Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Volá Berlín

SIERING: Co rozděluje Čechy a Němce? Postoj k elektromobilům

Tak velkou nabíječku v Česku nenajdete. Prozkoumali jsme stanici pro 72 elektroaut foto: Václav Nývlt, Technet

Jako sousedy nás toho z hlediska energetické transformace hodně rozděluje, ale ještě více spojuje, píše z Berlína Danuše Siering, vydavatelka N&N Czech-German Bookmagu, která tentokrát informuje o novém výzkumu ohledně ekologického chování.
  16:00

O elektromobilitě může mít každý své mínění, ale je rozdíl, jak ho projevujete v Česku a jak v Německu. Protože tam je to „fait accompli“, jak se říká hezky středoevropsky. Neboli hotová věc. Kamkoli se dnes v Berlíně podíváte, tam někdo dobíjí autobaterii. Loni bylo ve spolkové republice registrováno 834 tisíc elektroaut a plug-in hybridů, což byla skoro třetina všech nových vozů. A jak si v tomto ohledu stojí Češi?

Danuše Siering

Danuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.

Danuše Siering

„Nemám, nevěřím, nepodporuji, neplánuji.“ A dokonce ani nevěřím, že jednou budu muset! Tak odpověděla v průzkumu, který si náš vydavatelský dům Black Swan Media zadal u renomované agentury NMS Market Research, většina dotazovaných.

Konkrétně to bylo 87 % (“elektromobil nemám a koupi neplánuji“), 64 % (“elektromobilitě nevěřím“) a 59 % (“nemyslím, že někdy budu muset elektromobil koupit“). Tři čtvrtiny respondentů si myslí, že elektromobilita je uspěchaná, polovina dokonce soudí, že je to podvod na automobilistech.

„K elektromobilitě jsou nejvíce skeptičtí lidé ve středním věku, a to více než dvě třetiny respondentů,“ uvedl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research. „Zatímco U mladší věkové skupiny 18 až 24 let je proti elektromobilitě jen 49 procent lidí.“

Nejuchají z vodíku, ale šetří

Z toho by mohl leckdo vyvodit nějaký nepěkný závěr. Třeba ten, že Češi patrně žijí na jiné polokouli než Němci. Ale tak tomu není. Na konci roku jsme v Černé Labuti v ulici Na Poříčí pořádali energetickou konferenci New CZ-DEal, kde zaznělo překvapivé množství postřehů, že se obě země přece jen podobají.

Některé paralely se možná ztrácí v překladu. Podle ředitele Institutu pro politiku a společnost Jana Macháčka bychom se měli soustředit na to, co obě země spojuje. A tím jsou ony všude skloňované úspory. „Jakkoli Češi nesdílí německé nadšení z obnovitelných zdrojů a sotva někdy budou nadšení z vodíku, určitě jim není třeba vysvětlovat, že hospodařit rozumně s energiemi je dobrá věc. Není to jen nějaká utopická vize, je to nedílná součást německé Energiewende,“ soudí. Spotřeba energie ostatně loni klesala v obou zemích.

Zájem Čechů o energetické úspory potvrzují i data ze zmiňovaného průzkumu NMS Market Research. „Přes 60 procent dotazovaných má zateplenou fasádu domu nebo bytu, ve kterém žijí. Čtvrtina lidí dokonce plánuje v příštích dvou letech zateplení domu zlepšit,“ doplnil Kamil Kunc.

Jednatel poradenské společnosti SEVEn Tomáš Voříšek posluchačům představil vskutku fantastický projekt energocentra v pražské čističce odpadních vod v Bubenči, které by mělo v příští dekádě zásobovat teplem až 200 tisíc domácností v Praze. Čistička vypustí každou vteřinu do Vltavy tři kubíky vody o teplotě 15 stupňů. Z té lze pomocí tepelného čerpadla vyrobit ekvivalent tepla, které by vzniklo spálením tří kubíků zemního plynu. Toto teplo jste přitom pomohli vyrobit sami, a to už tím, že jste spláchli záchod.

Ze splaškové vody se tak stane obnovitelný zdroj! Podobný projekt nemá obdobu v žádné sousední metropoli. Jestli se uskuteční, Praha se stane „novým Stockholmem“, kde s tepelnými čerpadly „vychlazujícími“ běžnou vodu experimentují už desítky let. Ještě chcete tvrdit, že Češi pouze třídí odpad? Možná jen vnímají realitu trochu jinak než Němci.

Otázce, proč německá veřejnost žije energetikou intenzívněji než ta česká, se věnoval ve svém příspěvku bývalý zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš. „Německo je obrovská energetická laboratoř. Zkoušejí tam nejrůznější řešení pod tlakem toho, čemu už i v češtině říkáme Energiewende. Být poradcem spolkového ministra zahraničí, určitě bych se zamyslel nad tím, proč je u nás Energiewende prezentována tak strašidelně,“ řekl.

S obuškem na Gretu

Chyba je podle Jonáše v komunikaci. Němci totiž světu nepřiznali, že některá rozhodnutí z posledních dvaceti let jsou dnes diskutabilní i pro ně. Příkladem budiž odstoupení od jádra. Až osmdesát procent Němců by si dnes pod vlivem probíhající energetické krize přálo jádro zachovat. Jenže v tuto chvíli zůstávají v provozu už jen tři jaderné elektrárny, a to provizorně do dubna. Ostatní jsou zřejmě nenávratně vypnuty.

V této souvislosti je zajímavé, že v Německu v této sezóně prožívá obrovskou renezanci uhlí. Z černého zlata se tu generuje neuvěřitelných 36 procent elektrické energie. Podle agentury Bloomberg spalovali Němci na konci roku uhlí nejrychlejším tempem od roku 2016, takže uhlíkovou intenzitou některé zimní dny překonávali i tradičně uhelné Česko.

A letos si uniformovaní policisté došli s obuškem pro Gretu Thunbergovou, když jim chtěla vlastním tělem bránit v otevření nového dolu v Porúří. Nepřipomíná vám to něco? A potom že jsou naše země tolik odlišné!

Tip na výlet do Berlína.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!