Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Západočeská galerie chce centrum architektury

Design

  7:00
PLZEŇ - V největším plzeňském interiéru, na němž se podílel slavný architekt Adolf Loos, by mohlo vzniknout centrum pro výzkum architektury. O byt v Klatovské ulici 110, jenž svou koncepcí připomíná slavnou Müllerovu vilu v Praze, usiluje Západočeská galerie. O projektu nyní jedná město Plzeň jako vlastník objektu s Plzeňským krajem, zřizovatelem galerie.

Interiér podle Adolfa Loose? Málo materiálů, za to kvalitních foto: Lidové noviny

"Objekt bychom chtěli do své správy. V ČR je už běžné, že si galerie pod sebe berou podobné typy objektů. Takto například Moravská galerie v Brně spravuje Jurkovičovu vilu, Galerie umění Karlovy Vary Becherovu vilu," řekl ředitel Západočeské galerie Roman Musil.

ČTĚTE TAKÉ: Loosovo plzeňské dědictví

Plzeňské interiéry architekta Adolfa Loose.

Snahou Západočeské galerie je uvést nejcennější prostory bytu ze 30. let 20. století do stavu blízkého tomu původnímu a zpřístupnit je veřejnosti. V dalších prostorách by chtěla připravit menší plochu pro stálou expozici o Loosově práci. Důležitou část by pak tvořilo centrum zabývající se architekturou 19. a 20. století i tou současnou, a to nejen ve vztahu k Plzni, ale také k celému Plzeňskému kraji.

Podoba s Müllerovou vilou

Interiér patří mezi největší v Plzni, na nichž se Loos podílel. Byt má tři podlaží, celkovou koncepcí se podobá Mülerově vile, má i podobné uspořádání. "Je tam dvoupodlažní hala a další podlaží ložnicové, kde byly pokoje dětí a rodičů, pro personál. Byt byl po válce rozdělen na několik částí, hlavní hala byla zcela oddělena a byl z ní vytvořen nebytový prostor. Další části byly rozděleny na menší byty," uvedl Domanický.

Dochovala se řada původních prvků, například mramorování, dřevěné táflování, kliky a podobně. Dnes je podstatná část bytu volná, patří městu. To nyní nabídlo kraji bezplatný převod objektu.

Podle Musila se hledají způsoby, z čeho platit rekonstrukci, která podle odhadů přijde na asi 50 milionů korun. "Mluví se o tom, že by se daly využít Norské fondy, pro které by přesně takovýto typ projektu byl ideální," dodal Musil.

Autor: