Středa 29. června 2022, svátek má Petr, Pavel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zapomenutý stavitel paláců i kašen. Letos uplyne 150 let od narození architekta Josefa Zascheho

Pohled Zdeňka Lukeše

  5:45
Patřil k uznávaným a respektovaným osobnostem, přesto se na něj málem zapomnělo. A to jenom proto, že ač rodák ze severočeského Jablonce, byl německé národnosti. Proto si připomeňme kulaté výročí jednoho významného architekta.

Blaue Villa. Tzv. Modrou vilu v Praze-Holešovicích navrhl Josef Zasche pro Suchardova a Myslbekova žáka Karla Wilferta ml. Keramický reliéf na průčelí je dílem Richarda Heinricha Teschnera, který v domě rovněž bydlel. foto: Zdeněk Lukeš

Po Janu Kotěrovi je další významnou osobností, jejíž 150. výročí narození si letos na podzim připomeneme, jablonecký rodák Josef Zasche. Byl Kotěrovým přítelem a spolupracoval s ním na několika projektech, sám se proslavil jako významný představitel secese, moderny i meziválečných směrů. Po druhé světové válce však musel svou vlast opustit.

Na liberecké průmyslové škole byl spolužákem také Adolfa Loose. S Kotěrou se Josef Zasche seznámil ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde studoval u profesora Karla von Hasenauera, zatímco Kotěra dorazil do rakouské metropole o něco později a byl pak žákem Hasenauerova nástupce Otta Wagnera.

Detail průčelí paláce Vídeňské bankovní jednoty v centru Prahy
Konstruktivistický chrám Nejsvětějšího srdce Páně v Jablonci

Už na studiích zaujala Zascheho dvě témata: projekt ideální divadelní budovy a návrh nového jabloneckého kostela, k němuž se v následujících dekádách několikrát vrátil. Myšlenku na hlavní katolický chrám se mu sice podařilo dovést do cíle až ve třicátých letech, kdy byl podle jeho návrhu dokončen velký kostel Nejsvětějšího srdce Páně, sakrální téma si však mohl ve svém rodném městě vyzkoušet již mnohem dříve. Jeho starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je krásnou ukázkou rostlinné secese, přičemž dokončen byl již v roce 1903.

Domy, kašny, paláce

Po návratu z Vídně se Zasche usadil v Praze, kde brzy získal renomé modernistickou, tzv. Modrou vilou pro sochaře Karla Wilferta v ulici Na Špejcharu v Holešovicích. Začal také spolupracovat s Kotěrou, kdy vypracoval návrh na pražské univerzitní budovy; před první světovou válkou pak společně projektovali několik domů pro zaměstnance cementárny v Králově Dvoře u Berouna a také rozlehlou budovu Všeobecného penzijního ústavu na Rašínově nábřeží v katastru pražského Nového Města (dnes zde sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Ještě dříve však Josef Zasche získal několik prestižních zakázek. Navrhl například dočasný pavilon pro průmyslovou výstavu v Liberci v roce 1906 a ve spolupráci se sochařem Franzem Metznerem dvojici kašen pro Jablonec a Liberec, později bohužel odstraněných. Dále projektoval moderní paláce v centru české metropole, v letech 1906 až 1908 se zase stavěl rozlehlý dům Vídeňské bankovní jednoty v ulici Na Příkopě nedaleko Můstku se střízlivou fasádou z leštěné žuly – a opět se sochařskou výzdobou Franze Metznera. Souběžně také vznikal dům U Tří jezdců a palác Pražské železářské společnosti na Senovážném náměstí a konečně provizorní koncertní sál na pražském Výstavišti ve Stromovce.

Vytoužený kostel

Všechny tyto stavby získaly svému autorovi v odborných kruzích hluboký respekt. Josef Zasche také projektoval budovy v dalších městech, nejen v Praze, ale i v Aši, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Rodinné domy stavěl v Praze-Bubenči, rakouském Grazu či Jablonci.

Secesní kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci

Zasche se rovněž podílel na návrhu rozlehlého paláce cukrovarníků na pražském Senovážném náměstí ve spolupráci s bavorským architektem Theodorem Fischerem a těsně po válce společně s Pavlem Janákem projektoval známý palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sucurtá na rohu Národní třídy a Jungmannovy ulice. A nesmíme zapomenout na drobná, ale mistrovská díla, jako jsou i Zascheho četné náhrobky, zejména na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově.

V meziválečné éře pak tento architekt tvořil další varianty katolického chrámu Nejsvětějšího srdce Páně, než ho nakonec na přelomu dvacátých a třicátých let vystavěl v jednoduchém konstruktivistickém stylu s průčelím z tmavočervené keramiky. Současně s tím Zasche upravil i přilehlé náměstí.

Zbývá jen dodat, že k pozdním pražským realizacím Josefa Zascheho patří též konstruktivistický palác Urania v Klimentské ulici, který starší generace čtenářů Lidových novin možná pamatuje jako pozdější sídlo Filmového klubu, nebo spolkový dům v Šimáčkově ulici v Holešovicích.

Nevinná oběť odsunu

V té době byl již Zasche vrchním stavebním radou. Pro jeho spolupráci s českými architekty si ho vážila i naše meziválečná avantgarda. Politickým smýšlením byl Josef Zasche sociální demokrat, za války byl už v důchodu a s nacisty nechtěl mít nic společného. Přesto byl po válce odsunut, nepomohly ani přímluvy jeho českých přátel. A bohužel zničena byla i jeho pozůstalost.

Zemřel v odloučení v německém Schackenslebenu v roce 1957, a nebýt monografie dalšího jabloneckého rodáka a Gočárova žáka z AVU Rudolfa Günthera, asi by se na většinu jeho díla dávno zapomnělo.

Autor:

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat