Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Design

Projekt Krásná práce oslavuje i zaniklá řemesla. Chceme posílit povědomí o tradicích, říká organizátorka

Klára Hegerová foto: Lucie Vysloužilová

Druhý ročník přehlídky Krásná práce představuje veřejnosti výběr tradičního českého, moravského a slezského řemesla a lidového umění moderně a bez sentimentálního nánosu. Letošním lákadlem jsou produkty vzešlé ze spolupráce řemeslných mistrů a předních českých designérů jako je Rony Plesl, Lucie Koldová a Jan Čapek. „Velice zajímavé řemeslné techniky jsou také ty, které byly ještě v meziválečném období na našem území plně rozšířeny, a potom v různých obdobích zanikly, říká Klára Hegerová v rozhovoru.
  5:00

Lidovky.cz: Proč vás lidové umění a řemeslo uchvátilo?
Protože obdivujeme jejich krásu a mistrovské zpracování. My všichni v Krásné práci jsme vystudovali výtvarné obory, takže k řemeslným předmětům nepřistupujeme jako etnografové nebo historici, ale vyhledáváme je a vybíráme podle citu, podle toho, jak se nám líbí a jak mohou fungovat v současných interiérech nebo jako součást moderního oděvu.


Lidovky.cz: Jaká řemesla jsou u nás unikátní? V čem a odkud pocházejí?
Je jich mnoho, často jsou spojeny s velmi zajímavými materiály, které jsou samy o sobě vzácné. Například pletení z orobince úzkolistého, který je v české krajině již poměrně těžké najít. Unikátní je také výšivka rybí šupinou, které se věnují na profesionální úrovni jen poslední dvě dámy v republice.

Klára Hegerová

Absolvovala obor Grafický design na Fakultě užitého umění a designu v Ústí nad Labem a získala Fulbrightovo stipendium, se kterým odjela studovat na School of Visual Arts v New Yorku. Po návratu vystudovala obor Dějiny a teorie designu na pražské UMPRUM. V současnosti se v rámci doktorandského studia věnuje historii československého korporátního designu. Pracuje jako grafická designérka na volné noze a vede tým Krásné práce.

Velice zajímavé řemeslné techniky jsou také ty, které byly ještě v meziválečném období na našem území plně rozšířeny, a potom v různých obdobích zanikly. Jako třeba technika ručně tkané žinylky či vyšívání pavím brkem.

Lidovky.cz: Některá z nich jsou na pokraji zániku, proč tomu tak je?
Řemeslní mistři nemají pokračovatele. Dřív bylo přirozené, že otec předal synovi znalost svého řemesla, často i se sadou nástrojů nebo i dílnou. Z rozhovorů s řemeslníky vím, že svou techniku v naprosté většině svoje děti naučili, ale jejich děti často vykonávají jiná povolání. Řemesla ohrožuje i to, že kolabují zdroje materiálů nebo návazné činnosti. Uvedu příklad, Milan Bartoš a Jaroslav Plucha ze Dvora Králové jsou posledními českými formštechry – řemeslníky, kteří dokážou vyrobit nebo opravit tradiční formy pro modrotisk. Bez forem nemůže existovat modrotisk. Dá se tedy říct, že bez těchto dvou pánů by tato technika, která byla v roce 2018 zapsána na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, zanikla.

Jedním ze způsobů, jak řemesla uchovat, je pro nás posílení povědomí o našich tradicích a zvyšování statutu řemesla. Protože řemeslo je pořád vnímáno jako nějaká nižší forma umění oproti třeba volnému umění či designu.

Lidovky.cz: Dokáží Češi ocenit naše lidové umění a jeho tradici?
Když jsme před čtyřmi lety projekt Krásná práce zakládali, mysleli jsme si, že nás nebude mnoho, koho ty předměty fascinují. Obrovský zájem a návštěvnost naší první přehlídky v roce 2019, nás skutečně překvapily. Pamětníci Krásné jizby za námi chodili a vyprávěli, jak do Krásné jizby na Národní třídu byli zvyklí chodit, milovali ji, a jak jim do teď v Praze chybí. Zjistili jsme, že jsme možná našli odpověď na aktuální poptávku po unikátních, lokálních, pravdivých předmětech, po touze odvrátit se na chvíli od roztěkaného digitálního prostředí a dotýkat se ručně vyrobených nádob, textilií nebo hraček.

