Čtvrtek 15. dubna 2021svátek má Anastázie 5 °C déšť se sněhem Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Proměna industriálního Karlína. Bývalá pražská periferie se mění

Karlín ožívá. Administrativní budova Butterfly s obchody a restaurací v parteru... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Karlín ožívá. Administrativní budova Butterfly s obchody a restaurací v parteru... | foto: Zdeněk Lukeš

Praha Dnes je Karlín neodmyslitelnou součástí hlavního města, ještě před sto lety však do Prahy nepatřil. Od té doby se v něm ale mnoho změnilo a ze zakouřené periferie vyrostl do současné výstavní podoby.

Každé nové vstupy do historického města vyvolávají kontroverze. Je těžké zachovat genia loci a současně přidat kvalitní novou vrstvu. Mám ale pocit, že například v pražském Karlíně se to daří. Pojďme se touto svéráznou enklávou metropole trochu projít a podívat se, co se v její jihovýchodní části děje.

Fragment průčelí staré továrny
Průhled na karlínský kostel mezi budovami Forum2 (R. Bofill)

Karlín (německy Karolinenthal), městská čtvrť sevřená mezi Vltavou a svahem Vítkova, byl připojen k metropoli jako Praha X v roce 1922. Má zajímavou historii. Kdysi tu bývaly pole a louky, později za městskými hradbami vznikl morový hřbitov. V ose dnešní Sokolovské ulice (dříve Královské třídy) vedla trasa důležité obchodní cesty, lemovaná zájezdními hostinci. V barokní éře vznikla Invalidovna a letohrádek Sluncová. Našli bychom tu také významný přístav, po dokončení Negrelliho viaduktu v polovině 19. století zde vedla železniční trať. Významnou dominantou se stala rovněž kasárna. Za branami Prahy vznikaly četné manufaktury a továrny se svými atributy – halami, skladišti, jeřábovými drahami, manipulačními dvory a nezbytnými komíny.

Možnosti ostrova

V polovině předminulého století také vznikla pravoúhlá uliční síť s centrálním náměstím a velkým neorománským chrámem sv. Cyrila a Metoděje dle projektu vídeňského profesora Carla Roesnera. Domy v pozdně klasicistním stylu byly jednoduché, zpravidla tří- až čtyřpodlažní s prostým uličním průčelím a pavlačemi směrem do dvora. Bydleli tu hlavně dělníci z továren, jako byla např. firma Breitfeld-Daněk – později součást industriálního kolosu ČKD.

Vltava tekla až do dvacátých let minulého století až k uliční frontě dnešního Rohanského nábřeží, ostatně na některých průčelích dodnes najdeme rumpál. Pak byla řeka zregulována a její rameno zasypáno, čímž byl Rohanský ostrov připojen k pevnině. Karlín byl totiž pravidelně zaplavován rozvodněnou Vltavou.

Další významnou partií byla oblast kolem dnešního Lyčkova náměstí, jež vznikla na přelomu 19. a 20. století dle projektu architekta Josefa Sakaře a stavitele Bohumila Štěrby. Pánové narušili monotónní pravoúhlý urbanismus umístěním diagonálních ulic. Hlavní dominantou se stala krásná Sakařova škola se secesní dekorací. Domy v této části čtvrti byly honosnější a také vyšší. Na projektech se podíleli i významní architekti jako Osvald Polívka, Alois Čenský, Emil Králíček, Jiří Justich či právě Sakař, autor Národního domu (dnes studio Českého rozhlasu). Konečně na východním konci Karlína vzniklo v 60. letech 20. století experimentální panelové sídliště (J. Novotný, J. Polák, V. Šalda, J. Zelený, M. Rejchl) se známým „bruselským“ hotelovým domem a hotelem Olympik.

Povodeň pomohla

V totalitních časech byl Karlín nadále poněkud ušmudlanou periferií, ale s osobitým kouzlem, což jsem si sám ověřil během deseti let, která jsem strávil v archivu architektury Národního technického muzea v barokní Invalidovně. Zásadní proměna svérázné čtvrti nastala po roce 1989. Tehdy jsem prováděl průzkum industriální architektury v nejvíce devastované jihovýchodní partii Karlína a spolu s developery Sergem Borensteinem a Charlesem Butlerem, kteří se do ní rovněž zamilovali, jsme nejcennější partie zachránili. Špičkové architektonické týmy z domova i zahraničí je pak doplnily o nové partie, ale s respektem k původním stavbám a prvkům.

Budova studia ADNS

Budova studia ADNS

Ricardo Bofill, Claudio Silvestrin nebo studio Baumschlager & Eberle se svými českými partnery a ateliéry Qarta, CMC, A8000 nebo ADNS tak vytvořili v prostoru mezi Sokolovskou a Pernerovou ulicí řadu budov, kombinovaných s původními prvky. Začalo to Bofillovým Corsem, které vzniklo high-tech vestavbou do staré tovární haly, a pokračovalo až po povodni v roce 2002, která sice Karlín poškodila, ale paradoxně díky dotacím vedla k jeho rychlé rehabilitaci a dalšímu rozvoji: Qarta upravila působivý objekt energocentrály bratří Rixyových z přelomu století na vlastní studio, Silvestrin adaptoval bývalou výtopnu na kanceláře a zachoval i původní komín – jednu z dominant čtvrti, studio B&E upravilo bývalou opravnu vétřiesek na netradiční bydlení a dostavělo paralelní část, A8000 zachránili cennou čtyřhalu architekta Králíčka, kde je dnes sídlo nakladatelství Economia, ale také pekárna a kavárna, a vedle přistavěli multikulturní sál Forum. 

O kus dál byl nedávno dokončen komplex budov, navržených studiem ADNS, historii místa připomíná fragment průčelí někdejší továrny Auto Praga. A konečně ateliér CMC navrhl pod svahem Vítkova zajímavou amébovitou kancelářskou budovu Butterfly se zelenou fasádou. Další stavby při Pernerově ulici se připravují. Kromě této jihovýchodní partie Karlína se hodně staví i v jeho severozápadní části. Tam se ale vypravíme zase někdy příště.

Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vybili jsme mnoho živočišných druhů, tak se nemůžeme divit, že jiný druh zaútočí na nás. Má na to právo, říká...

Test nanorespirátorů a nanoroušek: Polovina chrání jen naoko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Spoléháme se, že díky rouškám a respirátorům budeme patřit k těm šťastným, kterým se podaří uchránit před covidovou...

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...