Neděle 14. dubna 2024, svátek má Vincenc
130 let

Lidovky.cz

Esprit

Umět prásknout do bot. Obuvní designérka Horčíková stojí za návrhy několika inovativních bot značky Camper

Výhoda práce obuvní designérky s velikostí bot 42? Eliška Horčíková dostává všechny pánské prototypy, které může testovat. Španělský Camper i český PÁR jsou navíc značky, které mají boty i unisexové. Ta lokální dokonce od velikosti 37 (nedávno přibyly i dva modely ve velikosti 36) do čísla 46. foto: Tereza Valnerová

Doporučujeme
Víte, kdo navrhuje boty, které si denně obouváte? Může to být Eliška Horčíková (33), jedna z našich nejúspěšnějších obuvních designérek. Stojí za populárními botami české značky PÁR, především ale pracuje v ikonické španělské obuvní firmě Camper. Právě tam tvoří inovativní obuv, na níž demonstruje, jak se bude její odvětví v následujících letech vyvíjet.
  5:00

Kovářova kobyla chodí bosa. Někdy možná ano, v případě návrhářky obuvi Elišky Horčíkové to neplatí. Její (v tomto kontextu opravdu její) královsky modré kožené boty s atypickou siluetou jsou na jedné z žižkovských ulic vidět už zdálky. „Celou dobu jsem si je šetřila, abych je na focení měla čisté, pak mi ale došlo, že jsem si vlastně mohla obout jakékoliv z bot na prodejně,“ směje se designérka.

Scházíme se spolu v jedné z pražských poboček obuvní značky PÁR. Oranžové krabice s botami, které minulý rok vyhrály zakladatelům brandu, Darině Zavadilové, Janu Klossovi, a právě designérce Elišce Horčíkové ocenění Czech Grand Design v kategorii Módní designér roku, tu jsou vyskládané od podlahy ke stropu. Pojí je nejen přitažlivý a lehce neobvyklý střih, ale hlavně to, že pocházejí z pera úspěšné absolventky Ateliéru oděvu a obuvi na pražské UMPRUM.

Že jsme ji zachytili v Praze, bylo vlastně takové povánoční štěstí, hned začátkem ledna se vracela na Mallorcu, kde už téměř deset let pracuje. Působí tam jako designérka obuvní firmy Camper, známé pro své originální modely bot, které jsou nejen funkční a pohodlné, ale zejména – na rozdíl od jiných – nepostrádají vtip a milé, nápadité detaily.

České designérky obuvi

Maria Nina Václavková je absolventkou ateliéru Designu obuvi a módních doplňků na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a Ateliéru K. O. V. Evy Eisler na pražské UMPRUM. Je také designérkou italské obuvní značky Gia Borghini, konzultantkou a designérkou v českém eco-designovém studiu Balance Is Motion, ale také autorkou cirkulárního obuvního konceptu OffCuts. Její boty Rectangle má dokonce Metropolitní muzeum umění v New Yorku ve svých stálých sbírkách.

Karin Onderková vystudovala Ateliér textilního designu na UMPRUM, od roku 2014 se věnuje právě designu bot. A daří se jí víc než dobře. Boty značky Shoedaism najdete na jejím e-shopu, ale i v nabídce e-commerce gigantu Zalando. Dají sehnat až do velikosti 44. Jejich autorka věří, že Popelkou může být každý, bez ohledu na pohlaví nebo genderovou identitu. I proto dnes slaví velký úspěch v brazilském Riu, kde je početná LGBTQ+ komunita. Poznávacím znamením bot od Karin Onderkové jsou netradičně tvarované podpatky, lesklé materiály, ale i vysoké platformy. Kromě navrhování bot se věnuje volné tvorbě klobouků a kresbě. V současné době finišuje prototypování nové kolekce, která bude dostupná opět na Zalandu.

Jednoduché, pohodlné a smysluplné. Tenisky zlínské značky KAVE obuvní designérky Evy Klabalové splňují všechno. A to poslední obzvlášť. Vyrábějí se totiž z odpadních materiálů, jako jsou staré boty, zbytkové kusy gumy nebo kávová sedlina. Díky rozdílným vstupům jsou rozdílné i výstupy, a každý pár bot v limitovaných `edicích je tak jedinečný. Jejich autorka absolvovala magisterský program na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v ateliéru Design obuvi, poté studovala Shoe Innovation Program v Nizozemsku. Dnes působí na své alma mater jako doktorandka a kromě vlastní značky se věnuje i konzultanství ve svém oboru.

