Ekonomická krize riziko zvyšuje, vést však může i k přehodnocení některých priorit a v žebříčku hodnot se mohou dostat výše vztahy, péče o děti a rodinná solidarita, uvedl.
Nezaměstnanost, napětí, stres a dlouhodobá frustrace rodičů mohou výrazně zhoršovat atmosféru v rodině. Krize může oslabit sebedůvěru a autoritu rodičů. Omezené prostředky navíc mohou chybět při organizování náplně volného času dětí.
Nadměrnému pracovnímu nasazení ve snaze udržet si práci za každou cenu zase vede k vyčerpání, podrážděnosti a k tomu, že rodiče nemají na děti dostatek času.
"Nuda, vysedávání u televize a volný čas trávený bez dohledu na ulici jsou jasně rizikové," řekl Nešpor. Na celospolečenské úrovni je v době ekonomické krize méně peněz na prevenci, rodinnou terapii a léčbu problémů souvisejících s alkoholem.
Naopak omezení pracovního uplatnění může v některých rodinách přimět rodiče k tomu, aby trávili se svými dětmi více času, čímž je chrání před rizikovým chováním. "Rodiče mohou podstatně ovlivnit to, jestli budou jejich děti zneužívat alkohol a jiné drogy," sdělil. Nižší kupní síla obyvatelstva může vést ke snížení spotřeby alkoholu. To by se příznivě projevilo v rodinném životě. Ubylo by například domácího násilí, rizikového chování a zneužívání nebo zanedbávání dětí, míní Nešpor.
Za situace, kdy se uvažuje o zvýšení daní, by podle něj bylo logické zvýšit spotřební daň a daň z přidané hodnoty u alkoholických nápojů a tabákových výrobků.
"Důvody k tomu jsou zdravotní i ekonomické, protože škody, které tyto psychoaktivní látky působí, nejsou zdaleka kompenzovány zdaněním, jak o tom svědčí četné studie prováděné v různých částech světa," vysvětlil.
