Nejčastější problém, který dvojjazyčná rodina řeší, je, kdy na dítě začít mluvit druhou řečí. Podle psycholožky je nejlepší, když slyší oba jazyky hned od narození a když každý rodič mluví zásadně svojí řečí. Pak se oba jazyky stávají vlastně mateřskými. "Dříve se odborníci domnívali, že dvojjazyčnost může být pro dítě zátěžová, dnes jsou naopak spíše přesvědčeni o jejích výhodách," vysvětluje Scholl.
LUCIE SCHOLL (* 1974)Vystudovala psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Působí jako soukromý psycholog na Psychoterapii Anděl. Při práci s dětmi se specializuje mimo jiné na poradenství v otázkách vícejazyčné výchovy. Se svým německým manželem vychovává dvě bilingvní děti. |
Děti mluvící dvěma jazyky jsou podle psycholožky často vnímavější a otevřenější: "Každou chvíli musí vyhodnocovat, jak mluví jeho partner v rozhovoru. To je dobrý trénink pro mozek, děti díky tomu mají tvořivější myšlení a jsou citlivější v komunikaci," říká. Bilingvní děti prý také dovedou lépe uvažovat o povaze a funkci jazyka a snadněji se učí další řeč.
Rodiče si ale musí uvědomit, že je vždy jeden jazyk silnější a druhý slabší, přičemž se tato dominance může během vývoje měnit. "Ve slabším jazyce se může u některých předškoláků vyskytovat koktání. Vzniká především proto, že dítě už rychle myslí, chce toho říci hodně, ale ve slabším jazyce ještě není řečový projev tak rozvinutý, chybí i slovní zásoba. Když se pak slabší jazyk zlepšuje, koktání zpravidla samo od sebe odeznívá," říká odbornice.
Často panují i obavy, zda řečový vývoj dítěte probíhá správně, když děti míchají jazyky třeba i v jediné větě. "To je ale pro bilingvní děti typické, s věkem a rozvojem obou jazyků se to zlepšuje," uklidňuje Scholl. Důležité podle ní je, aby rodiče jazyky nemíchali a na dítě se vždy obraceli jen ve svém jazyce.
A na co si mají bilingvní rodiče dávat při výchově pozor? "Zásadní je, aby rodiče měli reálná očekávání. Aby na dítě netlačili a nečekali, že když žije v česko-německé rodině, naučí se česky i německy stejně dobře a rychle jako dvě děti žijící v ryze české a v ryze německé rodině," upozorňuje psycholožka, podle níž by hlavně měli hledět na emoční vývoj dětí.
Celý rozhovor s psycholožkou Lucií Scholl vyšel v příloze Akademie. Redakčně kráceno.