Značka má teď v nabídce i tenisky Tossu vytvořené z materiálů, z nichž se po donošení bot vyrábějí stavební prvky na dětská hřiště. Jsou dílem Elišky Horčíkové, jež pracuje v inovativním týmu a řeší zejména udržitelnější a cirkulární výrobu obuvi spojenou s novými technologiemi a materiály. „Dohromady je nás designérů v Camper zhruba deset, naše firma je vlastně maličká,“ říká Eliška Horčíková ke své pozici. Na ni se dostala před třemi lety, předtím si odpracovala roky na oddělení s dětskou, dámskou a unisexovou obuví.

Prozíravý nápad

Boty si začala Eliška Horčíková vyrábět už na střední škole. Má totiž velikost 42 a sehnat boty, které by jí seděly a zároveň nevypadaly jako přehnaná zvětšenina menších čísel, byl docela oříšek. Pak stačilo přidat lehké pošťouchnutí od jejího tehdejšího profesora výtvarné výchovy na gymnáziu a nový, velmi praktický koníček byl na světě.

Záliba ji nepustila, a tak se Eliška Horčíková rozhodla, že se přihlásí na UMPRUM. „V té době mi přišlo nějak zábavnější připravit se na přijímačky na uměleckou školu,“ směje se a dodává, že navíc ji v neobvyklém koníčku povzbuzovali rodiče. Maminka je sklářská výtvarnice a tvoří vitráže, mozaiky a plastiky ze skla, v minulém režimu ale nemohla svůj vysněný obor studovat. „Rodiče byli v tomhle vždycky skvělí. Nestrašili nás tím, že si pak třeba nenajdeme uplatnění,“ říká Eliška Horčíková, „myslím si, že pro mamku měla navíc moje snaha dostat se na uměleckou školu ještě jeden rozměr, jakési zadostiučinění.“

Přijímačky vyšly napoprvé a Eliška Horčíková byla mezi prvními, kdo tehdy absolvoval Ateliér designu oděvu a obuvi u Liběny Rochové. „Na botách mě vždy bavila technologie, konstrukce, módu jako takovou jsem vlastně nikdy moc neřešila. Jsem nejšťastnější, když si na sebe vezmu kalhoty a košili po bratrovi,“ směje se sympatická designérka v kalhotách od své české designérské kolegyně Mii Jadrné.

Elišce Horčíkové se brzy podařilo se prosadit. V roce 2012 třeba obsadila třetí místo na Czech Grand Design v kategorii Objev roku. O rok později se dostala do žebříčku magazínu Forbes 30 pod 30 a stala se návrhářkou, o které se mluvilo jako o jedné z největších nadějí českého módního designu. Pravděpodobně i díky práci na své vlastní obuvní značce, kterou založila ještě během studií spolu s Janem Horčíkem.

Jmenuje se Cutulum, pracuje s prvky ortopedické a pracovní obuvi a aktivně fungovala do začátku pandemie. „Teď značka spí, ale nechci říkat, že skončila. Myslím, že v dnešní době, kdy se hodně skloňuje udržitelná a pomalá móda, není problém Cutulum za pár let vzkřísit,“ vysvětluje Eliška Horčíková. I když byla v době svého vzniku značka Cutulum úspěšná, designérka se rozhodla odejít z Česka. Vyhrál španělský Camper, kam se dostala díky absolvování desetidenního workshopu a stáže.

Češka na Mallorce

Zní to až příliš jednoduše? Nebojte, začátky v Camperu nebyly pro Elišku Horčíkovou snadné. „Bylo mi 23. Představte si situaci, kdy tahle holka z východní Evropy zadává zkušeným technologům práci,“ říká s úsměvem, „dneska jsme ale kamarádi a vždy, když za mnou přijede táta na návštěvu, mi půjčují svoje permanentky na fotbal, protože vědí, že tam táta rád zajde.“

Získat si technology se jí povedlo i díky úspěšným návrhům, které se dostaly do prodeje. První byly dětské tenisky v roce 2014, záhy následovaly další. „Některé modely jsem dělala od začátku do konce, jindy to v Camper funguje tak, že my designéři přicházíme s nápady, vybíráme z nich to nejlepší a pracujeme společně,“ vysvětluje. Někdy také přijde Achilles Ion Gabriel, kreativní ředitel značky, s vizí nebo jasným zadáním a designéři se ho snaží naplnit.

Obuvní designérka Eliška Horčíková stojí za designem několika inovativních bot značky Camper. Tenisky Tossu (s vyplétanou ponožkou) jsou vyrobeny speciální technologií, díky níž se k sobě jednotlivé části boty nemusí lepit ani sešívat. Navíc jsou plně recyklovatelné, po donošení se z nich vyrábí stavební desky na dětská hřiště.

