Středa 9. října 2024, svátek má Štefan, Sára
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Modřín, beton a koberce. Kulturní centrum, které nemá obdoby

Design

  7:00
Kombinací strohé stavby a výrazných dekorací vzniklo ve Vratislavicích nad Nisou kulturní centrum, jaké v Česku nemá obdoby.

Kompaktní hranolovitá hmota obložená modřínem je prořezána jen vstupy a několika málo sdruženými okenními otvory.. foto: Tomáš MalýČTK

Před několika lety učinili radní z libereckého městského obvodu Vratislavice pro Česko celkem netypické rozhodnutí: chtějí investovat 80 milionů korun do vytvoření kulturně-společenského centra.

Na velmi dobře zvoleném místě v blízkosti městského úřadu, školy, knihovny, římskokatolické farnosti, kostela a nedávno rekultivovaného parku vznikla za pouhé dva roky velmi kvalitní stavba, kterou by Vratislavickým mohlo závidět nejedno větší město.

Kultura mezi parkem a barem

Zvenku jde o utilitární dvoupodlažní hranol obložený modřínovými prkny, s velkorysými okenními otvory a technickými instalacemi na střeše. Hranol spočívá na mírně zapuštěném tmavém soklu obloženém keramickým páskem. Směrem od hlavní příjezdové trasy působí objekt jako větší a důležitější než z ostatních stran.

Dobrý nápad byl vzhledem k jednoduché racionální geometrii i dřevěný obklad: kdyby byl dům zvenku betonový stejně jako uvnitř, stal by se pravděpodobně terčem nenávisti ještě dříve, než by mohl nabídnout kulturní program. Beton si u nás totiž stále nese stigma panelových domů a hned tak se ho nezbaví.

Centrum má půdorysný tvar písmene U a obklopuje tak venkovní prostor, který s ním úzce souvisí a plynule přechází v park.

Směrem k parku navazují na hlavní hmotu stavby dva jednopodlažní výběžky: na střeše jednoho z nich je terasa, na druhém se částečně parkuje. Obepínají venkovní prostor, který je pro celé centrum nesmírně důležitý. Zde se mohou konat všemožné aktivity počínaje letním kinem či divadelním představením a konče například módními přehlídkami. Navíc je dobře propojen s již zmíněným sousedním parkem na jedné straně a barem na straně druhé. Ideální konstelace. Výběžky od sebe odděluje prvek pro Petra Stolína typický, výrazný betonový portál, v tomto konkrétním případě poněkud nadbytečný.

V jednom z výběžku sídlí decentní expozice připomínající pravděpodobně nejslavnějšího vratislavského rodáka Ferdinanda Porsche, ve druhém najdeme malý sál, který má největší potenciál sloužit pro nejrůznější setkávání. Už dnes se v něm odehrává řada činností, které nemuselo programovat vedení kulturního centra. Mimochodem, jeho čtyři zaměstnanci včetně ředitele Františka Zborníka spadají přímo pod úřad městského obvodu, což také není zrovna běžné.

Hlavní sál v interiéru má dvě velké výhody: horní přirozené osvětlení a proměnlivou kapacitu v závislosti na uspořádání. Kaskádovitě vysunovatelné hlediště pojme 158 sedících návštěvníků, další mohou program sledovat na balkonech v patře. V případě zatažení hlediště se dovnitř jistě vejde více než dvojnásobek stojících hostů. Naopak při sezení u stolů kapacita logicky klesá. V současné době se sál dovybavuje výkonným projektorem a bude tak moci sloužit k promítání filmů.

Prostor velkého sálu s roztaženým, kaskádovitě uspořádaným sezením a

Strohost a přirozenost Interiér doplňují dobře uspořádané servisní provozy s jednoduchým zásobováním, bar s restaurací s dostatečně kapacitní kuchyní, infocentrum a především velkoryse pojaté foyer ve třech podlažích nad sebou. Záměry autorů jsou snadno čitelné: vnitřek je strohý, materiály ponechány ve své přirozené podobě. Rámec tvoří pohledový beton.

Celá budova je nesena železobetonovým skeletem, který je po obvodu vyzděn betonovými tvárnicemi. Technické instalace jsou vedeny volně po povrchu, takže tu nenajdete podhledy z populárního sádrokartonu. Protipól tomuto pro některé návštěvníky možná příliš chladnému rámci tvoří vnitřní vybavení: pohodlné sezení, lustry, spousty zrcadel ve výrazných zdobných rámech, funkční boxy šaten obložené stříbrnou anebo zlatou mozaikou, divadelně pojaté toalety a především koberce. Je až překvapivé, jak velký efekt koberce v interiéru mají, nejen z akustického hlediska. Celý vnitřní prostor díky nim získává na větší útulnosti, jakkoliv to mnohým v kombinaci s množstvím betonu může znít absurdně. Je zřejmé, že podlahy jsou pro dojem z vnitřku důležitější než stěny. Nepodceněné parkování Udělalo mi radost, že autoři a zadavatel nepodcenili parkování, a tak návštěvníci centra nezatěžují veřejný prostor. Centrum disponuje celkem padesáti povrchovými místy, z nichž část je nadkryta terasou jednopodlažního výběžku. Kapacita je to více než dostatečná a měla by sloužit i přilehlým institucím.

FAKTA

Autor: Petr Stolín – PETR STOLÍN ARCHITEKT s. r. o. Spolupráce: Alena Mičeková, Jan Gašparík www.stolin58.com Investor: Městský obvod Liberec – Vratislavice nad Nisou Náklady: 80,5 mil. Kč Hlavní dodavatel: EUROVIA CS Projekt: 2009 Realizace: 11/2009–01/2011 www.vratislavice101010.cz

Nezbývá než přát Vratislavicím a jejich kulturnímu centru, aby se stalo populárním, navštěvovaným a oblíbeným místem a aby jeho kulturní program měl minimálně stejnou úroveň jako architektonický rámec, ve kterém probíhá. Předpoklady pro to má: výbornou polohu mezi Libercem a Jabloncem, přímo u zastávky tramvaje, kam se z centra Liberce dostanete za deset minut, a navíc již zmíněné kapacitní parkoviště. Centrum má za sebou dva roky existence a lze jen doufat, že se jeho situace bude zlepšovat. Není snadné dostat se na kulturní mapu, zvláště když prostředků na propagaci není dost, a jste navíc situování v místě, kde podobné zařízení léta chybělo, a lidé si tak odvykli něco podobného vyhledávat. Je však navrženo hospodárně, logicky, takže jeho fungování nemusí být zatíženo nesmyslně vysokými provozními náklady. Zbývá postupně dovybavit hlavní sál o přidané akustické prvky, ale už dnes svoji roli plní dobře. Spousta politických reprezentantů malých měst by se do Vratislavic mohla vypravit na exkurzi pro inspiraci.

Autoři: