já si na chlebíčky známky nedávám. lepší je losos, krevety nebo uherák.

Vážené dámy, ty vámi opovrhované "měkké salámy" (třeba Gothaj) byly skutečně salámy a ne "cosi" z rozemleté sóji, strouhanky a zbytek z bůhvíčeho, vše uměle obarvené, ochucené, nakonzervované atd., jako dnes (a nejen salámy!). Ostatně už vás vidím, jak se u pultů s rychlým občerstvením ládujete  chlebíčky s račím masem. Mohly jste si ovšem koupit za osm nebo deset korun konzervy Chatky s  krabím masem (dnes  stojí pětatřicetkrát víc). a tak to je pomalu se vším, co tvrdíte. Bez velkochovů byste měla tenkrát i dnes maso k obědu nejvýš v neděli,  protože by stálo desetkrát víc, o chřestu jako "buržoasní zelenině" píšete až vy (z kuchyně ho vytlačil, podobně jako plíčky, proso, atd., obyčejný nezájem - i ve vaření a "zdravé výživě" PANUJÍ TRENDY, propady a návraty jako v módě, hudbě, architektuře. A když už se něco tenkrát zachovalo jako  ta vaše červená řepa, pak vám ji režim zprotivil přes školní jídelny. S čím ještě přijdete? Vždyť i na ty státní normy jste si plivly, i když díky nim jste měly zaručeno, že jíte, co j

pokračování: ... co jíte, co jste si zaplatily, a ne všechny ty předražené fořtovy talíře, sekané paní purkmistrové, překvapení Bílé paní, katovy šlehy, "tajemství" šéfů kuchyně, vše obložené ze Španělska dovezenou "čerstvou" zeleninou a zapíjené pančovaným vínem.

Ale jako reklama na vaši kuchařky dobrý, to ano.

Dámy nevědí, o čem mluví, či píší. Džemy se vařily dlouho, aby byly zakonzervované, to, co ony uvaří za 3 až 4 minuty zplesniví, nebo bude plné kyseliny benzoové nebo sorbanu.

Velmi podobné chlebíčky znají v Rakousku, takže opravdu nejsou unikátní a jedinečná česká specialita, jen jsou zde mnohem více rozšířené.

...neměli konzervační prášek.... To už hovoří samo zasebe. Už když vidím, že marmeládu vaří 4 minuty, tak jsem si udělal obrázek. Taky se zajímam o vaření ale tohle je filozoficky úplně proti všemu co jsem se doposud naučil. Ale PR asi dobrý.

Za totáče Vlašský salát bez chemie v papíru a s rohlíkem byla balada.

Koukám, že je to plné zajímavých informací, ale i módní demagogii.

Chemie a totáč? Byla to doba, kdy jsme světu záviděli, že mají náhražek více. Od revoluce předvádíme, že kuchařská soutěž může vypadat jako práškovací letadlo - jsou sponzorovány výrobci náhražek a chemie a jídla podle zadání musí obsahovat to co sponzor vyrábí. Nebo nové učebnice pro kuchaře, proložené reklamou na chemii. A potravinářské normy minulého režimu? Ty zaručovaly, že co se vydává za jídlo jistého názvu obsahuje vše co tam patří a ne být z poloviny něčím nastavené, se stejným názvem.

A ty věčné školní jídelny? Já chodil do třech ZŠ, na průmyslovce na internátu a na VŠ na koleji a nepamatuji si, že by mi něco zhnusili. Ale to asi proto, že tehdy se doma vařilo, obě babičky byly doma a také vařily a ne jak dnes kdy v mnoha domácnostech  je rajská omáčka skoro neskutečně složitá a mražená pizza, hranolky a hotovky jsou nejlepší přátelé rodiny a místo domácích buchet se kupují sušenky dle zrovna běžící reklamy.

Soudružko Semelová,že to není pravda?