Tak tomu bylo například u výše zmíněných futuristicky vyhlížejících tenisek Tossu. Achilles Ion Gabriel chtěl pro svůj experimentální CamperLab vytvořit „bitchy sneaker“. Součástí zadání bylo využití inovativní technologie, kterou současně vyvíjel jeden start-up z Alicante. „Byl to opravdu skvělý projekt, Achilles skoro všechno schválil napoprvé, jen pro naše technology to byl a stále je docela oříšek,“ říká designérka k botám, které se skládají z minimálního počtu komponentů. Je jich sedm, u běžných tenisek to bývá kolem 35 až 50.

„3D vyplétaná ponožka se navlékne na kopyto, umístí se do hliníkovo-silikonové formy, ta se zavře, vloží se do ní kusy podrážky a klenek (zpevněná část boty pod patou) a vstříkne se do ní tekutý polyuretan. Bota je hotová, nemusí se lepit nebo sešívat,“ vysvětluje specifika svého posledního projektu, na němž pracovala v uplynulých třech letech. „Výroba produkuje téměř nulový odpad a je téměř plně automatizovaná. Díky tomuto způsobu odpadá hlavní důvod, proč boty vyrábět v rozvojových zemích,“ dodává s odkazem na odvrácenou tvář byznysu.

Tento typ bot je podle Elišky Horčíkové budoucností obuvního designu. Stejně jako využívání co nejméně lepidel, aby jednotlivé části byly snadno oddělitelné a lépe recyklovatelné. Tento problém nedávno řešili u boty Junction, vytvořené z koženého svršku a gumové podrážky. „Tyhle dvě části se musí recyklovat zvlášť, proto jsme je sešili, aby se daly jednoduše oddělit,“ říká k polobotce se snímatelnou barevnou gumovou špičkou.

Debatou o udržitelnější výrobě, které se v inovativním týmu věnuje, se s Eliškou Horčíkovou dostáváme k zajímavému fenoménu. Firmy mohly šetrněji vyrábět už dávno. Technologie na to jsou. Důraz tomu věnují ale až teď, protože jejich zákazníci si zelenější výrobu přejí, někdy ji dokonce vyžadují. „Dnes je to trend, tím pádem se udržitelnost snadno využívá a zneužívá,“ myslí si, „za mě osobně je podstatné, aby byla bota kvalitní. Pak si člověk nebude muset kupovat neustále nové.“

I proto se jí ve španělské značce líbí – brand pracuje s kvalitními materiály, které dobře stárnou. Leticia Sandoval Godinez, manažerka zodpovídající za udržitelnost a společenskou odpovědnost, se dokonce minulý rok nechala slyšet, že firma v nejbližší budoucnosti nebude pracovat s veganskou kůží. Vyrábí se totiž z plastů a v konečném důsledku může snížit životnost obuvi.

Tím se dostáváme k dalšímu trendu, který bude podle Elišky Horčíkové udávat směr vývoje jejího odvětví. „Dobrá cesta je nabízet k botám i servis. V budoucnu by mohly vznikat třeba lifestylové kavárny, kde si necháte podrazit svůj sneaker. Mluví se také o tom, že v budoucnu budou fungovat obuvní předplatné a bota bude vymyšlená tak, že se na ní snadno budou měnit komponenty za nové,“ vzpomíná londýnskou upcyclingovou designérku Helen Kirkum, která vám z několika starých bot vytvoří jedny nové.

Pražská výpomoc

Eliška Horčíková nyní testuje zajímavé materiálové vstupy i v rámci svého dalšího projektu: tenisek PÁR. Pro tento český brand vytvořila volnočasovou, pohodlnou botu připomínající nejen klasickou tenisku, ale i elegantní mokasíny. „Chtěla jsem do nich dostat konstrukci, která se u sneakers zase tak často nepoužívá,“ říká k unisexové siluetě v několika barevných kombinacích.

„Vývoj boty trval rok, i v tomhle projektu zafungovala metoda pokus, omyl,“ vzpomíná designérka. „Jestli jsem se bála, že budou boty moc výrazné? Asi ne. Myslím, že se nám povedlo najít míru, jak model zábavně posunout,“ směje se. „Móda má prostor pro nadsázku a smysl pro humor, protože věci člověk reálně nosí na sobě v kontextu prostředí nebo komunity. Já pracuji s archetypem, se stylem, na který jsou lidi zvyklí, a snažím se vždy některý z aspektů posunout do jiné roviny. A přesně o tom podle mě můj obor je. Móda člověka může překvapit, pobavit, znejistit, někdy i naštvat. Ale každopádně vždy vzbudí emoci,“ říká.

Ty dobré u Elišky Horčíkové vzbuzuje, když vidí, že se její boty nosí. Designérku baví vídat lidi, kteří mají její modely okopané, prošoupané či špinavé. „Pochvalou je vidět, že někdo váš produkt opravdu používá a že mu dělá dlouho radost,“ uzavírá.