Krásná práce
Krásná práce

Lidovky.cz: Vy se snažíte řemesla oživit a řemeslníkům pomoci dostat jejich produkty k lidem. Jak?
Ve svých aktivitách se snažíme přiblížit významným institucím z naší minulosti, jakými byly Zádruha, Artěl, Svaz československého díla nebo později ÚLUV, pod který byla v roce 1949 začleněna i Krásná jizba. Naše činnost má mnoho vrstev, řemeslo vystavujeme, zprostředkováváme odbyt, snažíme se o osvětovou činnost, začali jsme natáčet sérii videí, jde nám i o nějaký přesah nebo o určitou aktualizaci lidového umění - kdy řemeslní mistři spolupracují se současnými designéry na vývoji nových typů předmětů.

Lidovky.cz: Krásná práce se spojila s předními českými designéry Rony Pleslem, Janem Čapkem a Lucií Koldovou. Co ze spolupráce vzniklo?
Ano, iniciovali jsme vznik nové edice, ze které máme nesmírnou radost. Oslovili jsme trojici špičkových designérů, aby vytvořili pro tři řemeslné mistry návrh nového typu výrobku. Zásadní pro nás bylo vyvážené propojení tradice a inovace. Je zajímavé sledovat, že i když tito známí designéři přistupují k tradičním technologiím, materiálům, tvarům a dekorům s maximálním respektem, stále lze v předmětech, které navrhli, zahlédnout jejich rukopis. Ve výsledné kolekci se prolíná moderní výraz s precizním rukodělným zpracováním čerpajícím z historie.

Lidovky.cz: Mohou lidé produkty někde vidět?
Právě teď jsme otevřeli další ročník Přehlídky živých řemesel a lidového umění Krásná práce. Ta probíhá v Galerii 1, ve Štěpánské ulici v Praze a bude trvat do 26. listopadu. 

Práce od designérů: vázy od Ronyho Plesla

Lidovky.cz: Mají tradiční řemesla mladé tvůrce a pokračovatele? Jakou jim věštíte budoucnost?
Vždy mám obrovskou radost, když najdu někoho mladého, kdo se věnuje nějaké zajímavé technice, často jsou to samouci, kteří se samostudiem a metodou pokus omyl vypracují do mistrovské úrovně. Tak jako třeba pan Josef Fidler, který se rozhodl, že vzkřísí tradici ručně tkané žinylky a strávil tisíce hodin tkaním, rozhovory s pamětníky a badatelskou činností v archivech. Jak sám říká, musel vyhodit kilometry příze, než dospěl k dokonalému výrobku. Je to jediný člověk v republice, který žinylku v současné době na profesionální úrovni vyrábí, přitom v meziválečném období bylo Československo žinylkovou velmocí.

Krásná práce

Projekt Krásná práce navazuje na instituce Krásná jizba a ÚLUV z české minulosti, které pečovaly o řemeslnou výrobu. Představuje řemesla a lidové umění v nových souvislostech a staré zapomenuté  techniky vrací s hlubokým respektem přítomnosti. Jeho zakladatelka Klára Hegerová usiluje o to, aby se české rukodělné výrobky staly vzorem pro nový životní styl návratu k přírodě, potřeby vlastního zakotvení, pocitu hrdosti na naše tradice a byla jim poskytnuta důstojnost, která jim náleží. Projekt předkládá alternativu k pojetí dnešního interiéru a oděvní kultury a nabízí určitý nadhled ve vztahu k původní lidové tvorbě. Název Krásná práce je složeninou názvů dvou zakladatelských institucí – nakladatelství Družstevní práce a sítě prodejen Krásná jizba, které se podobné činnosti věnovaly už za první republiky.

Témata: řemeslo

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Advantage Consulting, s.r.o.
VÝVOJOVÝ INŽENÝR – ELEKTRONIKA Ostrava (40-60.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 40 000 - 60 000 Kč

Mohlo by vás zajímat