Zatímco většina lidí má rok rozfázovaný na jaro, léto, podzim a zimu, Karel Och jede v rytmu velkých filmových festivalů jako Berlinale, Cannes nebo Benátky, kde často usedá v porotách a vybírá to nejlepší pro karlovarský festival. Teď jeho pracovní vytížení vrcholí, scházíme se pár týdnů před zahájením a v pražském sídle festivalu panuje čilý ruch. „Letos nám přišlo asi o čtyři sta filmů víc než normálně.
Mám z finálního programu radost, divákům nabídneme filmy chytré, provokativní i velmi vtipné,“ říká sympatický devětačtyřicetiletý muž, který v roce 2010 převzal post uměleckého šéfa po Evě Zaoralové. V příštích dnech bude možné Karla Ocha potkávat především v karlovarském hotelu Thermal, kde bude uvádět hlavní soutěž, ale také chodit na projekce a premiéry, protože ho baví prožívat filmy v kinosále, pozorovat emoce publika a diskutovat s filmaři, jaký má jejich umělecké počínání vlastně smysl. „To je pořád hlavní důvod, proč to všechno děláme,“ říká.
Lidovky.cz: Kolikáté Vary vás letos čekají?
Třiadvacáté. První festival, kterého jsem se účastnil jako zaměstnanec, proběhly v roce 2001. V roce 2020 jsme festival kvůli pandemii zrušili, takže máme o jeden „skutečný“ ročník méně. Nicméně i tak jsme tehdy v Karlových Varech byli s komornější akcí Tady Vary. Takže platí mých třiadvacet let s festivalem.
Lidovky.cz: Daří se vám na festival vyrážet stále se stejným entuziasmem, nebo dochází k únavě materiálu?
Únava nehrozí: každý rok přijedou jiní filmaři a promítáme jiné filmy, to se neomrzí. Dnes ráno jsem si uvědomil, že už bych ve Varech nejraději byl (rozhovor vznikl v polovině června), aktuálně procházíme katalog, dopisujeme články, řešíme korektury a množství mailů, telefonátů a whatsappů… Ale mentálně už jsme ve Varech a nemůžeme se dočkat, až festival zahájíme.
