Jsem opravdu zvědavý, kdy dojde na další zlom a jak bude vypadat další "epochální styl".
Jak dramatické mohou změny být dokazuje příklad z období francouzské revoluce. Tehdy byly v oblibě vysoké paruky, kraječka tady, kanýrek tam. V dobových (tehdy moderních kostýmech) se hrálo i na divadle.
A to i antické tragédie - Ceasar tak byl stejně napudrovaný jako jakýkoli šlechtic. Až jednou, na tehdy velmi slavném představení Bérenice od Racinea, herec Talma v roli Tita oblékl tógu a sundal paruku. K překvapení všech měl na hlavě krátké vlasy! Účes, který mužům vydržel do dneška.
Talma samozřejmě nebyl samostatný rebel. Byl jedním z koleček té doby, jedním z těch, který posunul Francii k revoluci. Ale změny stylu nemusí být tak dramatické. Náš současný moderní styl se objevil na konci 19. století. Tedy pro muže. Ti tehdy začali nosit krátké sako (relativně krátké - ve srovnání s minulostí) a dlouhé kalhoty. Objevily se také tmavé barvy - tmavě šedá, tmavě modrá.
Ženský styl oblékání vydržel o něco déle - do konce první světové války. Pak teprve vzaly za své šněrovačky, těžké látky a vycpávky, díky nimž vypadala žena jako polstrovaná pohovka, a podobně. Herečky a sportovkyně se potom zasloužily o rozšíření kalhot a - současný styl byl na světě.
Všechno tu už jednou bylo Možná jste si všimli, že móda se točí v rámci tohoto stylu a že se opakuje. Moje žena, pokud má náladu, může dnes obléct šaty po své matce, které pro ni ušili návrháři v padesátých letech. Proto doporučuji nevyhazovat oblíbené věci - možná vám nebo vašim dětem ještě někdy udělají radost.
Tedy, pokud vydrží. Nechci vypadat, jako člověk, který lpí na minulosti, ale jakousi záhadou kabát z třicátých let dneska vypadá pořád dobře, zatímco na jeho o šedesát let starším bratříčkovi se po pár letech objevují vady na kráse.
Ostatně co se krásy týče. Už jsem říkal, že nejsem příznivcem módních výstřelků. Podle mě je móda nebo módní průmysl odvětví, které naprosto zklamalo. Každý rok se snaží najít konečnou, definitivní krásu a každý rok nic. Móda letos blíže ideálu krásy než ta loňská, a ta letošní ztratí svůj lesk před tou, která přijde příští rok.
A zatímco elegantní člověk se pohybuje v rámci daného stylu, skutečná elegance nemá s módou mnoho společného. Jak už jsem říkal, speciálně muž se obléká tak, aby vypadal lépe on než jeho oblek. Dobře střižené sako potlačující chybičky ve figuře předčí řvavé košile a extravagantní upnuté, případně široké kalhoty, byť by byl jakkoli moderní.
Elegance neznamená ani okázalost nebo značky vystavované na odiv (Brrr. Ale je s podivem, kolika lidem je líto ustřihnout nášivku třeba Prada, když za to přeci dali tolik peněz.) Elegance je v detailech. O střihu už jsme mluvili, pak je tu materiál, knoflík na saku - který se dá rozepnout, protože je přišitý od konkrétního krejčího, a ne v továrně.
Dotaz čtenářky: Ráda bych koupila svému příteli manžetové knoflíky. Nebude vypadat jako snob, když budou ze zlata?
Naopak. Ale platí - čím menší, tím lepší. A pokud chcete, aby v nich byl i drahý kámen, tak třeba safír nebo smaragd. S masivními manžetovými knoflíky s diamanty by vypadal jako mafiánský boss.
Otázky z oblasti životního stylu můžete posílat na jasna.sykorova@lidovky.cz
