného než tvorba oblečení. Kůži nemůžete zpracovat stejně jako jiné tkané materiály, záleží zde hodně na přesnosti, řešíme často jakou technologii zvolit,“ říká v rozhovoru designér Filip Hieke.

Filip Hieke foto: Bagind

Lidovky.cz: Táhlo vás to k designu a návrhářství už odmala nebo k práci návrháře vedla klikatá cesta?
K uměleckému zaměření jako takovému jsme byli vychováváni se sestrou už odmala. Ale rozhodně jsme byli vedení spíše k hudbě než výtvarným oborům. Až ve dvanácti nebo třinácti letech jsem si vyprosil seknout s klavírem a začít se více vyjadřovat výtvarně. Pak už vše tak nějak přirozeně navazovalo.

Lidovky.cz: Vnímáte nějaký rozdíl mezi rolí módního návrháře a módního designéra? Nebo jde jen o slovíčkaření?
Asi ano, vnímám. Obecně je mezi slovy jako návrhář/designér/umělec spousta významových rozdílů a přitom si jsou profesně velmi blízká. Jde ale také o to, jak se daná osoba cítí, jak pohlíží na svou práci a výsledek. Jde tedy často i o pohled na věc či tvorbu, která se nedá jednoznačně zařadit. Já osobně se nyní nejvíce cítím v roli módního designéra / kreativce, jenž vytváří převážně reprodukovatelný design, spolupracuje se značkou, utváří její sortiment a vizuál v kontextu s dobou, vizí, cílem a nositelem.

Lidovky.cz: Jaký je podle vás vkus a styl oblékání českých žen a můžu v porovnání se zbytkem Evropy, třeba konkrétně s Itálií, kde jste byl na stáži?
Tuto otázku dostávám často a myslím si, že se mnohé dost zlepšilo. Móda i design se neustále vyvíjí, svět se globalizuje a rozdíly se stírají. Lidé ve Francii nebo v Itálii se oblékají trochu jinak, ale to je v pořádku, jde o kulturní rozdíly a to je potřeba zachovat.

Stále u nás ale vidím velké rezervy. A to převážně v přístupu, v rozhledu nebo osobitosti. Češi velmi snadno odsuzují, radikálně zavrhují novoty, neumí být moc sami sebou a to se projevuje i v zevnějšku. Často se setkávám s názorem, že oblečení nebo styl není podstatný. Ano není, pokud jste osobnost, tak si svůj styl vytváříte něčím jiným, ale i oděv a výraz osobnost dokresluje, takže to nelze jen tak odstřihnout a neřešit.

Lidovky.cz: Nyní se věnujete navrhování nových kolekcí firmy Bagind a zdokonalování již existujících produktů. Jak jste se k práci dostal?
Byla to celkem přirozená náhoda. V době, kdy jsem dokončoval rozběhlé projekty a ukončil spolupráci s Pietro Filipi, nás propojil marketingový specialista Daniel Klíma, který zná celou „crew“ kolem značky, a se kterým jsem už od dob studií na UMPRUM, v přátelském kontaktu. Hezky se sešlo, že já hledal novou příležitost a značka nového kreativce.

Lidovky.cz: Na co se nyní chystáte? Dal jste si nějaký svůj osobní cíl, čeho chcete v novém působišti dosáhnout?
Působím zde přesně rok a máme toho za sebou opravdu hodně. Změna loga, nová vizuální identita, otevření výroby v Kolumbii, současný design produktů… Prakticky do všech kategorií jsme se snažili zasáhnout a vylepšit je. Tím to ale určitě nekončí, v nastaveném tempu chceme rozhodně pokračovat.

Mám spíše vize, jak by mohla značka celkově vypadat než konkrétní cíle. Například jak bude značka působit navenek, na jaké lidi bude cílit nejvíce, jak vizuálně komunikuje, zkrátka takový celkový pohled. Záleží ale dost na situacích kolem nás, které nedokážeme bohužel úplně ovlivnit. Tak uvidíme, co všechno se povede a jak nám bude štěstí přát.

Filip Hieke

Lidovky.cz: Jaká jsou specifika navrhování kožených doplňků, jako jsou batohy, kabelky, ledvinky oproti navrhování oblečení? S jakým materiálem pracujete nejraději a jaké materiály jsou naopak vaše méně oblíbené?
Kožená galanterie a technologie její výroby je velmi specifickou oblastí, kterou se neustále učím a snažím se v ní zdokonalovat. Je to něco úplně jiného než tvorba oblečení. Kůži nemůžete zpracovat stejně jako jiné tkané materiály, záleží zde hodně na přesnosti, řešíme často jakou technologii zvolit (například spojování švů nebo vyztužení dna či zad, atd.). Navíc netvoříme oblečení, ale užitý produkt, u kterého jsou důležité aspekty jako třeba funkce, praktičnost nebo odolnost.

Bagind má také specifikum v tom, že výroby a manufaktury jsou v Indii a v Kolumbii, kde jsou omezené technologie a do jisté míry i komunikace. Převažuje spíše tradiční řemeslná tvorba, a tak je potřeba všechny produkty přizpůsobit i daným parametrům. Spektrum materiálů, které využíváme, je zatím vcelku úzké a nemám mezi nimi jasného favorita, naopak je nejraději kombinuji dohromady.

Lidovky.cz: Jak jste už několikrát sám zmínil, značka šije výrobky nejen v Indii, ale od loňského roku také v Kolumbii. Liší se postup zpracování tamních materiálů?
Ano, velmi. V Kolumbii využíváme převážně hovězí kůži, která je zpracovávána a činěná standardním moderním způsobem, kde ze surové kůže vzniká několika odbornými procesy výsledná useň, která má dlouhotrvající vlastnosti jako měkkost a vzhled. Čím dál tím víc zde využíváme i klasické tkané materiály. Oproti tomu v Indii se pracuje výhradně s tradičně zpracovanou kozí kůží, která má charakteristický vzhled, chování i postup výroby. Kůže je nejdříve naložena v solném a olejovém roztoku, následně se suší a po těchto několika klíčových fázích se opět finálně impregnuje rostlinnými oleji.

Lidovky.cz: Pokud ještě chvíli v Kolumbii a Indii zůstaneme, jak se vám spolupracuje s Dennisem a Lindermanem, kteří produkty výrabí?
Nemůžu si na kluky stěžovat. Často musíme překonávat časová pásma, jazykové bariéry nebo vytvářet kompromisy mezi mou představou a výrobními možnostmi. Ale fungujeme velmi dobře a neustále obě výroby posouváme kupředu.

Lidovky.cz: Jaké největší profesní výzvě jste kdy čelil?
Čelil jsme v oboru už hodně výzvám a přicházejí stále nové a nové. To je asi součást každé kreativní práce v umělecké oblasti. Takže by se dalo říct, že věnovat se uměleckému oboru v současné době je samo o sobě výzva.

Lidovky.cz: Když odhlédneme od práce, co rád děláte ve svém volném čase? Jsou vaše koníčky propojené s uměním nebo si třeba i rád zasportujete?
Sport mám hodně rád. Neumím si bez něj můj život představit. Snažím se sportovat pravidelně po celý rok. Neskutečně mě to baví a velmi mě fascinuje i celková estetika kolem sportu a sportovního vybavení. Navíc byly letos zimní olympijské hry, takže jsme s přáteli hltali každý detail. Abych to ale doplnil, tak si od umění dost často rád odpočinu a užívám si aktivity a zážitky, které primárně nesouvisí s mým zaměřením. Rád cestuju, sleduju filmy a rád trávím čas s přáteli a rodinou.